velikost textu

Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894-1914

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894-1914
Název v angličtině:
Austro-Hungarian Activities in China, 1894-1914.
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Jan Kočvar, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Ing. Aleš Skřivan, Ph.D.
Oponenti:
prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.
PhDr. Miroslav Tejchman, DrSc.
Id práce:
101990
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav světových dějin (21-USD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Historie - obecné dějiny (XODE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
12. 12. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Rakousko-Uhersko, Čína, mandžuská dynastie, imperialismus, boj o koncese a sféry vlivu, Boxerské povstání, Čínská revoluce, 1911, První světová válka
Klíčová slova v angličtině:
Austria-Hungary, China, Manchu Dynasty, imperialism, Scramble for concessions and spheres of influence, Boxer Rebellion, Chinese Revolution, 1911, First World War
Abstrakt:
ABSTRAKT Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894–1914 PhDr. Jan Kočvar Tématem mé práce je zhodnocení rakousko-uherských aktivit v Číně v letech 1894–1914, zejména jejich politického aspektu. Kladl jsem si otázku, jaký byl charakter rakousko-uherských kontaktů s Čínou a jaký byl jejich význam pro Rakousko-Uhersko. Klíčovým zdrojem pro mne byly prameny z vídeňského Haus-, Hof- und Staatsarchivu. Rakousko-Uhersko navázalo diplomatické styky s Čínou roku 1869, avšak jeho pozice v Číně byla slabá. Po čínsko-japonské válce se Dálný východ dostal do středu zájmu velmocí, a roku 1896 vzniklo rakousko-uherské vyslanectví v Číně. Během boje o koncese a sféry vlivu koncem devadesátých let Rakousko- Uhersko provádělo průzkum čínského pobřeží pro případ, že by tam chtělo zřídit svoji základnu, ale od tohoto plánu ustoupilo. Jeho obchodní a jiné zájmy byly příliš slabé, než aby byla základna v Číně potřeba. Vrchol rakousko-uherské přítomnosti je spojen s tzv. Boxerským povstáním z roku 1900. Rakousko- Uhersko nemělo na událostech vedoucích k povstání podíl. Jeho námořníci během Boxerského povstání bojovali na obležených pekingských legacích i v sídelní provincii Č’-li. Poté se rakousko-uherská diplomacie podílela na jednáních o urovnání vztahů. Rakousko-Uhersko začalo spravovat koncesi v Tiencinu. Hlavní význam Dálného východu pro Vídeň spočíval v tom, že východoasijský prostor odvracel pozornost jejího hlavního rivala Ruska od rakousko-uherské zájmové oblasti na Balkáně. Politika Rakouska-Uherska v Číně nevedla ke zhoršení jeho vztahů s ostatními velmocemi. Když v Číně roku 1911 vypukla revoluce a vznikla republika, Rakousko-Uhersko tento vývoj sledovalo nezaujatě a nepokoušelo se mandžuskou dynastii zachránit, ať už samo nebo spolu s jinými velmocemi. Rakousko-uherský obchod s Čínou byl nevýznamný. Smlouvy, jež uzavřely rakouské zbrojovky s novým čínským režimem, naznačovaly, že zde je potenciál k růstu. První světová válka však rakousko-uherskou přítomnost na Dálném východě ukončila, a roku 1917 Čína vyhlásila Rakousku-Uhersku válku. Celkově lze říci, že rakousko-uherská politika v Číně měla setrvale umírněný charakter, daný limitovaným významem oblasti pro Vídeň. Rakousko-Uhersko nepřispělo k žádné z katastrof, jež Čínu ve sledovaném období ani později stíhaly. Klíčová slova: Rakousko-Uhersko, Čína, mandžuská dynastie, imperialismus, boj o koncese a sféry vlivu, Boxerské povstání, Čínská revoluce, 1911, První světová válka PhDr. Jan Kočvar (nar. 1982) vystudoval obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se problematikou Dálného východu v novověku. Pracuje ve Vojenském historickém ústavu, věnuje se publikační činnosti.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT Austro-Hungarian Activities in China, 1894–1914 PhDr. Jan Kočvar My Ph.D. thesis evaluates Austro-Hungarian activities in China between 1894 and 1914, especially their political aspects. I would like to explain the nature of Austro-Hungarian contacts with China and their significance for the Dual Monarchy. The main source for my thesis was constituted by the materials in Haus-, Hof- und Staatsarchiv in Vienna. Austria-Hungary concluded diplomatic relations with China in 1869, but her position in China remained weak. After the Sino-Japanese War, the Far East became a focus of interest of the Great Powers, and in 1896 was appointed the first Austro-Hungarian Minister to China. During the Scramble for Concessions in late nineties, Austro-Hungarian navy conducted survey of Chinese littoral and contemplated an establishment of a naval base in China, but finally rejected this idea. Austro-Hungarian trade and other interests in China were too insignificant to justify such an action. The peak of Austro-Hungarian presence is connected with the Boxer Uprising of 1900. Austria-Hungary didn’t contribute to its genesis. During the uprising, Austro-Hungarian sailors were fighting in besieged Legation Quarter in Beijing, as well as in the metropolitan province of Zhili. Thereafter, Austro-Hungarian diplomacy took part on negotiating the terms with China. Austria-Hungary acquired a concession in Tianjin. The main significance of the Far East for Vienna laid in the fact that Far Eastern questions diverted Russian attention from Austro-Hungarian sphere of interest in the Balkans. Austro-Hungarian policy in China didn’t deteriorate the relationship between Vienna and other Great Powers. In 1911, the Xinhai Revolution erupted, and soon thereafter, the Republic of China was established. Austria-Hungary calmly observed these events and didn’t attempt to save the Qing Dynasty. Austro- Hungarian trade with China was insignificant. The new regime and Austro- Hungarian armament works concluded several big contracts. This hinted that there was a potential for growth of commercial relations. But Austro-Hungarian presence in China was terminated by the First World War, and in 1917, China declared war on Austria-Hungary. Generally speaking, Austro-Hungarian policy in China had a moderate nature due to the low significance of the area for Vienna. Austria-Hungary didn’t cause any of the catastrophes which were molesting China. Key words: Austria-Hungary, China, Manchu Dynasty, imperialism, Scramble for concessions and spheres of influence, Boxer Rebellion, Chinese Revolution, 1911, First World War PhDr. Jan Kočvar (born 1982) studied history at the Faculty of Arts of Charles University in Prague. He is employed in the Military History Institute in Prague, and had published several articles on modern Far Eastern history.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Jan Kočvar, Ph.D. 1.89 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Jan Kočvar, Ph.D. 129 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Jan Kočvar, Ph.D. 188 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce PhDr. Jan Kočvar, Ph.D. 376 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Ing. Aleš Skřivan, Ph.D. 63 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D. 186 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Miroslav Tejchman, DrSc. 67 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 83 kB