velikost textu

Paměť a čas v Augustinových Vyznáních a v Proustově Hledání ztraceného času

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Paměť a čas v Augustinových Vyznáních a v Proustově Hledání ztraceného času
Název v angličtině:
Memory and Time in Augustine's Confessiones and in Proust's A la Recherche du Temps Perdu
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Alena Tesková
Školitel:
prof. Lenka Karfíková, Dr. theol.
Oponenti:
prof. Mgr. Miroslav Petříček, Dr.
Mgr. Martin Pokorný, Ph.D.
Id práce:
102646
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Program studia:
Filozofie (P6101)
Obor studia:
Filozofie (XFIL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
20. 6. 2018
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
paměť|vzpomínka|čas|věčnost|společný čas|simultaneita|sukcese|vyprávění|kontinuita|hudba|umělecké dílo|duše|ontologie|blaženost|fenomenologie|hermeneutika|vnímání změny|asociace idejí|filosofická interpretace|kvalita|intelekt|individuální diference|autobiografie
Klíčová slova v angličtině:
memory|recollection|time|eternity|intersubjective time|simultaneity|succession|narration|continuity|music|piece of art|soul|ontology|happiness|phenomenology|hermeneutics|perception of change|association of ideas|philosophical interpretation|quality|intellect|individual difference|autobiography
Abstrakt:
Abstrakt Předložená práce je paralelním čtením dvou děl, jež v sobě spojují filosofické myšlení času a paměti s uskutečněním vyprávění: jedné z prvních duchovních autobiografií pozdní antiky – Vyznání a moderního románu – Hledání ztraceného času. Svébytné (původně novoplatonské) pojetí věčnosti jako simultaneity otevírá tázání, které je Vyznáním i Hledání ztraceného času společné: jaký je vztah mezi časem a věčností (v Proustově případě mimočasovostí) a je vůbec možné, aby měla časová bytost vztah k tomu, co je věčné? V obou dílech přitom sehrává prostředkující roli mezi časovou posloupností a nečasovou simultaneitou vyprávění a paměť. První část práce (kap. 1) se věnuje Augustinovu pojetí času nejen v XI. knize Vyznání, ale v celku tohoto spisu včetně jeho narativních pasáží; zčásti přihlíží také k VI. knize spisu De musica. Sleduje zde obecnější otázku, zda Augustin ve své autobiografii pojednává čas pouze subjektivní, nebo zda mu jde o čas jako takový (odlišený od věčnosti). Odpověď má být nalezena prostřednictvím analýzy otázek, které si klade sám autor Vyznání: co je vlastně čas, zda vůbec je a jak je možné jej měřit. Jakousi syntézou tohoto zkoumání je pak snaha myslet na základě Augustinova rozumění času jako distentio animi čas sdílený více (lidskými) duchy či dušemi. Náznaky tohoto pojetí času se objevují rovněž v narativních pasážích Vyznání. V druhé kapitole této části práce je vyložen Augustinův široký pojem paměti z X. knihy Vyznání. Zvláštní pozornost je věnována těm obsahům paměti, které mají podle Augustina nečasovou povahu (věci samy a blaženost), a také významu příběhu pro hlavní téma spisu (stejně jako X. knihy), jímž je hledání Boha. Pojem blaženého života (jak se nachází v paměti) je zde interpretován ve svém dvojím aspektu: na jedné straně poukazuje ke svému nečasovému významu a společně sdíleným obsahům paměti, na straně druhé v sobě rozpomínání na blaženost zahrnuje individuální vnitřní zkušenost získanou v čase (tuto podvojnost lze přitom zčásti sledovat i ve způsobu, jakým jsou v paměti přítomny stavy ducha – affectiones). Druhá část práce věnovaná Proustovi představuje – nakolik je to možné filosofickými prostředky – „zobrazení času“, jež má být deklarovaným cílem Hledání ztraceného času jako celku. Nejprve se zaměřuje (v 1. kapitole) na nejnápadnější podobu času, jíž je tento román protkán, totiž na kvalitativní čas (jakési zabarvení vnitřní zkušenosti), který je sám ve svých konkrétních realizacích výrazem, nebo „vyzařováním“ (émanation) „pravé skutečnosti“, která je podle Prousta ve své podstatě mimo-časová. Následné zkoumání časové posloupnosti naproti tomu sleduje destruktivní účinky času, v jehož středu se nachází „kontradikce přetrvávání a nicoty“. Jestliže jsou tyto aspekty času – totiž kvalita a sukcese – uchopeny zároveň (2. kapitola II. části), vyvstane před čtenářem celkovější pohled na čas jako na konstelaci vztahů, která je také výsledným Proustovým „zobrazením času“ ve všech jeho dimenzích. Samotný závěr druhé části práce ukazuje vzájemný vztah časové konstelace a nečasové simultaneity. I zde – stejně jako v poslední srovnávací kapitole – je nakonec hlavní intencí předestřít, jakým způsobem by bylo možné na základě četby Hledání ztraceného času a Vyznání myslet intersubjektivní čas. Klíčová slova: paměť – vzpomínka – čas – věčnost – společný čas – simultaneita – sukcese – vyprávění – kontinuita – hudba – umělecké dílo – duše – ontologie – blaženost – fenomenologie – hermeneutika – vnímání změny – asociace idejí – filosofická interpretace – kvalita – intelekt – individuální diference – autobiografie
