text size

Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Title:
Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům
Titile (in english):
Borough landed estate of Sušice. From borough villages to abolition of corvee and its results
Type:
Dissertation
Author:
Mgr. Jan Lhoták
Supervisor:
prof. PhDr. Eduard Maur, CSc.
Opponents:
prof. PhDr. Josef Petráň, DrSc.
prof. PhDr. Tomáš Knoz, Ph.D.
Thesis Id:
102624
Faculty:
Faculty of Arts (FF)
Department:
Institute of Czech History (21-UCD)
Study programm:
History (P7105)
Study branch:
Czech History (XCDE)
Degree granted:
Ph.D.
Defence date:
03/09/2015
Defence result:
Pass
Language:
Czech
Keywords (in czech):
Města; Zeměpanská města; Velkostatek; Městský velkostatek; Feudalismus; Šosovní vesnice; Raabizace; Poddaní; Hospodářské dějiny; Sociální dějiny; Raný novověk
Keywords:
Towns; Landowning towns; Borough landed estate; Feudalism; Raabisation; Serf people; Economic history; Social history; Early modern period
Abstract (in czech):
Jan Lhoták Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům (abstrakt) Disertační práce se pokouší přispět ke složitému problému hospodářského vývoje českých zeměpanských měst v pobělohorské době. Zaměřuje se na jeden vybraný problém: zkoumání městské feudalizace, tzn. na rozbor významu a rozsahu jejich vrchnostenských aktivit. České dějepisectví se až dosud tomuto tématu věnovalo velmi okrajově, neboť se města obecně vnímala jako cizí element ve feudálním prostředí, jenž naopak vytvářel předpoklady ke společenské modernizaci. Zkoumal se proto přednostně velkostatek šlechtický (komorní), případně církevní. Úvodní kapitola bilancuje dosavadní stav výzkumu o městském velkostatku. Nejprve je zařazen rámcový přehled stavu výzkumu v západní Evropě. Městské vrchnostenské ambice tu jsou součástí šířeji koncipovaného studia vztahu města a venkova. V českém prostředí podobné studium zatím jen nesměle aplikuje archeologie a medievistika. Pro raně novověké období se výzkum fragmentuje mezi agrární a urbánní dějiny, které svými metodami přistupují k danému tématu s různými výsledky (především práce Adolfa Zemana o Plzni a Rokycanech v 18. století). Analytickou část disertační práce tvoří celkem šest kapitol, které nazírají městský velkostatek ze tří rovin. Každá z nich je nejprve přehlédnuta v obecných souvislostech (kapitoly 2, 4 a 6), následuje rozbor situace zúženou optikou na konkrétním příkladu (kapitoly 3, 5 a 7). Za předmět mikrostudia bylo zvoleno město Sušice v jihozápadních Čechách, které nijak nevybočovalo z průměru jak rozsahem svého velkostatku, tak specifiky svého vývoje. Prvním tématickým okruhem výzkumu je postižení rozsahu a významu městského pozemkového příslušenství ve feudálním uspořádání Čech a definování způsobů, jakými městská panství vznikala. Autor dospívá ke zjištění, že se tak dělo prostřednictvím transformace městských (šosovních) vesnic, sekularizace církevní půdy v období husitské revoluce (špitální, klášterní a farní majetek) a vlastním zakupováním alodů. Budování městských panství se koncentrovalo do období mezi lety cca 1450–1550, kdy měla města největší politickou moc a pokoušela se přiblížit postavení šlechty nejen majetkově, ale i právně (možnost zakupovat alody, povyšování měšťanů do šlechtického stavu atp.). Dosáhla tehdy svého největšího územního rozsahu, jenž někteří badatelé nadsazují až k 25 %. V následujícím období po roce 1547 až do Bílé hory města svá panství, o něž přišla v důsledku panovnických sankcí po prvním stavovském povstání, rekonstruovala. Události let 1618–1620 znamenaly další násilné přerušení