velikost textu

Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450-1550 na rožmberském panství

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450-1550 na rožmberském panství
Název v angličtině:
South Bohemian sacral architecture of the late Gothic 1450 - 1550 in the Rosenberg domain
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Roman Lavička, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc., dr. h. c.
Oponenti:
PhDr. Helena Jarošová
PhDr. Klára Benešovská, CSc.
Id práce:
102667
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav pro dějiny umění (21-UDU)
Program studia:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (P8109)
Obor studia:
Dějiny výtvarného umění (XVU)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
25. 9. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450 – 1550 na rožmberském panství Mgr. Roman Lavička Skupina pozdně gotických kostelů vznikala na panství Rožmberků v době, kdy naší zemi vládla dynastie Jagellonců a dodnes budí zaslouženou pozornost. Nemnoho archivních zpráv, výsledky dendrochronologických analýz a zachované stavby napovídají, že v druhé polovině 15. století probíhala na rožmberském panství především běžná stavební údržba. Počátkem 80. let se chýlila ke konci stavba nového poutního kostela v Kájově (1471/1474-1485) a teprve tehdy se prakticky současně začínají přestavovat nebo znovu budovat velké městské farní kostely v Trhových Svinech, Dolním Dvořišti, Hořicích na Šumavě, Chvalšinách a Nových Hradech. Kolem roku 1485 se na rožmberském panství staví téměř dvě desítky církevních staveb. Odrážejí vzrůstající ekonomickou prosperitu a sebevědomí městských i venkovských obcí, korporací i jednotlivců, manifestujících vlastní bohatství, úspěch a sílu. Z formálního a ideového hlediska lze hned v této počáteční etapě vysledovat skupinu příbuzných staveb, které zřejmě navrhl jediný architekt, označovaný jako Mistr Hořického presbytáře. Někdy kolem roku 1495 však pozorujeme na několika stavbách zřetelný předěl a nové tvarosloví, což dokládá, že zmíněný mistr buď zemřel a nebo z nějakého důvodu opustil rožmberské panství. Jeho místo pak na tři desetiletí zaujal vrchní rožmberský kamení Hanns Getzinger z Haslachu. Mezi lety 1490–1500 probíhala na rožmberském panství neobyčejně intenzivní stavební činnost, neboť se současně budovalo 40 kostelů a jejich částí, z nichž čtvrtinu představovaly velké a skutečně významné projekty. Pod vlivem kájovského kostela se na Krumlovsku a Kaplicku znovu objevily dvoulodní dispozice. Dále se upravovaly fary, rekonstruovaly a rozšiřovaly se městské domy, zdokonalovala se opevnění měst. Koncem 15. století se lze i na venkově setkat s nákladnou přestavbou velkých zemědělských dvorů. Potvrzuje se tak beze zbytku výrok vladaře Petra IV. z Rožmberka z roku 1497: „… na našem panství v klášterech, kostelech, hradech, také v městech a městečkách [se] denně buduje mnoho staveb…“. V rezidenčním Českém Krumlově se Getzinger roku 1497 pokusil se svolením rožmberského vladaře zřídit samostatný cech kameníků, vycházející z tradic a pravidel stavební huti při dómu sv. Štěpána v blízkém Pasově. Z tehdy rožmberského Haslachu pocházela i českokrumlovská kamenická rodina Rubiků, která po tři generace působila na jihočeských stavbách a není vyloučeno, že odtud k nám přišlo více kameníků, než jsme dnes schopni spolehlivě určit. Tyto stručné zprávy a tvarosloví staveb dokládají, že právě z Pasova a jeho okolí k nám na konci 15. století mířila převážná část dnes již bezejmenných kameníků školená pravděpodobně přímo v tamější dómské huti. Kolem roku 1500 došlo k zásadní proměně lidských sídel a tím i celé krajiny, Nejen, že se kostely a domy modernizovaly, nejen, že se zdvihaly dosud nevídaně vysoké a mohutné stavby kostelů, ale především se rozšířil zatím nepříliš obvyklý prvek – vysoké věže pro nové velké zvony, které již nemohly být nadále zavěšovány do sanktusníků nebo roubených zvoniček v kostelních krovech. Do poslední čtvrtiny 15. století bychom nalezli zděnou věž pouze u kostela v Bavorově, Cetvinách, Českém Krumlově, Horní Stropnici, Miličíně, Trhových Svinech, Soběslavi, Třeboni a nedokončeno zůstávalo dvouvěžové průčelí kostela v Prachaticích. Od konce 15. století začaly u venkovských kostelů vyrůstat nové zvonice a tím se v krajině objevily nové vertikální a pohledově významné prvky, s kterými se středověký člověk na rožmberském panství dosud setkával jen zcela výjimečně (Blansko, Boršov nad Vltavou, Český Krumlov – klášter minoritů, Dubné, Frymburk, Horní Planá, Chvalšiny, Kájov, Kaplice, Ktiš, Malonty, Mladošovice, Nové Hrady, Přední Výtoň, Rychnov n. Malší, Soběslav, Velešín, Vimperk, Záblatí). V prvním desetiletí 16. století začíná pozvolna klesat intenzita stavební činnosti, dokončovaly se velké církevní stavby, zatímco nové projekty byly zahajovány již jen výjimečně. Příbuzné tvarosloví portálů a klenebních konstrukcí dokládá, že v té době vedl neznámý kamenický mistr přestavbu skupiny kostelů (Dolní Dvořiště, Rožmberk nad Vltavou, Horní Dvořiště a Horní Stropnice), které byly pod patronátem cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodu. Ve druhém desetiletí 16. století byly fyzicky realizovány kroužené klenby Hanse Getzingera (Chvalšiny, Rožmberk) a jeho tvorbou