Abstract v angličtině:
Summary This presented paper is a parallel reading of two works which both connect a philosophical perception of time and memory with an actual narration. The first is one of the earliest spiritual autobiographies of late antiquity – Confessions – and the second is a modern novel – In Search of Lost Time. A distinctive (originally Neoplatonic) understanding of eternity as simultaneity opens a line of questioning which both Confessions and In Search of Lost Time have in common: What is the relation between time and eternity (extra-temporality in Proust’s case) and is it possible at all for a time being to have a relation to something what is eternal? In both works, the mediating role between time succession and timeless simultaneity is played by narration and memory. Part I of the paper (Chapter 1) deals with Augustine’s understanding of time which can be found not only in Book XI of Confessions but also throughout the whole work including its narrative passages; it also partly takes into consideration Book VI of De musica. It tries to answer a more general question, i.e. whether Augustine in his autobiography concentrates only on subjective time or whether he is interested in time as such (in contrast to eternity). The answer is intended to be found through the analysis of questions the author of Confessions asks himself: What is time at all? Does it actually exist? and How is it possible to measure it? An attempt on some kind of synthesis of this enquiry is then made by trying to understand Augustine’s concept of time as disentio animi, time shared by more (human) minds or souls. Indications of such a concept of time are also found in the narrative passages of Confessions. In Chapter 2 of this part of the paper Augustine’s broad understanding of memory from Book X of Confessions is explained. Special attention is paid to those contents of memory which, according to Augustine, are of timeless nature (things themselves and happiness) and also to the importance of the story for the main theme of the book (as well as of Book X) which is the search for God. The idea of happy life (as it is found in memory) is interpreted here in its dual aspect: on the one hand it refers to its timeless meaning and commonly shared contents of memory and, on the other hand, any recollection of happiness includes individual inner experience gained over time (this duality can be also partly seen in how the states of mind – affectiones – are present in memory). Part II of the paper deals with Proust and it presents – as far as it is possible by philosophical means – the „depiction of time“ which is supposed to be the proclaimed goal of In Search of Lost Time in its whole. First (in Chapter 1), it concentrates on the most evident form of time the novel is interwoven with, i.e. the qualitative time (kind of a hue of inner experience) that, in its particular representations, is itself an expression or „emanation“ (émanation) of „true reality“ which, according to Proust, is in its nature extra-temporal. The following examination of time succession follows, in contrast, the destructive effects of time which has the “contradiction of persistence and nothingness” at its centre. If those aspects of time – i.e. the quality and the succession – are considered together (Chapter 2 of Part II) the reader is confronted with a more complex idea of time as of a constellation of relations which is also Proust’s final “depiction of time” in all of its dimensions. The conclusion of Part II shows the mutual relation of time constellation and timeless simultaneity. Here – as in the last, comparing chapter – the main intention is to show how, based on the reading of Confessions and In Search of Lost Time, the intersubjective time is to be conceived. Key words: memory – recollection – time – eternity – intersubjective time – simultaneity – succession – narration – continuity – music – piece of art – soul – ontology – happiness – phenomenology – hermeneutics – perception of change – association of ideas – philosophical interpretation – quality – intellect – individual difference – autobiography
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Alena Tesková 1.98 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Alena Tesková 91 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Alena Tesková 107 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Alena Tesková 315 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. Lenka Karfíková, Dr. theol. 217 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Mgr. Miroslav Petříček, Dr. 101 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Martin Pokorný, Ph.D. 511 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 469 kB