velikost textu

Sociální identita, hodnotová orientace a životní preference mladých kosovských Albánců a kosovských Srbů z mono-etnických a multi-etnických oblastí

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Sociální identita, hodnotová orientace a životní preference mladých kosovských Albánců a kosovských Srbů z mono-etnických a multi-etnických oblastí
Název v angličtině:
Social identity, value orientation and life preferences of young Kosovo Albanians (KA) and Kosovo Serbs (KS) from mono - ethnic and multi-ethnic regions.
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Hana Klimešová, Ph.D.
Školitel:
PhDr. Mgr. Simona Horáková Hoskovcová, Ph.D.
Oponenti:
PhDr. Hedvika Boukalová, Ph.D.
PhDr. doc. Luděk Kolman, CSc.
Id práce:
101996
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Katedra psychologie (21-KPS)
Program studia:
Psychologie (P7701)
Obor studia:
Sociální psychologie (XPSS)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
18. 6. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Předkládaná doktorská práce se zabývá problematikou post-konfliktní socializace mladých kosovských Albánců a kosovských Srbů do před-konfliktních a konfliktních narací a obrazů o druhém, tak jak se odrážejí ve vyjadřovaných etnických vzdálenostech mezi oběma skupinami, v míře relativní důležitosti jednotlivých aspektů identity, v tom, kdy naši mladí lidé předpokládají, že se jim samotným stanou určité důležité vývojové milníky přechodu do dospělosti (markers of adolescence) a kdy si myslí, že se tyto stanou “druhému” (vrstevníkovi z outgroup). Zároveň nás zajímají také osobní hodnoty těchto mladých lidí, u osobních hodnot předpokládáme podobnost napříč etnickými skupinami. V teoretické části naší práce se věnujeme sociálnímu konstruktu občanství a nacionalismu, zajímají nás procesy socializace jedince do společnosti. Věnujeme se historickému přehledu vývoje občanské identity v Kosovu, který je nezbytný pro porozumění širšímu kontextu naší studie. Pokračujeme přehledem důležitých studií a teorií, které se věnují vývojovým specifikům – včetně vývoje identity – vyrůstání ve válečných oblastech či v oblastech zmítaných politickým konfliktem a/nebo v post-konfliktních společnostech, a to zejména u adolescentů. Zvláštní pozornost věnujeme psychologickým procesům, které vstupují do procesů rekonciliace: např. mezigenerační či transgenerační přenos traumatu, teorie obrazu, duplexová teorie nenávisti, kontaktní hypotéza. Naše studie je komparativní studií 499 respondentů patřících ke dvěma hlavním etnickým skupinám Kosova (skupinám, které v době konfliktu stály proti sobě): kosovských Albánců a kosovských Srbů, studentů středních škol jak z monoetnických, tak z multietnických regionů Kosova (jako multietnické chápeme v naší práci enklávy a okolí enkláv). Z námi dostupných informací můžeme usuzovat, že se jedná o první psychologickou studii od začátku posledního konfliktu v Kosovu před 14 lety, kdy se podařilo sebrat data paralelně u obou etnických skupin. Výsledky ukazují na velmi vysoké etnické/sociální vzdálenosti mezi mladými Albánci a Srby na Kosovu, na tendence ke kognitivní devalvaci “druhého”, na rozdíly v přiřazování relativní důležitosti různým aspektům identity mezi respondenty z monoetnických a multietnických oblastí, na podobnosti v systémech osobních hodnot. Sdělení je jasné: vyrůstat v post-konfliktní době není samo o sobě zárukou toho, že strachy minulých generací a jejich obrazy “druhého” nebudou přenášeny do dalších generací, je to právě socializace do narací minulosti, která komplikuje proces rekonciliace. Doufáme, že práce bude využita jako základ pro vytvoření rekonciliačního programu pro mladé lidi z obou stran konfliktu a různých etnických skupin. Zcela zjevně tato práce přispívá také k obohacení poměrně limitovaných znalostí toho, jaké důsledky může mít vystavení válečnému a/nebo dlouhodobě trvajícímu politickému konfliktu v různých obdobích života jedince pro jeho budoucí vývoj a jeho fungování ve společnosti.
Abstract v angličtině:
Abstract This doctoral thesis deals with the problem of post-conflict socialization of young Kosovo Albanians and Kosovo Serbs into the pre-conflict and conflict narratives and images about each other, which are reflected in expressed ethnic distance between the groups; in expressed relative importance of different aspects of identity; in their assumptions about their own and in their mutual projections about the other’s markers of adulthood. Also, we look into personal values as expression of what does not differ between the groups. In the theoretical part we first examine the constructs of citizenship, nationalism, and socialization; we provide a historical overview of the development of citizen identity in Kosovo which allows for an understanding of the context of our study. We continue with an overview of important studies and theories describing developmental specifics – including identity development - of growing up in conflict and/or post-conflict areas; with our main focus on adolescents. We pay special attention to processes of reconciliation from a psychological point of view: the role of intergenerational and possibly transgenerational transmission of trauma, image theory, duplex theory of hatred, contact hypothesis. The study itself is a comparative study based on 499 respondents from the two main ethnic groups of Kosovo, which were adversaries in past conflicts, Kosovo Albanians and Kosovo Serbs, high school students from both, monoethnic regions of Kosovo, as well as what we define as multiethnic – enclaves and the surrounding areas. As far as we are aware, this is the first time since the beginning of the latest conflict fourteen years ago that data for a psychological study were collected from both ethnic groups. Our results show a very high level of ethnic/social distance between young Serbs and Albanians, a tendency to cognitively devaluate the “other”, further, differences between monoetnic and multiethnic areas in relative importance of various aspects of identity, and similarities in personal values orientation. Our findings clearly demonstrate that growing up in post conflict areas all by itself does not prevent the transmission of past fears and negative images of the “other” to the next generations; in fact socialization into past narratives has been observed by us, which hinders any attempts of a reconciliatory process. The thesis will hopefully be useful as a basis for development of reconciliation programme for the youth from both sides of the conflict and different ethnicities. By default the thesis contributes to the so far limited knowledge of consequences of past and/or present exposure to war and/or protracted political conflict in different developmental stages of the individual and in individual’s role as a member of society.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Hana Klimešová, Ph.D. 1.36 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Hana Klimešová, Ph.D. 72 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Hana Klimešová, Ph.D. 72 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Hana Klimešová, Ph.D. 337 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Mgr. Simona Horáková Hoskovcová, Ph.D. 125 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Hedvika Boukalová, Ph.D. 40 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. doc. Luděk Kolman, CSc. 86 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 73 kB