inspirované stavby, navrhované již počátkem století (Zátoň, Staré Město pod Landštejnem, Sv. Tomáš, Rychnov nad Malší, St. Martin im Mühlkreis, Rychnov nad Malší). Vedle těchto progresivních klenebních konstrukcí se průběžně setkáváme s retrospektivním užitím parléřovských síťových kleneb. Stavební činnost na většině kostelů v centrální části dominia v té době již prakticky ustala a s ojedinělými novými projekty bychom se setkali spíše v okrajových a výše položených oblastech Šumavy. Stejně jako kostel v Kájově na pomyslném začátku, výrazně a osamocen ční na samém závěru rozmanité pozdně středověké stavební produkce na rožmberském dominiu kostel ve Frymburku (kolem 1530). Z hlediska užitého tvarosloví je blízkou analogií kostel v hornorakouské obci St. Veit im Mühlkreis, řadu shod nalézáme i u dvoulodního kostela v obci Schenkenfelden. Kamenické značky sice ve Frymburku dokládají účast kameníků, kteří pracovali po několik desetiletí na stavbách kostelů na Krumlovsku, ovšem použitý tvarový rejstřík se od kostelů v ostatních částech rožmberského panství výrazně liší (příkladem může být raně renesanční profilace soklu, s níž se setkáváme rovněž na klášterním kostele ve Schläglu). Filiální vazba frymburského kostela ke Schläglu napovídá, že klášter jako patron hrál při volbě kamenického mistra zásadní roli. Pravděpodobně tento mistr vedl počátkem 16. století renovaci premonstrátského klášterního kostela a poté pracoval na stavbách několika kostelů v blízkém okolí. Ve 20. letech pak přišel do Frymburku, aby řídil stavbu nového farního kostela, kde pracovali místní kameníci podle jeho osobitých předloh, ale částečně i s využitím „domácího“ tvarosloví. V druhé polovině 16. století byly kostely na rožmberském panství již jen nepatrně upravovány převážně přístavbami předsíní nebo vkládáním hřebínkových kleneb do vedlejších prostor. Pozdně gotická stavební tradice však doznívala na rožmberském jihu ještě na konci 16. století. Po téměř devadesáti letech od zahájení nechali rožmberští měšťané v roce 1583 zaklenout trojlodí kostela v Rožmberku nad Vltavou, a definitivně poslední realizací ještě s gotickými reminiscencemi bylo dokončení kostela sv. Petra a Pavla v Nových Hradech roku 1590. Valenou klenební konstrukci v lodi tehdy pokryla na pohled ještě středověká síť s hvězdovými figurami, jejíž kamenná žebra vybíhají z klenebních přípor nesených konzolami zdobenými již čistě renesančními maskarony.
Abstract v angličtině:
South Bohemian sacral architecture of the late Gothic1450 – 1550 in the Rosenberg domain Mgr. Roman Lavička A group of late-Gothic churches, which keeps attracting our attention, was built in the Rosenberg domain during the reign of the Jagiellon dynasty. Limited archival material, results of dendrochronologic analyses and preserved buildings suggest that it was mainly building maintenance that was in progress in the Rosenberg domain in the second half of the 15th century. In the early 1480s the building of the new pilgrimage church in Kájov (1471/1474- 1485) was coming to its end. And it was only then that big town parish churches in Trhové Sviny, Dolní Dvořiště, Hořice na Šumavě, Chvalšiny and Nové Hrady started being rebuild or constructed anew almost simultaneously. Around 1485 almost twenty religious buildings were being built in the Rosenberg domain. They reflect the increasing economic prosperity and self-confidence of the town and village municipalities, corporations as well as individuals manifesting their wealth, success and strength. From a formal and ideological point of view it is possible to trace down a group of related buildings directly in this initial phase. They were probably designed by a single architect who is referred to as Master of Hořice presbytery. However, around 1495 we can notice an obvious twist and new morphology in several buildings proving that the above mentioned Master had either died or for some reason left the Rosenberg domain. His position was taken over by the chief Rosenberg stonemason Hanns Getzinger of Haslach who stayed in this job for the following three decades. Between 1490 and 1500 a remarkably intensive building activity was in progress in the Rosenberg domain; 40 churches and their parts, a quarter of which were big and really important projects, were built simultaneously. The layout with two naves started to occur again in Krumlov and Kaplice regions under the influence of Kájov church . Also, parsonages were remodeled, town houses were reconstructed and extended, town fortifications were reinforced. By the end of the 15th century costly reconstruction of large farmsteads can be found in the country. This only proves the truthfulness of the words of the monarch Petr IV of Rosenberg from 1497: “… in our domain in monasteries, churches, castles as well as cities and towns many buildings are erected every day...”