velikost textu

Kulturní politika USA a SSSR po druhé světové válce

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Kulturní politika USA a SSSR po druhé světové válce
Název v angličtině:
Cultural Policy of the United States and the USSR after World War II.
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
PhDr. Tereza Vorlová
Vedoucí:
Prof. PhDr. Michal Reiman, DrSc.
Oponent:
doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc.
Id práce:
103779
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Program studia:
Mezinárodní teritoriální studia (N6702)
Obor studia:
Ruská a východoevropská studia (RVS)
Přidělovaný titul:
PhDr.
Datum obhajoby:
24. 3. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Kulturní politika, USA, SSSR, 1945 – 1953, studená válka
Klíčová slova v angličtině:
Cultural policy, USA, USSR, 1945 – 1953, Cold War
Abstrakt:
Po druhé světové válce Spojené státy a Sovětský svaz měly téměř opačné modely kulturní politiky, o osm let později uprostřed studené války si jejich kulturní politiky byly tak blízko, jak bylo vůbec možné. Kulturní politika se změnila, tato práce analyzuje kvalitu a směr této změny. K tomuto účelu používá koncept „demonstrativní“ kulturní politiky Raymonda Williamse. V Sovětském svazu po válce ideologické kampaně změnily charakter sovětské kulturní politiky v tom smyslu, že trestem již nebyl rozsudek smrti. Cílem těchto kampaní se stalo definovat, ja by nová sovětská kultura měla vypadat. Tato politika se však neodehrávala v praktické, ale spíše v rétorické rovině. Konečným cílem nebylo ovlivnit kulturu, ale spíše ukázat, jak by měla a neměla vypadat. V kulturní politice převážila její demonstrativní složkou. Ve Spojených státech Výbor pro neamerickou činnost zaútočil na nejvýznamnější a nejviditelnější centrum americké kultury - Hollywood. Ani v tomto případě účelem této politiky nebylo vyvíjet skutečný vliv na kulturu, ale spíše zdůraznit, že existují takové jevy jako „neamerická“ kultura. V americkém případě tato politika byla ještě více "demonstrativní", než v Sovětském svazu, jednoduše proto, že HUAC neměl žádné skutečné pravomoci v oblasti kulturní politiky. Práce dochází k závěru, že na počátku studené války, navzdory skutečnosti, že Sovětský svaz a Spojené státy měly v podstatě opačné modely kulturní politiky, v obou případech převážila „demonstrativní“ složka kulturní politiky. Hlavním účelem této politiky bylo zdůraznění rozdílu mezi "námi" a "jimi" a vytvořit kulturní obraz země pro zobrazení doma i v zahraničí.
Abstract v angličtině:
After the Second World War the United States and the Soviet Union started off with almost opposite models of cultural policy, eight years later in the midst of Cold War their cultural policies were as close as they ever would get. Cultural policy had changed; this thesis analyzed the quality and direction of this change. In the Soviet Union the post-war ideological campaigns have changed the nature of Soviet cultural policy in the sense that punishment was no longer lethal. The purpose of these campaigns had become redefining what Soviet culture should look like. This policy, however, was not practical, but rather rhetorical. The ultimate goal was not to affect culture, but rather to demonstrate what it should and should not look like. Cultural policy proper was overshadowed completely by cultural policy as display. In the United States the House Un-American Activities Committee attacked the most prominent and loud center of American culture – Hollywood. In this case again, the purpose of this policy has not been to exert actual influence on culture, but rather to insist, that there are parts of culture that can be “un-American”. In the American case this policy was even more “as display” than in the Soviet Union, simply because the HUAC could not be the source of actual restrictive cultural policy. Overall on the onset of the Cold War, despite the fact that the Soviet Union and the United States had virtually opposing models of cultural policy, in both cases cultural policy “as display” dominated. The sole purpose of such policy was the reiteration of the divide between “us” and “them” and creating a cultural image of the country for display at home and abroad.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Tereza Vorlová 811 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Tereza Vorlová 42 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Tereza Vorlová 42 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Prof. PhDr. Michal Reiman, DrSc. 17 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. 78 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby PhDr. Lucie Jůzová 80 kB