velikost textu

Pastorace či persváze? Vliv představitelů církve na duchovní pastýře a věřící. (Výzkum zbožnosti věřících, komunikačních strategií a obrazů duchovních v korespondenci na přelomu 19. a 20. století)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Pastorace či persváze? Vliv představitelů církve na duchovní pastýře a věřící. (Výzkum zbožnosti věřících, komunikačních strategií a obrazů duchovních v korespondenci na přelomu 19. a 20. století)
Název v angličtině:
Pastoral care, or persuasion? The influence of church leaders and their control of clergy and believers. Research of religiosity, communication strategies of priest and their image in letters in the late 19th and early 20th Century
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Tomáš Pavlíček
Školitel:
PhDr. Luboš Velek, Ph.D.
Oponenti:
doc. PhDr. Lukáš Fasora, Ph.D.
prof. PhDr. Jiří Hanuš, Ph.D.
Id práce:
103850
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českých dějin (21-UCD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
České dějiny (XCDE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
22. 2. 2016
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Informace o neveřejnosti:
Příloha práce byla vyloučena ze zveřejnění.
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
náboženství, náboženskost, náboženská změna, sekularizace, odkouzlení světa, náboženské praktiky, duchovenstvo, povolání, kněžská formace a identita, pastorace, konverze
Klíčová slova v angličtině:
religion, religiosity, religious change, secularization, disenchantment of the world, religious practices, clergy, vocation, priest formation and identity, pastoral care, conversion
Abstrakt:
Pastorace či persvaze? Vliv představitelů církve na duchovní pastýře a věřící (Výzkum zbožnosti věřících, komunikačních strategií a obrazů duchovních v korespondenci na přelomu 19. a 20. století) Tomáš W. Pavlíček ABSTRAKT Autor disertační práce zkoumá náboženskou kulturu v Čechách v 2. polovině 19. století. V polemice s konceptem sekularizace i s rozšířenou představou o výjimečném poklesu náboženskosti české společnosti se snaží objasnit, jak spolu sociální a náboženské změny v moderní době souvisejí. V rámci sociologického pojetí sekularizace a odkouzlení světa se soustředí na tři jevy (povolání duchovního, náboženské praktiky a konverze), s nimiž pracuje jako s náboženskými pojmy a zároveň je aplikuje v historickovědném výzkumu. Největší prostor je věnován prvnímu předmětu bádání – postoji duchovního ke svému povolání, protože právě klérus je nositelem náboženské změny. Práce může přispět k současným diskusím o vztahu státu a církve a roli duchovních ve společnosti. Hlavní otázky jsou tyto: Jaká je role duchovního v proměnách náboženskosti? Jakým způsobem či za jakých okolností dochází aktér k povolání stát se duchovním? Jak probíhala duchovní formace v pražském kněžském semináři? Hlavním aktérem předkládané disertační práce je světský klérus v pražské arcidiecézi, přičemž pozornost výzkumu je zaměřena na formaci, komunikaci a pastoraci kněží. Jejich povolání (Berufung) bylo v moderní kultuře a v procesu industrializace nově strukturováno. Jejich postoj k povolání (Beruf) mohl vyvolávat mezigenerační konflikty i spolupráci, vymezovat pozice nižšího kléru mezi sebou i vůči církevní hierarchii, ale mohl také ovlivnit světskou pastoraci. Jako pramenný materiál sloužila v první řadě korespondence a v jednotlivých případech deníky, kroniky a dokumenty z pastorálních konferencí a vizitací. Kolektivně biograficky byla analyzována hodnocení čtyř kohort alumnů v ordinačních matrikách. V centru badatelského zájmu stála řeč pramenů, ve snaze odhadovat motivace a strategie aktérů, resp. pomocí pramenných stop kontrolovat tzv. fikce faktického. Důležitou roli při tom hrají specifika dopisu coby média, proto byly v intepretaci použity i aspekty teorie mluvních aktů. K zmiňovaným otázkám neexistuje mnoho bádání; dosud chybí sémantická analýza náboženskosti a pastorace i sociálních a ekonomických podmínek kléru v Čechách na přelomu 19. a 20. století. Autor dochází k závěru, že spíše než k sekularizaci docházelo k napětí mezi starými a novými náboženskými praktikami, že v urbánním prostředí se kněžím lépe dařilo aplikovat nové formy pastorace a náboženská změna zde vznikla dříve než na venkově.