. Getzinger tried to establish an independent stonemasons' guild with the monarch's permission in the residential town of Český Krumulov in 1497. The guild followed the tradition and rules of the builders fellowship with St. Stephan's Cathedral in Passau. The Rubik family of stonemasons from Český Krumlov, who worked at the South Bohemian building sites, originally came from the town of Haslach, which then belonged to the Rosenberg domain, and it may well be that this is where more stonemasons came from than we can reliably prove today. These brief reports and the morphology of the buildings confirm that the vast majority of the stonemasons, who are nameless to us today, trained probably directly at the cathedral guild, came to our country from the Passau area in particular at the end of the 15th century. Around 1500 settlements as well as the countryside changed dramatically. Not only were churches and houses modernized, not only became the churches incredibly tall and huge, but mostly an unusual element spread – high towers for new bells which could not be hung in flèches or log belfries in the church roof truss any more. Until the last quarter of the 15th century a brick church tower could be found only in the churches in Bavorov, Cetviny, Český Krumlov, Horní Stropnice, Miličín, Trhové Sviny, Soběslav, Třeboň. The face of the church with two towers remained unfinished in Prachatice. From the end of the 15th century new bell towers started rising by the village churches and so new vertical elements and prominent landmarks, which the medieval man in the Rosenberg domain had been encountering very rarely (Blansko, Boršov nad Vltavou, Český Krumlov – Minorite Monastery, Dubné, Frymburk, Horní Planá, Chvalšiny, Kájov, Kaplice, Ktiš, Malonty, Mladošovice, Nové Hrady, Přední Výtoň, Rychnov n. Malší, Soběslav, Velešín, Vimperk, Záblatí), appeared in the countryside. In the first decade of the 16th century the intensity of the building activity subsides. Big church buildings were finished while new projects were launched only occasionally. The related morphology of the portals and the vaults proves that an unknown stonemason was in charge of the rebuilding of a group of churches (Dolní Dvořiště, Rožmberk nad Vltavou, Horní Dvořiště a Horní Stropnice) in that period. These churches were under the auspices of the Cistercian Monastery in Vyšší Brod. In the second decade of the 16th century we can see the realization of the flying ribs of Hanns Getzinger (Chvalšiny, Rožmberk) and buildings inspired by his work and designed at the turn of the century (Zátoň, Staré Město pod Landštejnem, Sv. Tomáš, Rychnov nad Malší, St. Martin im Mühlkreis, Rychnov nad Malší). Apart from these progressive vault constructions we encounter a retrospective use of Parléř net vaults. Building activity had practically ceased at most churches in the central part of the domain in those days and rare new projects were likely to be seen in the high-lying areas of the Šumava. Just as the church in Kájov dominates the imaginary beginning of the varied late-Gothic building activity in the Rosenberg domain the church in Frymburk (around 1500) heads its very end. From the morphological point of view the church in St. Veit im Mühlkreis in Upper Austria is a close analogy. A lot of resemblance can be found in the two-nave church in the village of Schenkenfelden. The stonemason signs in Frymburk may prove the presence of the stonemasons who worked at the building sites of the Krumlov region churches for many decades, but the range of shapes applied differs from the churches in the other parts of the Rosenberg domain significantly (the early Renaissance shaping of the base, which can also be seen in the monastery church in Schlägl, can serve as an example). The subsidiary linkage of the Frymburk church with Schlägl suggests that the monastery as a sponsor played a key role when the stonemason master was chosen. It was probably this master who led the renovation of the Premonstratensian Monastery church at the beginning of the 16th century and later worked at the building of several other churches nearby. In the 1520 he came to Frymburk to handle the building of the new parish church where the local stonemasons worked according to his original patterns, but also with the use of the “family” morphology. In the second half of the 16th century only slight alterations to vestibules took place in the churches in the Rosenberg domain. Alternatively the insertion of groin vaults in the neighbouring spaces was carried out. Late-Gothic building tradition was subsiding in the Rosenberg south at the end of the 16th century. After almost ninety years from the launch in 1583 the Rosenberg citizens had the three naves of the Rožmberk nad Vltavou church vaulted. The completion of the church of Peter and Paul in Nové Hrady in 1590 was the very last execution of a building with Gothic reminiscences . The barrel vault construction in the nave was covered with a seemingly medieval net with star shaped figures, the stone ribs of which protrude from the vault supporting pillars born by consoles decorated with purely renaissance masks.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Roman Lavička, Ph.D. 11.18 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Roman Lavička, Ph.D. 183 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Roman Lavička, Ph.D. 140 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc., dr. h. c. 156 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Helena Jarošová 83 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Klára Benešovská, CSc. 209 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 93 kB