velikost textu

Česká strana státoprávně pokroková (1908-1918)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Česká strana státoprávně pokroková (1908-1918)
Název v angličtině:
Czech Constitutional Progressive Party
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Josef Tomeš, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Robert Kvaček, CSc.
Oponenti:
doc. PhDr. Jan Galandauer, DrSc.
doc. PhDr. Martin Kučera, CSc.
Id práce:
103549
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českých dějin (21-UCD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
České dějiny (XCDE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
24. 6. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Česká strana státoprávně pokroková - 1908–1918 - české moderní dějiny
Klíčová slova v angličtině:
The Czech Constitutional Progressive Party - 1908-1918 - Czech modern history
Abstrakt:
Abstrakt Česká strana státoprávně pokroková (1908–1918) Česká strana státoprávně pokroková představuje v mnohém jedinečný subjekt české politiky posledních let před první světovou válkou i následující dramatické doby válečné. Přestože nepatřila k velkým a vlivným stranám výrazně se uplatňovala na dobové politické scéně, kde většinou hrála roli solitéra, reprezentována četnými vyhraněnými individualitami. Působila pouze deset let, z toho šest let ve standardních mírových poměrech, ale v období převratných historických událostí a zkoušek, v němž se opakovaně zásadním způsobem projevila, a tím se charakteristicky zapsala do českých dějin 20. století. Vznikla v dubnu 1908 sloučením dosavadních stran radikálně pokrokové a státoprávní (respektive státoprávně radikální), ustavených v samém závěru 19. století v důsledku rozpadu a postupné ideové a politické diferenciace pokrokového hnutí devadesátých let. Na „pokrokářský“ odkaz navazovala v nových podmínkách důsledně uplatňovaným požadavkem obnovy samostatného českého státu na základě českého historického státního práva, politické demokratizace i sociálních reforem, radikální opozice proti vládě a dynastii a samostatné české zahraniční politiky, přesahující horizont rakousko-uherského soustátí. V řadách svých členů a stoupenců sdružovala část nacionalisticky a přitom demokraticky orientovaných středních vrstev, především inteligence, kterou zde vedle četných učitelů, právníků (advokátů) a lékařů reprezentovali mnozí významní představitelé české vědy a kultury. Nepočetně byla zastoupena v poslanecké sněmovně předlitavské říšské rady a v českém zemském sněmu; na širší veřejnost působila zejména prostřednictvím svého tisku. Zvláštní pozornost věnovala vývoji mezinárodní situace a zdůrazňovala potřebu uvést českou otázku na evropské a světové forum. Předpovídala brzké vypuknutí globálního válečného konfliktu a doporučovala využít jej pro mezinárodní řešení české otázky s pomocí velmocenských soupeřů rakousko-uherské monarchie. Jako vůbec první z českých politických stran se již před první světovou válkou programově rozešla s Rakousko-Uherskem a vyslovila se pro samostatný český stát i mimo rámec podunajské říše, vytvořený za předpokládané válečné konflagrace s podporou dohodových mocností. Tak anticipovala cesty českého (československého) protirakouského odboje za první světové války, na němž se pak od počátku aktivně podílela, ať už na domácí či na zahraniční frontě. V průběhu válečných let čelila nejprve perzekuci (veškerý její tisk byl zastaven), nicméně zásadově vystupovala proti prorakouskému aktivismu nemalé části českého politického tábora a byla zastoupena v centru domácí rezistence (tzv. Maffii). V roce 1917 se při opětovném zahájení činnosti parlamentu prezentovala samostatným radikálně státoprávním prohlášením svých poslanců, koncipovaným fakticky z pozic odboje. Od léta 1917 se účastnila všech jednání o koncentraci českého politického stranictví a v únoru 1918 splynula s několika dalšími českými občanskými stranami v novou stranu, nazvanou Česká státoprávní demokracie, jež se po vzniku Československé republiky reorganizovala (v březnu 1919) v Československou národní demokracii. Historii České strany státoprávně pokrokové bylo zatím věnováno několik dílčích, tematicky či chronologicky vymezených studií, ve své úplnosti však nebyla dosud zpracována. Předkládaná disertační práce se pokouší podat celistvý obraz její činnosti v předvečer první světové války i v letech válečných, analyzovat její programový profil, členskou a voličskou základnu i organizační strukturu a zhodnotit její roli v širším kontextu soudobé české politiky. Vzhledem k tomu, že archiv státoprávně pokrokové strany jako takový se nezachoval, opírá se heuristicky především o osobní pozůstalosti jejích významných představitelů, na prvním místě jejího dlouholetého předsedy Antonína Hajna, o dobový tisk, publikované stranické dokumenty (programy, organizační řád apod.), brožury a samozřejmě o memoáry pamětníků, ať už vydané nebo zatím zůstávající v rukopise. Práce se vyrovnává s některými zásadními otázkami a problémy, jež dané téma nastoluje. Předně ukazuje historicky podmíněný typ politického stranictví, který strana reprezentovala, možnosti a meze jejího politického uplatnění a vlivu v předválečných letech a uprostřed válečných poměrů. Zvláštní pozornost věnuje roli výrazných a přitom často velmi rozdílných osobností ve vedení strany a při prezentaci stranické politiky. Dále analyzuje státoprávně pokrokářskou variantu českého nacionalismu, filosoficky i mravně fundovanou, nedílně spojenou s demokracií, ale zároveň požadující až militantní národní sebevědomí. Hlubší rozbor věnuje předválečné „katastrofické“ orientaci strany na válečnou alternativu, odmítanou v mírových dobách většinou české veřejnosti s ironií jako chiméra, a přitom realisticky reflektující objektivní skutečnost a předjímající program, s nímž se po vypuknutí války ztotožnila rozhodující část českého politického tábora. A posléze sleduje též osudy ideového dědictví strany a jejích někdejších protagonistů v politickém životě meziválečného Československa i v dobách následujících.
