velikost textu

Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Název v angličtině:
Romantic Impulses in Victorian Literature
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Zdeněk Beran, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Martin Hilský, CSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Bohuslav Mánek, CSc.
prof. PhDr. Michal Peprník, Dr.
Konzultant:
prof. PhDr. Martin Procházka, CSc.
Id práce:
101767
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav anglistiky a amerikanistiky (21-UAA)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Anglická a americká literatura (XANL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
28. 6. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
romantismus, viktoriánské období, estétství, krása, estetická hodnota, kritika, výtvarné umění
Klíčová slova v angličtině:
Romanticism, Victorian period, Aestheticism, beauty, aesthetic value, criticism, art
Abstrakt:
Abstrakt Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v estetických cílech románu Marius epikurejec). Tématem, které s touto problematikou rovněž úzce souvisí, je proměna literárního jazyka jako prostředku náročnějších uměleckých cílů a vytvoření nových teorií stylu, a té je věnována speciální kapitola.
Abstract v angličtině:
Abstract The thesis attempts to discuss the character of late Romantic literature and art as it developed in England throughout the Victorian period. It follows the assertion made by G. Hough that it is possible to identify a continuous presence of Romantic ideas and methods in the writings of some major Victorian authors, and reflects the fact that there was actually no consensus or prevailing unequivocal view of Romanticism at that time, as is evidenced in the contradicting statements of such writers as John Ruskin and Walter Pater. The first objective of the thesis is thus to define the characteristic features of English Romanticism as they can be tracked down in the formative period of the 18th century and the time of High Romanticism of the first decades of the following century, and to see what transforming changes these characteristics underwent during the Victorian era. The sources of Romantic sensibility are located in the revolutionary role of the scientific discoveries of the 17th century and a new focus of the philosophical writings of that period, concerning mainly operations of the human mind. This development resulted in new aesthetic conceptions based on the two prevailing approaches, empiricism and Neo-Platonism. These theories conditioned the main concern of Romantic thought, i.e. an attempt to find an effective way of unification or synthesis of what seemed to be a fragmented world through the imagination and symbolic representation. The thesis then tries to examine how this ideal determines theoretical concepts and praxis of Victorian critics, poets, novelists and artists such as John Ruskin (postulating a new approach to art criticism), D. G. Rossetti (underscoring duality in both art and poetry) or Walter Pater (defining new aesthetic goals, especially in Marius the Epicurean). Closely related to this is the topic of the changes in understanding language and style, as presented in the respective chapter.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Zdeněk Beran, Ph.D. 1.97 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Zdeněk Beran, Ph.D. 60 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Zdeněk Beran, Ph.D. 60 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Martin Hilský, CSc. 121 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Bohuslav Mánek, CSc. 177 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Michal Peprník, Dr. 77 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 131 kB