velikost textu

Komparace mediálních agend atentátů na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Komparace mediálních agend atentátů na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera
Název v angličtině:
x
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Bc. Daniel Pavlis
Vedoucí:
PhDr. Jakub Končelík, Ph.D.
Oponent:
PhDr. Mgr. Pavel Suk
Id práce:
103651
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Katedra mediálních studií (23-KMS)
Program studia:
Mediální a komunikační studia (N7202)
Obor studia:
Mediální studia (MS)
Přidělovaný titul:
PhDr.
Datum obhajoby:
29. 3. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Média, řízení tisku, atentát na Reinharda Heydricha, atentát na Adolfa Hitlera, Protektorát Čechy a Morava, komparace, mediální agenda, český tisk, tiskové pokyny, cenzura
Klíčová slova v angličtině:
Media, press regulation, assassination of Reinhard Heydrich, assassination of Adolf Hitler, Protectorate of Bohemia and Moravia, comparison, media agenda, Czech press, press instructions, censorship
Abstrakt:
Předkládaná rigorózní práce nabízí zcela konkrétní obraz mechanismu řízení a kontroly legálního protektorátního tisku během dvou jasně definovaných, historicky významných a do jisté míry podobných, událostí (atentát na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera). Činí tak na základě komparace oficiálních tiskových pokynů s reálným obsahem protektorátního tisku v jednotlivých sledovaných obdobích a následnou komparací vyplývajících závěrů. Tato výsledná komparace obsahuje řadu důležitých bodů, které svědčí o rozdílnosti i shodě ve zpracovávání obou zkoumaných mediálních agend. Rozdílnost tkví především v posunu od konkrétního k obecnému, od vysoké frekvence k menší četnosti, od autorského zpracování k otiskování úředních zpráv a od obrovského zájmu k průměrnosti. Shoda (jediná ale velmi důležitá) je potom dána uplatňováním stejného mechanismu na ovlivňování reálného obsahu tisku, který je v obou případech naprosto stejným typem obrazu, ve kterém se odrážejí nařízení z oficiálních tiskových míst. Jestliže mluvíme o vztahu konkrétnost vs. obecnost, potom je rozdíl patrný nejen v reálném obsahu (u Heydrichovy mediální agendy zcela konkrétní apely, u Hitlera spíše obecné sumáře a vysvětlování situace), ale také v tiskových pokynech (okamžitá nařízení co, kde a v jaké úpravě tisknout naproti politickému hodnocení události až osm dní po atentátu). Vezmeme-li vysokou frekvenci vs. menší četnost, pak je opět možné oba ukazatele demonstrovat v tisku i pokynech. Zatímco v roce 1942 byly vydávány konkrétní pokyny ÚTDS několikrát denně a více tiskových konferencí mělo jediné (či převažující) téma, v roce 1944 bylo příkazů enormně méně a tisková porada věnující se atentátu byla jen jediná. Tomu zcela odpovídá objem otištěných textů v Národní politice, což dokazují přiložené a citované rešerše. Autorské zpracování bylo v případě atentátu na Reinharda Heydricha běžné mj. z toho důvodu, že novináři byli oficiálními tiskovými orgány neustále nabádání k aktivismu a vysílání apelů směrem k protektorátnímu obyvatelstvu. Naproti tomu agendu atentátu na Adolfa Hitlera označil sám „pán tisku“ Martin Paul Wolf za úředními zprávami v podstatě vyčerpanou. Obrovský zájem protektorátního tisku o atentát na Reinharda Heydricha se shoduje se stejným zájmem oficiálních tiskových institucí, ke kterým se vzhledem k závažnosti přidaly i další orgány – ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec svými projevy, nebo státní tajemník K. H. Frank svou recepcí protektorátních novinářů. Mediální agenda atentátu na Hitlera pak sestává převážně z tištění úředních a agenturních zpráv (tyto dvě kategorie se prakticky sobě rovnaly), neboť rozsáhlejších podkladů od oficiálních míst neměla. Z těchto závěrů vystupuje do popředí zásadní tvrzení, stěžejní pro tuto rigorózní práci: reálný obsah legálního protektorátního tisku byl v průběhu druhé světové války přesným obrazem cílů, ambicí a pokynů oficiálních institucí, aplikujících svůj vliv na tento tisk prostřednictvím pevně daného a v čase prakticky neměnného mechanismu. Důkazem pro tato tvrzení budiž předkládaná rigorózní práce, která dokládá, že objevila-li se na stránkách Národní politiky cizina jako původce všeho (atentát na Heydricha), pak to bylo přání tiskových orgánů. Pokud lidé mohli každý den číst nové a