velikost textu

Reprezentace Srbů a Albánců v českém tisku při vyhlašování nezávislosti Kosova

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Reprezentace Srbů a Albánců v českém tisku při vyhlašování nezávislosti Kosova
Název v angličtině:
x
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Bc. Tomáš Procházka
Vedoucí:
PhDr. Jakub Končelík, Ph.D.
Oponent:
PhDr. Jan Křeček, Ph.D.
Id práce:
103652
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Katedra mediálních studií (23-KMS)
Program studia:
Mediální a komunikační studia (N7202)
Obor studia:
Mediální studia (MS)
Přidělovaný titul:
PhDr.
Datum obhajoby:
29. 3. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Média, Kosovo, Srbsko, nacionalismus, ideologie, reprezentace reality, diskurs, rekontextualizace
Klíčová slova v angličtině:
Media, Kosovo, Serbia, nationalism, ideology, representation of reality, discourse, recontextualization
Abstrakt:
Jedním z hlavních výzkumných úkolů této práce bylo zjistit, jak je v českých médiích reprezentováno období, kterému se přezdívá „poslední mediální bitva o Kosovo“. Analýza rekontextualizace ukázala, že se v českých médiích reprodukuje dominantní srbský nacionalismus. Skrze přisvojování různých diskursů je srbský nacionalismus legitimizován a potvrzován. Média reprodukují distinktivní náboženské diskursy z minulosti, dále si pak „propůjčují“ diskurs evropský, diskurs „války proti terorismu“ a diskurs „zločinu“ z mezinárodní veřejné sféry a zasazují je do současného politického kontextu. Zároveň pracují s tzv. diskursem „novodobé mnichovské zrady“ a diskursem „česko-srbské vzájemnosti“. Skrze tyto diskursy reprezentují média Srby jako oběti „ zločinců“ v podobě kosovských Albánců. Nebo též Srby jako oběti spojenců kosovských Albánců (tedy Srby jako oběti zemí Západu). Tato práce ale zároveň odkrývá, jakými způsoby jsou naopak srbské nacionalistické praktiky delegitimizovány a dáváno právo na vlastní stát kosovským Albáncům. Z toho vyplývá, že v diskursu českého mainstreamového tisku jsou znaku „Kosovo“ přisuzovány takové významy, které ho na jedné straně činí nepřijatelným, nelegálním, uměle vytvořeným, Evropu ohrožujícím státem, na druhé straně pak jako naději pro rozvoj této balkánské oblasti, která dlouhodobě byla v politickém a právním vakuu. Při užití kvalitativního přístupu (ale i kvantitativního) bylo na první pohled zřejmé, že se distinkce mezi reprezentacemi Kosova v MF Dnes a Právu projevily. Rozdíly mezi deníky – ve smyslu zahrnutí či opomenutí daného diskursu – téměř neexistovaly. Lišily se však v množství textů, které daný jednotlivý diskurs zahrnuly, či naopak opomíjely. A také v ideologické pozici. Analýza rozkryla, jakými způsoby Právo vyjadřovalo převážně svou kritickou pozici k nezávislosti samotné, k aktérům zemí Západu a k české vládě. Naopak vyjadřovalo obdiv k Srbsku. MF Dnes, jak ukázala i kvantitativní část této práce, dávala více prostoru zastáncům nezávislosti Kosova oproti Právu – a častěji legitimizovala morální právo kosovských Albánců na vlastní stát.
Abstract v angličtině:
In 2007 the international community started to establish the political status of Kosovo, the Serbian province, inhabited mostly by the Muslim Albanian majority. In February 2008 Kosovo declared independence. What happened in the so-called „last media battle for Kosovo“? This thesis, called Representations of Serbs and Albanians in the Czech press during the proces of declaring independence of Kosovo, investigates discourses of two Czech newspapers and their coverage of the events between February 2007 and June 2008 when the Kosovo Constitution came in force. This thesis use both quantitative and qualitative content analysis. The analysis of recontextualization shows that the newspapers reproduce the dominant Serbian nationalism that focuses on the myth of a Greater Serbia.By an appropriation of different discourses, the dominant Serbian nationalism becomes legitimized and justified. In particular, the newspapers reproduce distinctive religious discourses from the political past, and furthermore, they borrow the so-called European,“war on terrorism” and “crime” discourses from the international mainstream public spheres and appropriate them to the contemporary political context. They borrow the so-called „modern Munich betrayal“ and the Czech-Serbian kinship too. Generally, the newspapers reappropriate different discourses by framing the Serbs as the victims of their own local “perpetrators,” the Kosovo Albanians, or Serbs as the victims of Kosovars Western Allies. This thesis, however, also reveals how the Serbian nationalist practices are delegitimized and Kosovo Albanians given right for an independent state. The differences between the newspapers do not exist in terms of inclusion of discourses, but only in quantity of articles that included a particular discourse. At the beginning, this thesis offers a brief insight into the history of the Serb – Albanian conflict and into the main problems of contemporary Kosovo society. The part explaining the concept “ideology” and stereotypes follows and the chapter about methodology comes next, before the outcome of the research.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Tomáš Procházka 846 kB
Stáhnout Příloha k práci Bc. Tomáš Procházka 628 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Tomáš Procházka 42 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Tomáš Procházka 42 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Jan Křeček, Ph.D. 29 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 500 kB