Abstract v angličtině:
Pastoral care, or persuasion? The influence of church leaders and their control of clergy and believers. Research of religiosity, communication strategies of priests and their image in letters in the late 19th and early 20th century. Tomáš W. Pavlíček SUMMARY The author of the Ph.D. thesis examines the religious culture in Bohemia in the late 19th century. Contrary to the concept of secularization and the prevalent opinion about an extraordinary decline of religiosity in the Czech society, he attempts to explain the interdependence of social and religious changes in the modern times. Within the sociological concept of secularization and disenchantment of the world, the author focuses on three phenomena: the vocation of a priest, religious practices and conversion, which he treats as religious concepts and at the same time applies them in historical research. The biggest part of the thesis is devoted to the first object of the research – the attitude of a priest towards his vocation, as the clergy is the agent of religious change. The thesis contributes to the current discussions about the relationship of the church and the state and the role of clergy in the society. The main questions are: What is the role of a priest in the religious changes? In what way or under what circumstances does a person get the calling to become a clergyman? How did the Prague seminary spiritually form the priests? The thesis focuses on lay clergy in the Prague Archdiocese and concentrates on the formation, communication and pastoral care of the priests. Their vocation (Berufung) had been newly constructed in the modern culture and the industrialization process. Their attitude towards their profession (Beruf) had the ability to start intergenerational conflict or cooperation, determine the position of lower clergy among themselves and in the church hierarchy, as well as affect pastoral care. The archive sources of the research were primarily correspondence and, in some cases, diaries, chronicles and documents from pastoral conferences and visitations. Four cohorts of seminarians were collectively biographically analyzed in the registers of qualifications before ordination. The focus of the research was the discourse of the sources, in an attempt to infer the individuals’ motivations and strategies and verify to what extent the fictional narrative reflects the historical reality. An important role was played by the characteristics of a letter as a means of expression and thus the interpretation included the speech acts theory. The abovementioned questions have not been widely examined before. There has been no semantic analysis of religiousness, pastoral care, and social and economic conditions of clergy in Bohemia in the late 19th and early 20th century. The author comes to the conclusion that rather than secularization (de- churching), a tension between traditional and new religious practices occurred (disenchantment), that it was easier for priests to apply new forms of pastoral care in urbanized areas, and that religious change took place there sooner than in the countryside. Seelsorge oder Disziplinierung? Einfluss der kirchlichen Obrigkeit auf Geistlichen und Gläubigen (Forschung zu Frömmigkeit, Kommunikationsstrategien und Priesterbilder in der Korrespondenz an der Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert) Tomáš W. Pavlíček RESÜMEE Der Autor der Dissertation untersucht die religiöse Kultur in Böhmen in der 2. Hälfte des 19. Jahrhunderts. Er polemisiert mit dem Konzept der Säkularisierung und mit der verbreiteten These über den allgemeinen Abstieg der Religiosität in der tschechischen Gesellschaft im Bestreben zu beleuchten, wie der religiöse und soziale Wandel in der Moderne zusammenhängt. Laut der soziologischen Betrachtung der Säkularisierung und der Entzauberung der Welt konzentriert er sich an drei Erscheinungen (Berufung der Geistlichen, religiöse Praktiken und Konversionen), die er als religiöse Begriffe erfasst und ebenfalls in der geschichtswissenschaftlichen Forschung anwendet. Am meisten widmet sich er dem ersten Forschungsgebiet – Stellung der Geistlichen zum Beruf, weil gerade Klerus Träger des religiösen Wandels ist. Die Dissertation leistet einen Beitrag für heutigen Diskussionen über dem Verhältnis von Staat und Kirche und über die Rolle der Geistlichen in der Gesellschaft. Die Hauptfrage sind: Was für eine Rolle hat der Geistliche in dem religiösen Wandel? Wie und unter welchen Bedingungen kommt der Akteur zur Berufung? Wie sah die geistliche Bildung in dem Prager Priesterseminar? Im Mittelpunkt der Dissertation stehen katholische Geistliche in der Prager Erzdiözese, wobei der Fokus der Untersuchung auf ihrem Bildung, ihrer Kommunikation und der pastoralen Sorge liegt. Ihre Berufung wurde in der modernen Kultur und im Prozess der Industrialisierung neu charakterisiert. Ihre Stellung zum Beruf konnte die Generationenkonflikte oder die Kooperation, die konträre Positionierung der Geistlichen untereinander bzw. gegen kirchliche Würdenträgern hervorrufen, aber auch die Pastoralsorge beeinflussen. Als Quellenmaterial dienen dabei in erster Linie die Korrespondenz der Geistlichen, im Einzelfall auch Tagebücher, Chroniken und Dokumente von Pastoralkonferenzen und Visitationsberichte. Es wurde kollektivbiographisch untersucht, wie die Alumnen von vier Kohorten in den Standbüchern vor der Ordination qualifiziert. Die Quellen werden mit den Mitteln der historischen Semantik und der Kommunikationstheorie bearbeitet. Im Mittelpunkt des Forschungsinteresses steht die Sprache der Quellen, da diese Auskünfte über die Motivationen und Strategien der Akteure geben kann, die Fiktion des Faktischen durch den Quellenspuren zu verifizieren. Dabei spielen auch die Spezifika des Mediums Brief eine wichtige Rolle. Es werden somit sprachakttheoretische Aspekte angewandt. Über allen getroffenen Vorannahmen besteht wenig Forschung, gerade eine semantische Analyse der Religiosität und der Seelsorge sowie den sozioökonomischen Bedingungen des Klerus in Böhmen um die Jahrhundertwende fehlt noch. Der Autor kommt zum Schluss, dass statt Säkularisierung die Spannung zwischen alten und neuen religiösen Praktiken entstand, dass in der urbanen Welt Geistlichen besser neue Pastoralformen anwandten und dass der religiöse Wandel hier ehe denn auf dem Lande entstand.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Tomáš Pavlíček 4.37 MB
Stáhnout Příloha k práci PhDr. Tomáš Pavlíček 4.37 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Tomáš Pavlíček 330 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Tomáš Pavlíček 434 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce PhDr. Tomáš Pavlíček 590 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Luboš Velek, Ph.D. 180 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Lukáš Fasora, Ph.D. 206 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Jiří Hanuš, Ph.D. 191 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 2.44 MB