velikost textu

Anglický královský dvůr a jeho proměny v kontextu první poloviny 17. století (1603-1640)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Anglický královský dvůr a jeho proměny v kontextu první poloviny 17. století (1603-1640)
Název v angličtině:
English royal court and its changes in the context of first half of the 17th century (1603-1640)
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Pavel Vodička, Ph.D.
Školitel:
PhDr. Jaromír Soukup, Ph.D.
Oponenti:
prof. PhDr. Martin Kovář, Ph.D.
prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc.
Id práce:
101637
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav světových dějin (21-USD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Historie/obecné dějiny (XODE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
9. 10. 2014
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
stuartovský dvůr, Jakub I., Karel I., puritanismus, arminianismus, katolicismus, patronáž, korupce, dvorská kultura
Klíčová slova v angličtině:
stuart court, James I, Charles I, puritanism, arminianism, catholicism, patronage, corruption, court culture
Abstrakt:
ABSTRAKT Cílem disertační práce je komparativní analýza anglického královského dvora v první polovině 17. století. Analytická část disertační práce je zaměřena na zkoumání procesů, které ovlivňovaly strukturu a úlohu panovnického dvora v kontextu politického, náboženského, hospodářského, sociálního a kulturního vývoje země. Srovnávací kritéria tvoří osobnost panovníka, institucionální struktura a personální skladba dvora, jeho financování a dvorská kultura. Komparace je časově vymezena obdobím mezi počátkem vlády Jakuba I. (1603) a koncem osobní vlády Karla I. (1640). Disertační práce je založena na kritické analýze pramenů a studiu sekundární literatury. V období vlády Jakuba I. bylo jedním z charakteristických rysů královského dvora soupeření různých zájmových frakcí. V zájmu zachování mocenské rovnováhy panovník svěřil vybrané úřady pouze členům své skotské družiny. Účelové posilování vlivu vybraných dvorských institucí, zejména Bedchamber, nakonec přispělo k výraznému oslabení unitárního systému vlády, v němž klíčovou roli hrála doposud Tajná rada. V letech 1603–1625 navíc docházelo k silné koncentraci moci v rukou královských oblíbenců, jednalo se především o George Villierse, pozdějšího vévodu z Buckinghamu. Následkem tohoto vývoje však bylo oslabení mocenské pozice krále. Karel I. se pokusil o důslednou reformu dvorských institucí, jež de facto představovala návrat k raně tudorovskému dvoru. V prvé řadě došlo k faktické obnově unitárního systému vlády, v níž se výrazně angažoval osobně panovník. Intenzita frakčních bojů již nikdy nedosáhla takové úrovně jako v jakobitské éře. Ačkoli reformní úsilí Karla I. přineslo dílčí úspěchy, obraz královského dvora v očích veřejnosti se rovněž zlepšil, současně došlo k omezení životně důležité komunikace mezi court and country, což vedlo k negativním konsekvencím v budoucnu. Relativní izolovanost karolinského dvora se projevovala také v kulturní oblasti. Třebaže umělecká tvorba z období tzv. osobní vlády Karla I. 1629–1640 vyjadřovala nejvyšší ideály umění a politiky, zároveň ale nepředstavovala inspiraci pro široké sociální vrstvy, jak očekával panovník.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT The aim of the dissertation is a comparative analysis of the English royal court in the first half of the 17th century. The analytical part of the dissertation focuses on researching processes that influenced the structure and roles in the royal court in regards to the political, religious, economic, social and cultural development of the world. The benchmarks represent the personality of the ruler, institutional structure and personnel composition of the court, its financing and its culture. The comparison is a defined period of time between the beginning of James I (1603) and the end of the personal rule of Charles I (1640). The dissertation is based on critical analysis of the sources and studies of secondary literature. One of the features of the Royal Court during the rule of James I was the rivalry of various factions. In the interest of retaining a balance in power, the monarch revealed selected offices only to members of his Scottish clubs. Targeted strengthening of the influences of selected institutions of court, especially Bedchamber, ended up contributing to a significant weakening of the unitary system of the government, where the Privy Council played a key role up until then. In addition, between 1603 and 1625, there became a strong concentration of power in the hands of the royal favourites, primarily George Villiers, later the first Duke of Buckingham. This development, however, caused weakening of the King’s power. King Charles I attempted a reform of court institutions, which de facto meant a return to the early Tudor court. Firstly, there had been a factional restoration of the unitary system of government, in which the monarch was personally significantly involved. The intensity of factional fights never reached the same level as they did in the Jacobean era. Although the reform efforts of Charles I brought partial success, and the image of the royal court in the eyes of the public improved as a result, vital communication between the court and the country was reduced, resulting in negative consequences in the future. The relative isolation of the Caroline court also manifested itself in cultural areas. Despite artistic creations in the period of the so-called personal rule of Charles I (1629–1640) expressing the highest ideals of art and politics; they did not represent inspiration for broad social classes, as the King expected.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Pavel Vodička, Ph.D. 1.92 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Pavel Vodička, Ph.D. 146 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Pavel Vodička, Ph.D. 144 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce PhDr. Pavel Vodička, Ph.D. 223 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Jaromír Soukup, Ph.D. 98 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Martin Kovář, Ph.D. 464 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc. 266 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 44 kB