velikost textu

Jazyk českých knih historiografických zápisků "dlouhého" 18. století

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Jazyk českých knih historiografických zápisků "dlouhého" 18. století
Název v angličtině:
Language of Czech books of historiographic notes from the "long" 18th century
Typ:
Disertační práce
Autor:
Dmitriy Timofeev, Ph.D.
Školitel:
Mgr. Alena Andrlová Fidlerová, Ph.D.
Oponenti:
doc. PhDr. Karel Komárek, Ph.D.
PhDr. Robert Dittmann, Ph.D.
Id práce:
101622
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Český jazyk (XCJ)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
12. 10. 2018
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
„dlouhé“ 18. století|18. století|baroko|osvícenství|dějiny češtiny|vývoj češtiny|barokní čeština|čeština „dlouhého“ 18. století|rukopis|písařský úzus|kulturní čeština|knihy historiografických zápisků|historiografie|gramatografie|mluvnice|barokní rétorika|dějiny pravopisu|vývoj pravopisu|dějiny hláskosloví|vývoj hláskosloví|dějiny tvarosloví|vývoj tvarosloví|vývoj lexika
Klíčová slova v angličtině:
“long” 18th century|18th century|Baroque|Enlightenment|history of Czech language|development of Czech language|Czech language in the Baroque period|Czech language in the “long” 18th century|manuscript|scribe’s usage|cultural Czech language|books of historiographic records|historiography|gramatography|grammar books|Baroque rhetoric|history of spelling|development of spelling|history of phonetics|development of phonetics|history of morphology|development of morphology|development of the lexis
Abstrakt:
Klíčová slova „Dlouhé“ 18. století; 18. století; baroko; osvícenství; české národní obrození; dějiny češtiny; vývoj češtiny; barokní čeština; obrozenecká čeština; čeština „dlouhého“ 18. století; rukopis; písařský úzus; kulturní čeština; knihy historiografických zápisků; historiografie; „lidové kroniky“; gramatografie; mluvnice; barokní stylistika; barokní rétorika; dějiny pravopisu; vývoj pravopisu; dějiny hláskosloví; vývoj hláskosloví; dějiny tvarosloví; vývoj tvarosloví; vývoj lexika; Chlumec nad Cidlinou; Kutná Hora; Milčice; Nové Strašecí; Pelhřimov; Roudnice nad Labem; František Šolc; Vojtěch Kegler; František Jan Vavák; Filip Ignác Dremsa; Antonín Štěpán; Vojtěch Jílek; Václav Preinhelter. Abstrakt Lingvistické bádání zejména posledních desetiletí prokázalo neopodstatněnost staršího názoru, že česky psaná díla vznikající od druhé poloviny 17. století do konce 18. století byla projevem úpadku českého jazyka a literatury. Většina odborných studií ovšem analyzovala tištěné památky; rukopisné prameny se zkoumaly spíše okrajově a nesoustavně. Cílem této disertační práce je předložit podrobnější obraz jazykového úzu v původních rukopisných dílech vzniklých v průběhu „dlouhého“ 18. století. Těžištěm práce je lingvistický rozbor sedmi rukopisných knih historiografických zápisků: Některých památek Františka Šolce z let 1726‒1736, první knihy Pamětí některých Vojtěcha Keglera z druhé třetiny 18. století, prvního svazku Spisů pamětních Františka Jana Vaváka z let 1770‒1783, Pamětí Antonína Štěpána z poslední čtvrtiny 18. století, Knihy pamětní Vojtěcha Jílka z 80. let 18. století, Knížky pamětní Filipa Ignáce Dremsy z let 1787‒1809 a Novostrašecké kroniky Václava Preinheltra z let 1801‒1834. Předmětem výzkumu jsou jednotlivé jazykové jevy v pravopisné, hláskoslovné, tvaroslovné a lexikální rovině, jež jsou považovány za příznačné pro tzv. barokní češtinu. Výsledky analýzy jsou interpretovány v kontextu dobových jazykových a mimojazykových skutečností, především mluvnických, slovníkových a rétorických doporučení, ale také stavu školství, knižního trhu i rukopisné kultury. Na základě získaných údajů a jejich konfrontace se závěry kvantitativního rozboru řady pramenů ze 17. a „dlouhého“ 18. století práce konstatuje, že autoři zkoumaných rukopisů se zpravidla řídili dobovými představami o úzu psaného jazyka, v rámci něhož se vedle dominantní podoby jazykové jednotky připouštělo užívání jejích variant. Realizace této „rozkolísané“ podoby kulturní češtiny v jednotlivých knihách historiografických zápisků je přitom závislá na vzdělání písaře, předpokládaném účelu sepsání textu a dalších vnějších činitelích.