kontinuálního vývoje. Konfiskace nedosáhly stejného rozsahu jako v roce 1547, situaci ale ztěžovala třicetiletá válka. Následující hospodářská deprese omezovala možnosti vrchnostenských ambic českých zeměpanských měst až do konce 17. století. Větší územní transfery probíhaly především v první polovině 18. století, protože následující období až do roku 1848 již města své domény podstatněji neměnila. Druhé téma analýzy se zaměřuje na ekonomický přínos velkostatku pro městské hospodaření. V první fázi města pouze extenzivně zvětšovala své pozemkové domény s minimálním zájmem o režijní hospodaření. I za této okolnosti pro ně však znamenaly důležitý příjem, jenž motivoval k dalším koupím (často i v situacích finančního nedostatku). Od první poloviny 16. století sílila ekonomická konkurence šlechtického velkostatku. Urození začali se zakládáním či hospodářským polepšováním svých poddanských měst, podporovali úsilí tamních obyvatel při výrobě piva apod. Na základě hospodářského chování šlechty však i města začala s budováním výrobních provozů s cílem zvýšit své příjmy. Od druhé poloviny 15. století budovala rybníky a po zhruba 100 letech začala se systematickým budováním sítě poplužních dvorů. Nejpozději zahájila výstavbu vrchnostenských pivovarů. Sama města však nepřinesla podstatnější inovaci (výjimkami byli někteří autoři hospodářských pojednání měšťanského původu) a omezila se na pasivní napodobování šlechtických vzorů. Třicetiletá válka přispěla k ekonomické retardaci. Města jakožto součást panovnické komory musela nést velké množství válečných výdajů, současně se často stávala útočištěm přezimujících vojáků apod. Městská panství v těchto situacích sloužila jako rezervoár naturálií (od poddaných) i peněz (vhodný předmět zástavy). Omezovala je také hospodářská politika státu, cechovní systém i postupující hospodářská převaha poddanských měst a šlechtického velkostatku. Projevilo se to především v pobělohorském období. V této situaci se stát pokoušel ekonomiku měst podporovat a zaváděl některá opatření – od roku 1705 fungovala komise pro povznesení měst, v roce 1752 císařovna Marie Terezie nařídila obecní hospodářství pronajímat a od roku 1778 se na panstvích dvou třetin zeměpanských měst zavedla tzv. raabizace. Znamenala likvidaci poplužních dvorů a jejich rozdělení mezi bezzemky a drobné zemědělce. Města k těmto reformám přistupovala kriticky a konzervativně. Z dosud provedených rozborů městských ekonomik vyplývá, že velkostatek přinášel do městských pokladen klíčové příjmy, které držely v pozitivních číslech. Význam raabizace navíc zůstal jen v rovině sociální, protože městská hospodářství se stala de facto závislými na platební disciplíně svých poddaných. Raab neměl v úmyslu polepšovat příjmy měst, přestože se všeobecná potřeba takového opatření cítila. V první polovině 19. století navíc bránila pronajímání hospodářství či jednotlivých dvorů (tzv. velkopacht). Poslední rovina výkladu si všímá úlohy města jako vrchnosti vzhledem ke svým poddaným. České dějepisectví se pokoušelo vnímat městské vrchnosti jako mírné, protože chápalo měšťanstvo jako stav stojící nejblíže poddanského obyvatelstva. Působil tu také moment husitské tradice, protože města většinou přijala utrakvismus. Počáteční situace byla výsledkem složitých právních vztahů. Jednotlivé části panství měly odlišný právní původ – záduší, šosovní vesnice i klasické alody. Požár zemských desek v roce 1541 a následné intabulace ve spojení s dlouhým bezvládím a následným posílením politické moci v pohusitském století tyto rozdíly stíralo. Konfiskace let 1547 a 