velikost textu

Studie k historickým interpretacím pozdní doby bronzové v Egejdě

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Studie k historickým interpretacím pozdní doby bronzové v Egejdě
Název v angličtině:
Late Bronze Age in Aegean: Study in Historical Interpretations
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Věra Klontza, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc.
doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc.
Id práce:
101604
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav pro klasickou archeologii (21-UKAR)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Klasická archeologie (XARK)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
4. 2. 2014
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Pozdní doba bronzová, Egejda, Východní Středopmoří, Minojská kultura, Helladská kultura, Mykénská kultura, Chronologie doby bronzové v Egejdě, První státní útvary v Egejdě, Kolaps palácových civilizací, Palácové civilizace v Egejdě, Kosmoteorie pozdní doby bronzov v Egejdě a Evropě, Egejda a Evropa v době bronzové.
Klíčová slova v angličtině:
Late Bronze Age, Aegean, Easr Mediterranean, Minoan, Helladis, Mycenaean, Chronology of LAte Bronze Age in Aegean, Firts states in Aegean, Collaps of palatial civilisations, Palatial civilisations in Aegean, Cosmology of late Bronze Age Aegean and Europe, Aegean and Europe in Bronze Age.
Abstrakt:
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro klasickou archeologii Věra Klontza (Jaklová) Studie k historickým interpretacím pozdní doby bronzové v Egejdě Late Bronze Age in Aegean: Study in Historical Interpretations ABSTRAKT DIZERTAČNÍ PRÁCE Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc. 2013 Abstrakt Předložená práce se zabývá vybranými problémy interpretace egejské historie pozdní doby bronzové. Témata jednotlivých kapitol se kryjí s hlavními interpretačními problémy diskutovanými v odborné literatuře. Jedná se o problematiku absolutní chronologie rané fáze pozdní doby bronzové v Egejdě a s ní související problém synchronizace východostředomořských regionů a posléze i synchronizace na celoevropské úrovni. Toto téma je intenzivně diskutováno od doby zveřejnění prvních radiokarbonových dat, která zpochybnila konvenční archeologická data. Tato diskuze je vedena jak na poli archeologickém tak přírodovědném, zainteresováni jsou archeologové ze všech zmíněných oblastí v popředí s egyptology a egejskými archeology. (Kapitola 2.1) Dalším aktuálně často diskutovaným problémem je rekonstrukce politického systému novopalácové Kréty a formování státní civilizace mykénské pevniny. Tato velmi komplikovaná a teoreticky náročná problematika je prezentována formou eseje s vědomím, značné obtížnosti kontrolovat objektivitu bádání podobných otázek. (Kapitola 2.2) V další kapitole je komentována problematika destrukcí krétských center kulminující v období LM IB. Hlavním problémem dnes již není datování a určení mechaniky těchto destrukcí (Evansova teorie obviňující zemětřesení byla opuštěna pod tíhou argumentů, které jednoznačně ukazují na lidský faktor jako hlavního původce těchto destrukcí), ale hledání motivu a identity původců. (Kapitola 2.3) Následující dvě kapitoly se zabývají obdobím pozdních paláců a obdobím vrcholu mykénských center a to hlavně srovnáním charakteru mykénských politií ve srovnání se specifiky krétského vývoje, které se v současnosti jeví jako mnohem komplexnější, než jak jej interpretovalo předchozí bádání. Je diskutována otázka přítomnosti mykénských Řeků na Krétě, což je jedním z nejožehavějších témat současné egejské archeologie, přesahující do politiky nejenom současného Řecka. (Kapitoly 2.4 a 2.5) Další kapitola (2.5) se zabývá „mechanikou“ kolapsu palácového systému, který není chápán jako konec čehosi dobrého, ideálního a dokonalého, jak archeologické bádání zdědilo po Homérovi a po historiografii 19. století, ale jako reakce systému na krizi a posléze jako východisko z této krize. Opět jsou srovnávány hlavní egejské oblasti; tedy Kréta, pevninské a ostrovní Řecko. Tento oddíl je uzavřen kapitolou nastiňující následující vývoj. (Kapitola 2.7) Zvláštní kapitola byla věnována problematice rekonstrukce způsobu myšlení lidí prehistorických společností. (Kapitola 2.8) Nedílnou součástí práce je také kapitola zabývající se srovnáním vývoje druhé poloviny 2. tisíciletí před n. l. v Evropě a v Egejdě. (Kapitola 3.1) Na úvod práce byly mimo jiné zařazeny kapitoly charakterizující přírodní prostředí, ale také dějiny bádání, jež determinované dobou vzniku dále ovlivňují naše současné interpretační možnosti. (Kapitoly 1.4 - 1.6) Celá práce byla koncipována jako studie, řada problémů je prezentována formou eseje. Práce si klade za cíl revidovat současný stav bádání a zároveň současnou metodologii oboru. Cílem je získat obraz tohoto stavu, definovat další otázky, zhodnotit stav současných znalostí a případně definovat další metodologické přístupy, jejich možnosti a omezení. Cílem není za každou cenu rozhodovat ve prospěch toho kterého interpretačního modelu. Paralelním cílem práce je vytvořit studijní materiál pro středoevropské prehistoriky a studenty klasické archeologie, pro něž problematika egejského pravěku představuje komplexní problém, jehož znalost je však nutná pro analýzy následující rané doby dějinné jak v Egejdě, přilehlých oblastech, tak v celé Evropě, ale také pro „kalibraci“ ve střední Evropě používaných analogií z egejské oblasti a určování jejich relevantnosti. Práce koncepčně navazuje na „českou“ školu egejské prehistorie reprezentovanou především prof. J. Bouzkem, jenž chápe dějiny jednotlivých oblastí v širokých souvislostech a mobilizuje nejenom archeologickou vědu, ale také ostatní vědní obory, které mohou k této problematice přispět, ať již je to filozofie, etnologie a etnografie, dějiny umění, přírodní vědy ad. Předkládaná práce, i přes svůj rozsah představuje počáteční etapu bádání. Jednotlivé kapitoly budou postupně rozpracovány, nejlépe vědeckými týmy. V Brně, dne 23. 9. 2013
Abstract v angličtině:
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro klasickou archeologii Věra Klontza (Jaklová) Studie k historickým interpretacím pozdní doby bronzové v Egejdě Late Bronze Age in Aegean: Study in Historical Interpretations ABSTRACT OF THESIS Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc. 2013 Abstract This dissertation deals with the main problems of historical interpretation of Late Bronze Age Aegean prehistory. Each chapter presents what is usually discussed as a special issue in contemporary bibliography. The environment of the region, its development and changes and the main approaches to enviromental studies are characterized in the introductory chapters. The chapter dedicated to the history of research, is of particular importance; “The truth of how archaeologists make discoveries, however, is far from the popular notion of random encounters and chance finds. We must take the time to examine the personalities and events leading up to these discoveries.” (MacGillivray 2000, 11). The first issue to be dicussed is that of the absolute chronology of the early phases of the East Mediterranean, in particular the Aegean, Late Bronze Age. The resolution of this problem is crucial if synchronicity of events in individual regions, not only in the Mediterranean basin but also across Europe, is to be established. The lack of clarity in the reconstruction of chronological levels throughout large regions, makes it almost impossible to solve some causal questions of late prehistory and early history. This problem is especially obvious in the case of the relationship between the Egyptian Second Intermediate period and the first dynasties of the New Kingdom and the Aegean region. This topic has been intensively discussed since the period when the first radiocarbon dates were published (early 1970‘s). These dates contradicted the traditional archaeological chronological systems in the Eastern Mediterranean, as well as many other regions. This has led to an intense and wide ranging debate about chronology for at least the last 20 years within both the scientific and archaeological communities. Cooperation between the two different approaches is still in its very early stages when it comes to common results. (Chapter 2.1) The next, much discussed, issue is the reconstruction of the political system in Neopalatial Crete; the crystallisation and formation of the first states in Crete. This very complex topic is approached and presented in the form of an essay. (Chapter 2.2) In the following chapter (2. 3) the problem of the destruction of the LM IB centres is analyzed. Although their dating seems no longer to be contentious, their interpretation remains so. Evans‘ interpretation of their being simply the effect of earthquakes now appears implausible and attention is focused on explanations related to political events. Contemporary Aegean prehistorians are asking why and by whom these destructions were brought about. The next two chapters deal with the Final and Postpalatial period and with the period of the Mycenaean centre’s zenith. Both regions – Crete and the mainland - are compared. The differences and similarities between the regions are established and their causes, patterns and conclusions are evaluated. The main problem seems to be the form of the relationship between the two regions. What did it mean to be Mycenaean or Cretan? Were the Mycenaeans active in Crete and, if so, how intensive was their presence there, which forms did it take, who among the Mycenaeans reached Crete and why? How can any impact of foreign elements in Crete or on mainland be traced? . Contemporary archaeology offers new approaches to the explanation of the development of these regions during this extremely complex period of Aegean prehistory and our explanations and modes of understanding directly affect interpretations of subsequent events. (Chapters 2.4 a 2.5) Chapter 2.6 then deals with the issue of the collapse of the palatial system. This has not been approached as the end of “something good and ideal“ - an attitude inherited from Homer by the original pioneers of archaeology - but as a collapse which can be is understood as a way out of crisis. The regions of the Cycladic islands, Crete and the Mycenaean mainland are studied separately and specifics of their development are put into a wider context. A short chapter (2.7) is used to outline subsequent developments and to describe the Agean in the period from the 12th to 10th C BC. A special chapter is dedicated to the reconstruction of the ways of thinking of Late Bronze Age populations. (2.8) An integral part of the work is the penultimate chapter devoted to the broad European context (3.1). The final chapter (3. 2) summarizes the main issues discussed. The work was conceived as a study. Many of its parts were built as essays. Although the main aim was to review the contemporary stage of research, philosophical approach and methodology, it doesn’t stop there: the definition of new questions, the accent on unanswered questions and the exposition of new methodological approaches represent further goals of this work. The methodological approaches, their possibilities and limitations are assessed. The aim is not to judge what or who is right but how to view the region and the period in a wide historical context. A parallel intent was to create a text book addressed to Central European prehistorians and students of classical archaeology in order to present and to explain what topics are currently being actively debated. The author understands this dissertation as part of the so called "Czech“ school of Aegean prehistory epitomized by the work of Prof. Bouzek, whose approach to Aegean prehistory as part of a large complex of space and time has influenced an entire generation of archaeologists around the world and today seems a highly effective method of pursuing historical studies in prehistory. The author trys to “mobilize“ other disciplines, such as philosophy, ethnology, political studies, art history, environmental studies and natural sciences in order to get closer to the world of the past. This dissertation, although a large volume of more than 500 pages, represents only the initial phase of the author‘s research in the field of Late Bronze Age studies. In Brno, 23 September 2013
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Věra Klontza, Ph.D. 9.99 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Věra Klontza, Ph.D. 161 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Věra Klontza, Ph.D. 168 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Věra Klontza, Ph.D. 1.01 MB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc. 71 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc. 96 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc. 113 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 79 kB