Abstract v angličtině:
Keywords “Long” 18th century; 18th century; Baroque; Enlightenment; Czech National Revival; history of Czech language; development of Czech language; Czech language in the Baroque period; Czech language in the times of the Czech National Revival; Czech language in the “long” 18th century; manuscript; scribe’s usage; cultural Czech language; books of historiographic records; historiography; “folk chronicles”; gramatography; grammar books; Baroque stylistics; Baroque rhetoric; history of spelling; development of spelling; history of phonetics; development of phonetics; history of morphology; development of morphology; development of the lexis; Chlumec nad Cidlinou; Kutná Hora; Milčice; Nové Strašecí; Pelhřimov; Roudnice nad Labem; František Šolc; Vojtěch Kegler; František Jan Vavák; Filip Ignác Dremsa; Antonín Štěpán; Vojtěch Jílek; Václav Preinhelter. Abstract The traditional view describing Czech literary works written in the period from the late 17th century to the end of 18th century as signs of decline in the level of Czech language and literature has been successfully overcome by linguists over the past few decades. However, most papers covering the topic were focused on prints; handwritten sources are being analysed marginally and unsystematically. The aim of this dissertation is to provide a more detailed picture of the language used in original handwritten works from the “long” 18th century. To meet the set objectives, the following seven handwritten books of historiographical notes have been selected for close analysis: Některé památky written by František Šolc in the period from 1726 to 1736, the first volume of Paměti některé written by Vojtěch Kegler in the middle of the 18th century, the first volume of Spisy pamětní written by František Jan Vavák between 1770 and 1783, Paměti by Antonín Štěpán from the last quarter of the 18th century, Knihy pamětní written by Vojtěch Jílek in the 1780's, Knížka pamětní written by Filip Ignác Dremsa in the period from 1787 to 1809 and Novostrašecká kronika by Václav Preinhelter written between 1801 and 1834. The research targeted specific linguistic phenomena considered typical for the so called “Baroque Czech language” at the spelling, phonetics, morphology and lexis levels. The results of the analysis have been construed in the context of contemporary linguistic and extralinguistic facts, especially pieces of grammatical, lexical and rhetorical advice, considering also the situation of the educational system, the book market and the handwriting culture. Contrasting the gained data to the results of the quantitative analysis of various sources from the 17th and 18th centuries has led to the conclusion that the authors of the examined handwritten works usually followed contemporary views on written language usage, which allowed writers to use alternative variants of linguistic units along with their dominating forms. The application of such an “unstable” form of the cultural Czech language in the individual books of historiography records largely depends on the education of the scribe, the intended purpose of the text and other external factors.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Dmitriy Timofeev, Ph.D. 3.28 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Dmitriy Timofeev, Ph.D. 274 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Dmitriy Timofeev, Ph.D. 273 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Dmitriy Timofeev, Ph.D. 738 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. Alena Andrlová Fidlerová, Ph.D. 329 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Karel Komárek, Ph.D. 343 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Robert Dittmann, Ph.D. 272 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 2.67 MB