1620 tomu poté napomohly. Stejně jako na šlechtických velkostatcích, také města kontrolovala pohyb svých poddaných a pokoušela se otupovat jejich privilegované postavení (domažličtí Chodové). Rozsah robot zůstával do třicetileté války nízký. Po polovině 17. století ale začaly narůstat a také v dalších oblastech se postavení poddaných na městských panstvích zhoršovalo. Městské vrchnosti zabíraly poddanskou půdu k rozšiřování dvorového hospodaření, omezovaly pohyb poddaných v důsledku nedostatku pracovních sil a navyšovaly roboty. Nucenou práci bylo možno na rozdíl od šlechtických panství více uplatňovat i v samotných městech (údržba obecních budov, dovoz soli atd.). Města také odstraňovala poslední zbytky starších právních vazeb (šosovní vesnice města Jaroměře). Poddaní reagovali sepisováním stížností nadřízeným institucím. Došlo i k zapojení do velkých selských povstání v letech 1680 (Polička) a 1775 (Trutnov). Významným zdrojem konfliktů mezi poddanými a vrchnostmi se stala od 80. let 18. století raabizační úprava feudální renty. Původně pouze peněžní plat se v období napoleonských válek a po finančním patentu z roku 1811 začal vyžadovat i v naturálním obilí či jeho peněžním ekvivalentu (dle tržních cen obilí). Poddaní to chápali jako porušování dohod z období parcelace dvorů. Poznatky o základních vývojových konturách autor v kapitolách 3, 5 a 7 aplikuje na vývoj velkostatku města Sušice. Své pozemkové příslušenství získalo z předhusitských šosovních vesnic, zádušního a špitálního majetku, vyloučeny nejsou případy živelné sekularizace. Po zakoupení vesnic z majetku mocného rodu Švihovských z Rýzmberka Sušice před rokem 1547 ovládala panství o asi 225 usedlých, které svou velikostí patřilo mezi ostatními do lehkého nadprůměru. Konfiskace Sušici o naprostou většinu těchto statků připravily a jednotlivými koupěmi se podařilo do roku 1620 zbudovat panství již jen o 141 usedlých. Hospodářská situace před Bílou horou byla ovlivněna rostoucím zadlužováním, které se vystupňovalo za třicetileté války. Těsně před rokem 1620 Sušice začala s budováním sítě poplužních dvorů (v 60. letech 16. století fungoval Špitálský dvůr ve městěm, nejpozději 1599 dvůr v Roku, 1615 zakoupeny Bohdašice). Po třicetileté válce, patrně aby snáze čelilo dluhovému břemenu, město zvýšilo počet svých poplužních dvorů až na sedm (po posledních územních změnách Špitálský dvůr, Malá Chmelná, Vrabcov, Rok, Divišov, Červené Dvorce, Hartmanice) a založilo vrchnostenský pivovar ve Vrabcově. Analýza městského hospodářství pro léta 1701–1778 (kapitola 5) dokládá, že velkostatek zajišťoval městu hospodářskou stabilitu, neboť vlastní městské hospodářství bylo ztrátové. Nejvýnosnější bylo dvorové hospodaření, následoval výnos vrchnostenského pivovaru ve Vrabcově (jeho výnosnost však snižoval složitý systém deputátů pro městské zaměstnance). Rovnováhu pomáhala udržovat robota, jejíž cena nebyla ovšem v dobovém účetnictví vůbec zohledněna. Všechny dvory prodělaly v roce 1783 raabizaci. S poddanými vrchnost uzavřela smlouvu, že budou platit feudální rentu v hotových penězích, kterou bude moci vždy po 10 letech měnit na naturální v obilí. Vrchnost k tomuto kroku přistoupila neúspěšně v roce 1804, definitivně od roku 1813. Poddaní placení v obilí odmítali. Došlo tak k otevření sporu, který vyplnil celou první polovinu 19. století. V roce 1824 sice zemský soud uznal oprávněnost vrchnostenského požadavku, ale placení zadrželých peněz postupovalo velmi pomalu a dostávalo městské hospodářství do dluhové pasti (nebylo na úhradu kontribuce a mezd pro magistrátní úřednictvo).
