velikost textu

Samuel Beckett. Od eseje Dante...Bruno . Vico...Joyce do románu Molloy

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Samuel Beckett. Od eseje Dante...Bruno . Vico...Joyce do románu Molloy
Název v angličtině:
Samuel Beckett. Form the essay Dante...Bruno . Vico...Joyce to the novel Molloy
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Vladimír Fiala
Školitel:
doc. PhDr. Jiří Pelán, Ph.D.
Oponenti:
doc. PhDr. Václav Jamek
doc. PhDr. Jiří Pechar
Konzultant:
doc. PhDr. Václav Jamek
Id práce:
102913
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav románských studií (21-URS)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Románské literatury (XROL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
4. 6. 2015
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Samuel Beckett; teorie; poezie; próza; stylistický rozbor
Klíčová slova v angličtině:
Samuel Beckett; theory; poetry; prose; stylistic analysis
Abstrakt:
Abstrakt Cílem disertační práce je podat ucelený pohled na tvorbu Samuela Becketta od jejího začátku po román Molloy. Jejím základem je analýza jednotlivých děl a následná snaha o odkrytí jejich vzájemných vztahů. Práce je rozdělená na tři části: teorii, poezii a prózu. V teoretické části se autor zabývá hlavně pojmem inkoherentní reality, o které Beckett poprvé mluví v eseji Proust a k níž se pak v dalších textech vrací. V románu Dream of Fair to Middling Women z ní dělá základ vlastní estetiky. Za jevy vnějšího světa se skrývá chaos a nicota a umělcovým úkolem je tuto oblast zapracovat do svého díla. Část o poezii se věnuje zejména proměnám básnického subjektu, jeho zasazení či nezasazení do konkrétního prostředí, míře, ve které jsou v básních používány aluze, tématům a formální stránce básní, technikám, které Beckett používá, a míře jejich pravidelnosti a formální propracovanosti. Část o próze si klade podobné otázky. Nepochybným středem Beckettových básnických i prozaických textů je básnický subjekt a hlavní postava, kterou charakterizuje napětí mezi vnějškem a vnitřkem. Její proměna je dána převážením tendence k zvnitřnění, jejímž důsledkem je i omezení aluzí a vypravěčova ztráta zájmu o konkrétnost prostředí, která spolu s oslabením konkrétnosti postavy vede k dojmu univerzální platnosti Beckettových děl. Za klíčové autor považuje rozštěpení ústředního subjektu. V básních na já, které pozoruje, a já, které je prvním já pozorováno, v próze na vypravěče a postavu. Obě části jsou založené na Beckettovi samotném. V poezii i v próze sledujeme odstředivé a dostředivé pohyby subjektu básní či postavy, důležité je však až setkání obou částí subjektu s chaosem a nicotou. Prolnutí obou částí subjektu je chápáno jako jeho návrat k sobě samému a setkání s chaosem a nicotou jako ponoření se do vlastního nitra. Vnitřní chaos subjektu je překonán psaním, které se u Becketta rovná formálnímu propracování. Klíčová slova: Samuel Beckett; teorie; poezie; próza; stylistický rozbor.
Abstract v angličtině:
Abstract The aim of the thesis is to provide a comprehensive view of the works of Samuel Beckett from the beginning to the novel Molloy. It is based on analysis of individual works and the subsequent attempt to uncover their interconnections. The thesis is divided into three parts: theory, poetry and prose. The first part deals mainly with the concept of incoherent reality which Beckett speaks about for the first time in his essay Proust and then returns to in other texts. In the novel Dream of Fair to Middling Women he makes it the basis of his own aesthetic. Behind the phenomena of the outer world lies chaos and nothingness and the artist’s task is to integrate it into his work. The second part discusses the changes in the subject of the poems, his being or not being in particular surroundings, the amount of literary allusions, the themes and the form of the poems, above all the particular techniques Beckett uses and the degree of their regularity and elaboration. The third part raises similar questions about prose. The unquestionable centre of Beckett’s poems and prose is the subject of the poems and the main character, characterized by tension between inside and outside. The change in the character is caused by outweighing of the tendency to stay inside. This also results in the reduction in allusions and the narrator’s loss of interest in particularity of surroundings which, along with the reduction in the character’s specificity, leads to an impression of universal validity of Beckett’s work. The splitting of the subject is considered to be crucial. In the poems the subject is split into the perceiver and the perceivee, in the prose into the narrator and the character. Both parts are based on Beckett himself. In the poetry and in the prose we follow the centripetal and centrifugal movements of the subject of the poems or the character. However, the most important moment is when the both parts of the subject encounter chaos and nothingness. Meeting of two parts of the subject is seen as a return to oneself and encountering chaos and nothingness as an immersion into one’s mind. Internal chaos of the subject is overcome by writing which equals elaboration. Keywords: Samuel Beckett; theory; poetry; prose; stylistic analysis.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Vladimír Fiala 1.37 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Vladimír Fiala 276 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Vladimír Fiala 274 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Vladimír Fiala 419 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. Jiří Pelán, Ph.D. 62 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Václav Jamek 187 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Jiří Pechar 95 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 70 kB