Abstract v angličtině:
Abstract The Czech Constitutional Progressive Party (1908–1918) The Czech Constitutional Progressive Party represents in many aspects a unique phenomenon of the Czech politics in the last years before the outbreak of WWI and during the dramatic war period afterwards. Although it did not belong to massive and influential parties, it played a significant role on the political scene at that time with a part of a solitary, represented by many distinctive individualities. It existed for only ten years, six years out of it in standard peace conditions, but in a time of breaking historical events and decisions it made itself be heard in such an important way that it left a remarkable trace in the Czech history of the 20th century. It was created in April 1908 by merging two parties, a Radical Progressive Party and a Constitutional Party (or rather a Radical Constitutional Party) that had been established at the very end of the 19th century following a disintegration and a political differentiation of the progressive movement of the 90's. The party took up a progressive legacy by consistently demanding a renewal of the independent Czech state on the basis of the Czech historical constitutional law, political democratisation and welfare reforms. Besides that, the party stood in a firm opposition to the government and the ruling dynasty while claiming an independent Czech foreign policy that would go beyond the scope of the Austrian-Hungarian monarchy. In this way, it united a part of middle class with a national and yet democratic orientation, mostly educated classes (teachers, lawyers and physicians, but also important representatives of Czech science and culture). It did not have many representatives in the legislative bodies both in the House of Deputies in Vienna and in the Bohemian State Diet in Prague; it exercised its influence on the public through its press. It paid a thorough attention to the international situation and its changes and emphasised the necessity of introducing the Czech issue to the European and world level. It predicted a soon outbreak of the global war and recommended to use such an opportunity for dealing with a Czech problem on an international level with the help of the opponents of Austria-Hungary. As one of the first Czech political parties, it broke away in its program from the Austrian-Hungarian monarchy already before the WWI, it declared for an independent Czech state beyond the frame of the monarchy that would be established with the support of the Entente world powers as a consequence of the expected military clash. Thus it anticipated the route of the Czech (Czechoslovak) anti-Austrian resistance during the WWI, in which it actively took part, both in homeland and abroad. In the course of the war years, the party was confronted with a state persecution (all its press was suspended), but it did not prevent it from rising against an Austrian activism of most of the Czech political scene and from being represented in the centre of the homeland resistance (Maffia). In 1917, when the Parliament was reopened, it made an independent radical proclamation of the State idea through its MPs, which was practically a resistance point of view. From summer 1917, the party took an active role in the negotiations with the aim to concentrate the Czech political scene and in February 1918 merged with some other civic parties into the newly created Czech Constitutional Democratic Party that went through a reorganisation after the creation of Czechoslovakia and adopted a name (in March 1919): a Czechoslovak National Democratic Party Only few papers, on the thematic or chronological basis, have been dedicated to the history of the Czech Constitutional Progressive Party, but it has never been approached in its entirety. This thesis attempts to give a full picture of its activity on the eve of the WWI and during the war, it tries to analyse its program, membership and electorate as well as its organisational structure, finally to evaluate its role in the larger scope of Czech politics of that time. Since the archives of the party have not been preserved as such, the thesis rests, first of all, on personal archives of its important representatives, it is, in the first place, Antonín Hajn, its long-time chairman, then it uses the press, published political documents of the party (programs, organisational statutes, brochures etc.) and naturally the memoirs whether they have been published or are still in manuscript. The thesis needs to deal with some essential issues and problems that this topic brings along. First of all, it shows a historically conditioned type of political party spirit represented in this organisation, then possibilities and limits of its political activity and influence in the pre-war years and in the midst of the war. A special attention is being paid to the role of significant, yet often very different personalities in the party leadership board and in the presentation of the party politics. It analyses a constitutional progressive variety of the Czech nationalism, with a deep philosophical and moral foundation, inseparably linked to democracy, though still demanding almost a militant national self-confidence. A profound analysis dwells on the pre-war "catastrophic" orientation of the party to war scenario, that was being rejected in the peace times by the Czech public with irony as a chimera even though it realistically reflected the facts and anticipated a program that was to be accepted by a decisive part of the Czech political scene when the war had begun. Last but not least, it follows the destiny of the ideological legacy of the party and its representatives in the political life of Czechoslovakia between wars and even afterwards.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Josef Tomeš, Ph.D. 1.21 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Josef Tomeš, Ph.D. 130 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Josef Tomeš, Ph.D. 133 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce PhDr. Josef Tomeš, Ph.D. 290 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Robert Kvaček, CSc. 98 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Jan Galandauer, DrSc. 56 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Martin Kučera, CSc. 118 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 54 kB