Abstract:
Jan Lhoták Borough landed estate of Sušice. From borough villages to abolition of corvee and its results (abstract) The aim of this doctoral thesis lies in its contribution to a complex problem of economic development of Czech landowning towns in the post-White Mountain period. The research is focused on a selected problem of town feudalisation, i. e. analysis of the importance as well as extent of their seignorial activities. Czech historiography has dealt with such a topic rather marginally, because towns used to be understood as a strange element in feudal environment, which on the contrary created conditions for social modernisation. Aristocratic (chamber) or church landed estates used to be studied as a matter of priority. Introductory chapter balances current research on the topic of borough landed estates. General survey of the research in Western Europe is presented first. Seignorial ambitions of towns are part and parcel of a vast outlined study of mutual relation between the town and the country. The topic has already been applicated in archaeology and medievistics. For the Early Modern period the research has been fragmented between agrarian and urban history, the methods of which approach the topic with various results (above all the work of Adolf Zeman about Pilsen and Rokycany in the 18th century). Analytic part of the thesis consists of six chapters introducing the topic of the borough landed estate in three levels. Each of them is firstly outlined in general conditions (chapters 2, 4 and 6), then followed by the analysis of the situation based on a particular example (chapters 3, 5 and 7). The town of Sušice in South-West Bohemia, as a subject of the microstudy, is an example of an average town in terms of the extent of its landing estate as well as specifics of its development. The first part of the research lies in the description of extent and importance of borough landing estates in feudal organisation of the Czech state as well as the definition of ways, how they came into existence. The author has come to a conclusion, that the situation is a consequence of transformation of borough villages, secularization of church land in the period of the Hussite revolution (hospital, monastic and parochial property) and by own purchase of allods. The process of creation of borough dominions was concentrated into the era between approx. 1450–1550, when towns used to dispose of the biggest political power and tried to approach the status of nobility not only in the question of property but also legally (the possibility of purchasing allods, promotions of burghers into the estate of nobility and the like). Towns used to reach their biggest territorial expansion, approaching even 25%, which is probably overestimated by some historians. The following period after 1547 to the White Mountain brought reconstruction of dominions, often lost as a consequence of sovereign´s sanctions after the first Estates upheaval. Events after 1618–1620 meant another interruption of continual development. Confiscations did not reach the same extent as in 1547 and the situation deteriorated due to the Thirty Years´ War. Following economic depression limited the possibilities of seignorial ambitions of Czech landowning towns up to the end of the 17th century. Bigger territorial transfers were in motion in the first half of the 18th century, because towns did not substantially change thier domains during the following period up to 1848. The second topic of the analysis focuses on economic contribution of a landing estate to the town´s management. Towns used to enlarge their land domains extensively with only minimal interest in central administration. Even under such circumstances these domains counted for important income motivating to further purchases (even in situations of financial stringency). Economic competition of aristocratic landing estates strengthened since the first half of the 16th century. Nobility started the establishment or improvement of their serf towns and supported effort of their inhabitants during beer production and the like. Towns began their building activities in the field of manufacturing operations with the aim of increasing income inspired by the economic behaviour of nobility. The first fish ponds were being built since the second half of the 15th century and systematic network of Maierhofs (poplužní dvory) was realized 100 years later. Seignorial breweries began their existence as the last. Towns themselves did not bring more substantial innovation (some authors of economic treatises of town origin were only exceptions) and limited themselves to passive immitation of aristocratic models. The Thirty Years´ War contributed to economic retardation. Towns as a part and parcel of the Royal chamber had to carry large amount of war expenses and often became refuge for soldiers during winter time and the like. In such situations town dominions served as reservoirs of kind (from serfs) and money (ideal subject of pledge). They were also limited by economic policy of the state, guild system and proceeding economic superiority of serf towns and aristocratic landing estates, which was mostly evident in the post – White Mountain period. In such a situation the state tried to support the towns´ economy and introduced several arrangements – the comission for rising towns started its existence in 1705, the empress Marie Terezie ordered to rent municipal economy and a new phenomenon called the Raabisation was introduced in dominions of two thirds of landowning towns since 1778 which in fact meant liquidation of Maierhofs and their division among owners of no land and tiny farmers. The attitude of towns towards these reforms was critical and conservative. Current carried analyses of town economies