velikost textu

Identita českých Němců ve vlastivědách horního Ponisí

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Identita českých Němců ve vlastivědách horního Ponisí
Název v angličtině:
Identity of German Bohemians (Sudeten Germans) Through Local Culture and Heritage in the Upper Nisa Region
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Jana Mezerová, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Milan Hlavačka, CSc.
Oponenti:
doc. PhDr. Marie Macková, Ph.D.
Mgr. Karel Šima, Ph.D.
Id práce:
102433
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českých dějin (21-UCD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
České dějiny (XCDE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
13. 3. 2020
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Němci z českých zemí (českoslovenští Němci|sudetští Němci)|nacionalismus|identita|vlastivěda|regionalismus
Klíčová slova v angličtině:
German Bohemians (Czechoslovak Germans|Sudeten Germans)|nationalism|identity|Heimatkunde|regionalism
Abstrakt:
Abstrakt V regionech osídlených českými Němci probíhaly zvláště v poslední čtvrtině 19. století vlastivědné aktivity. Sepisováním vlastivěd (Heimatkunden), určených navíc často pro školní výuku, byla významně formována regionální identita. Utváření identity českých Němců postrádalo vzhledem k rozmístění německého obyvatelstva v Čechách centrum, a dlouho nemělo jednotný charakter. Projevovalo se tak nejsilněji právě v jednotlivých regionech. Svou práci stavím na analýze a komparaci regionální vlastivědné produkce. V rámci dobového vlastivědného diskurzu jsem vymezila kategorie: krajina (geografie), minulost (historie) pokrok (modernita) a lid (národopis), které odpovídají původnímu členění vlastivěd, a jsou považovány za relevantní také autory zabývajícími se vývojem národních hnutí. Nacionalismus je zejména pro druhou polovinu 19. a první třetinu 20. století dominujícím diskurzem užívaným při vymezení skupinové identity. Jádrem disertační práce je komparace vlastivědných publikací tří sousedících oblastí v rámci regionu horního Ponisí, které se odlišují především mírou uplatnění modernizačních procesů. Proto jsou ústřední kapitoly věnovány především tématu střetu a zároveň symbiózy historie a modernity. Jedná se tedy o sondu, která se prostřednictvím sledováním vývoje jednotlivých kategorií a zároveň jejich komparací snaží extrahovat prvky, které byly společné a mohly tak být využity ke konstruování jednotné, sudetoněmecké identity. Jednotlivé části regionu horního Ponisí se jeví vhodným předmětem podrobnějšího zkoumání především proto, že z hlediska modernizačních procesů představují signifikantní modifikace. Zatímco Liberec velmi brzy dospěl od liberalismu k nacionálním postojům a nárokoval si postavení hlavního města českých Němců, v Jablonci nad Nisou vládl duch liberalismu déle a v centru dění tu zůstávala ekonomická prosperita. Naopak Frýdlantsko hospodářsky zaostávalo, mělo však úctyhodnou historickou tradici, která hrála v sebeuvědomovacím procesu nezanedbatelnou roli. Vzhledem k tomu, že se jednalo o zemědělskou oblast, byla také považována za vhodný předmět národopisného zkoumání.
Abstract v angličtině:
Abstract There was considerable focus on local culture and heritage in the last quarter of the 19th century in the regions with a predominantly German Bohemians population. Regional identity was shaped to a significant extent by publications on local culture and heritage (“Heimatkunde”), often designed for teaching in schools. With the German-speaking population spread out around the periphery of Bohemia, Moravia and Czech Silesia, there was no obvious centre for formation of German Bohemians identity and for a long time there was no uniform character to that identity. It was then manifested most strongly in the various regions. This dissertation is based on analysis and comparison of Heimatkunde publications. I have defined categories for examination of Heimatkunde: landscape (geography), heritage (history), progress (modernity) and people (ethnography), which correspond to the original breakdown of Heimatkunde and are also considered relevant by authors looking at the development of national movements. Definition of group identity is dominated by nationalism, especially as regards the second half of the 19th century and the first third of the 20th century. The focus of this dissertation is comparison of Heimatkunde publications from three neighbouring areas in the Upper Neisse region, differing primarily in terms of the degree of application of modernisation processes. The central chapters are therefore primarily devoted to the issue of the clash between and also the symbiosis of history and modernity. By monitoring and comparing the development of the various categories, this dissertation attempts to extrapolate common elements that could be used to construct a single Sudeten German identity. The individual areas of the Upper Neisse region emerge as a suitable subject for more detailed examination, primarily because there are significant differences in terms of modernisation processes. Whereas Liberec soon descended from liberalism to nationalism and claimed the role of capital of the Sudeten Germans, the spirit of liberalism held out longer in Jablonec nad Nisou, where economic prosperity remained at the forefront. The Frydlant region lagged behind in economic terms, but had considerable historical tradition, which played a significant role in the process of building self-awareness. Since it was an agricultural area, it was also considered a suitable subject for ethnographic research.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Jana Mezerová, Ph.D. 14.07 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Jana Mezerová, Ph.D. 119 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Jana Mezerová, Ph.D. 123 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Jana Mezerová, Ph.D. 426 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Milan Hlavačka, CSc. 190 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Marie Macková, Ph.D. 48 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Karel Šima, Ph.D. 79 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. 154 kB