nové rozsudky stanných soudů, pak byly obsahem tisku na základě oficiálních požadavků. Ty také určovaly, že v jiném případě už součástí obsahu nebudou (atentát na Hitlera a další rozsudky Lidového soudu). Jestliže tyto orgány rozhodly, že atentát na Hitlera byl vnitroněmeckou záležitostí, která nezasluhuje zvýšenou pozornost čtenářů Protektorátu, potom tomu reálný obsah a četnost článků odpovídaly. Měl-li se čtenář protektorátního tisku dovědět něco o atentátnících, pak se tato informace k němu dostala (jako v případě atentátu na Heydricha), nebo v opačném případě nevěděl vůbec nic. Označila-li událost za závažnou oficiální místa, potom se sama postarala o nastolení patřičné agendy směrem k novinářům a v další návaznosti k veřejnosti. Pokud to nebylo třeba, byl rámec stanoven oficiálními a úředními projevy a materiály. Chceme-li tedy zkoumat, co (v menší míře také proč) bylo pro legální protektorátní tisk zásadní a čím se (ne)zabýval, je třeba studovat především postoje oněch institucí, které dávaly v období Protektorátu Čechy a Morava médiím tvar a určovaly velmi výrazně jejich obsah, alespoň co se politické agendy týče. Předkládaná komparace mediálních agend atentátu na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera tyto teze potvrzuje.
Abstract v angličtině:
My rigorous thesis describes the system of press regulation in Protectorate of Bohemia and Moravia by means of two-level comparison. The first one is a comparison of official orders and directives with real content of legal Czech protectoral press (it means “Národní politika” for this research) during two important eras: after the assassination of Reinhard Heydrich and Adolf Hitler. The second one is a comparison of these two media agendas and their synthesis. I wanted to demonstrate the process of press regulation through concrete agendas that are similar in many points: both events are the same (assassinations); both men were the highest men in nazi hierarchy (Hitler was number one in the Third Reich, Heydrich was number three); media were supposed to make some reaction in the direct of recipients because of the propaganda power. But there were some differences as well: the assassination of Reinhard Heydrich causes his death and it was made by Czech emigrants; Adolf Hitler survived almost unhurt and the following revolt and plot (part of the operation Valkyrie) was planned by German high officers in Germany. One of the results of this rigorous thesis is the statement that it was important for Czech press institutions if the event is a part of protectoral life and environment or if it takes place elsewhere included Germany as well. It is possible to see many differences there in the behaviour of press institutions (and then also of media) that are based on this fact. But what is more important: the mechanism of press control was the same in 1942 and 1944. The structure of press regulation was similar although some changes in state administration were made by the revision of Reinhard Heydrich (he began to make it but all results were made after his death). The question about some changes and about the origin of historical events were asked in a context of possible changes in the real media content in Protectorate of Bohemia and Moravia at the beginning. This rigorous thesis demonstrates some changes in approach to protectoral media but not because of changes mentioned above in the system and administration. Purposes were different and press instructions were more general than in the case of media agenda of assassination of Reinhard Heydrich. During this era orders were much more concrete and much more frequent as well. In the context of war development protectoral journalists were less active and they did not want to sign any political texts. But their job was the same. They were under pressure of occupational press institutions that kept telling them what to write. It is demonstrated by the comparison offered in this rigorous thesis.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Daniel Pavlis 1.23 MB
Stáhnout Příloha k práci Bc. Daniel Pavlis 2.59 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Daniel Pavlis 66 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Daniel Pavlis 42 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Mgr. Pavel Suk 43 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 489 kB