proved the fact, that landing estates brought key income to the town treasury in positive numbers. The importance of the Raabisation remained only in social level, because in fact town economies became dependent on payment discipline of their serfs. Raab´s intentions did not lie in improvement of towns´ incomes, despite evident general need. It limited renting farms or single yards (so called velkopacht) in the first half of the 19th century. The final part of the topic pays attention to the role of the town as a landlord towards their serfs. Czech historiography tried to understand town landlords as mild, because townspeople as an estate were neraest to serf people. There is also evident influence of Hussite traditions, because towns usually accepted the utraquism. Initial situation was an output of complicated legal relations. Particular parts of dominions used to be of different legal origin – church property (záduší), borough villages and also classical allods. The fire of the tabulae terrae, register of landed property, in 1541 and consequent intabulations in connection with a long interregnum and consequent strengthening of political power in the post – Hussite century removed the differences. Confiscations between the years 1547 and 1620 helped all the situation. Towns, as well as aristocratic landed estates, also controlled movement of their serfs and tried to lower their privileged status (Chodové from Domažlice). The extent of corvee remained low until the Thirty Years´ War. The situation started to change (increase) after the half of the 17th century, when the status of serfs on town dominions deteriorated in further areas. Town owners seized serf land for enlargement of the dominions´ economy, limited the movement of serfs in consequence with shortage of labour forces and increase of corvee. Compulsory labour could have been carried out in towns (maintenance of common buildings, import of salt and the like) themselves in contrast to aristocratic dominions. Towns also removed the last remains of earlier legal bonds (serf village of the town of Jaroměř). Serfs reacted by drawing up complaints to their superior institutions. Another step was getting involved in big Peasants´ Uprisings in 1680 (Polička) and 1775 (Trutnov). Raabisation as an alteration of feu duty became an important source of conflicts between serfs and landlords since the 80s of the 18th century. Originally only monetary pay started being required even in in-kind corn or in its monetary equivalent (according to market prices of corn) in the era of the Napoleonic Wars and after the Financial patent from 1811. Serfs understood the situation as a breaking the agreements from the era of subdivision of yards (dvorů). Pieces of knowledge about essential developing contours occur in chapters 3, 5 and 7, applied to the development of the borough landed estate of Sušice. The town gained its landing estate from pre-Hussite serf villages, church and hospital property, but examples of unrestrained secularisation were not excluded. After the purchase of villages from the property of the mighty aristocratic House of Šihovský of Rýzmberk before 1547, the town of Sušice controlled the dominion of about 225 settled inhabitants, which according to its area belonged to light above-average towns. Sušice lost majority of estates due to confiscations and later purchases enabled partial reconstruction of former dominion of about 141 settled inhabitants by 1620. Economic situation before the White Mountain was influenced by increasing indebtedness, escalating during the Thirty Years´ War. The town of Sušice started creating its network of Maierhofs (Špitálský dvůr – Hospital´s yard already existed in the 60s of the 16th century, the yard in Rok at the latest in 1599, purchase of Bohdašice 1615). The town raised the number of its Maierhofs to seven (after latest territorial changes: Špitálský dvůr, Malá Chmelná, Vrabcov, Rok, Divišov, Červené Dvorce, Hartmanice and established seignorial brewery in Vrabcov) after the Thirty Years´ War probably in an effort to face the burden of indebtedness. The analysis of the town´s economy between the years 1701–1778 (chapter 5) proved the fact, that the landing estate guaranteed economic stability despite the loss-rate of the town´s own economy. Economy of the yards was the most profitable, then the profit from the seignorial brewery in Vrabcov (but its profitability was lowered by a complicated system of allowances in kind for town employees). Corvee, the price of which unfortunately was not mentioned in accounting, helped to keep the ballance. All the yards underwent the Raabisation in 1783. Landlords used to make an agreement with serfs about the payment of feu duty in cash, which could be exchanged for kind (corn) every 10 years. The landlord tried unsuccessfully to follow this step first in 1804 and definitively since 1813. Serfs refused payments in corn which opened the disagreement lasting for the whole first half of the 19th century. Even if the Provincial Court admitted the legitimacy of landlord´s requirement, the payment of frozen money was very slow and pushed the town´s economy towards indebtedness (money was missing for contributions and municipal officials).
Documents
Download Document Author Type File size
Download Text of the thesis Mgr. Jan Lhoták 5.69 MB
Download Attachment to the thesis Mgr. Jan Lhoták 847 kB
Download Abstract in czech Mgr. Jan Lhoták 80 kB
Download Abstract in english Mgr. Jan Lhoták 73 kB
Download Autoreferat / doctoral thesis summary Mgr. Jan Lhoták 457 kB
Download Supervisor's review prof. PhDr. Eduard Maur, CSc. 100 kB
Download Opponent's review prof. PhDr. Josef Petráň, DrSc. 263 kB
Download Opponent's review prof. PhDr. Tomáš Knoz, Ph.D. 289 kB
Download Defence's report 1.29 MB