velikost textu

Německo-americké vztahy v éře kancléře Ludwiga Erharda

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Německo-americké vztahy v éře kancléře Ludwiga Erharda
Název v angličtině:
German-American Relations in the Era of the Chancellor Ludwig Erhard
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Petr Janoušek, Ph.D.
Školitel:
doc. PhDr. Mgr. Václav Horčička, Ph.D.
Oponenti:
prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc.
PhDr. Ing. Ladislav Tajovský, Ph.D.
Id práce:
101579
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav světových dějin (21-USD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Historie/obecné dějiny (XODE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
16. 4. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
RESUMÉ Disertační práce se věnuje peripetiím ve vztazích Spolkové republiky Německo a Spojených států amerických během éry kancléře Ludwiga Erharda, tedy v letech 1963 až 1966, kdy jeho partnerem na americké straně byl prezident Lyndon Johnson. Obě země v rámci západního bloku pojilo pevné přátelství, jejich spolupráci ale v daném období narušovalo několik třecích ploch. První z nich byl takzvaný projekt Mnohostraných jaderných sil (MLF): i když obě země patřily mezi jeho největší zastánce, Johnson dříve než kancléř Erhard pochopil, že tento projekt je mezinárodně neprosaditelný a představuje tudíž slepou uličku. Při diplomatických kontaktech obou zemí proto bylo patrné, že Němci se kvůli svému tlaku na uskutečnění MLF dostávají do jisté izolace. Zvláště po té, co Johnsonova administrativa v průběhu roku 1965 začala dávat přednost dohodě se SSSR a Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT), Němci ale NPT vstřebávali obtížněji. Dalším konfliktním bodem byla otázka umístění amerických sil ve Spolkové republice, které Washington ekonomicky značně zatěžovalo, a to i kvůli narůstajícím nákladům na válku ve Vietnamu. Johnson proto stále více tlačil na větší kompenzaci amerických nákladů ze strany Bonnu. Erhard naopak usiloval o to, aby tzv. offsetová dohoda byla pro Německo výhodnější, neboť SRN se v roce 1966 dostala do ekonomických potíží. Obě představy se tak střetly na vzájemném setkání obou politiků v září roku 1966. Důsledkem kancléřova neúspěchu na tomto jednání bylo oslabení jeho pozice na domácí scéně, což spolu s návrhem na zvýšení daní, který odmítl jeho koaliční partner, liberální FDP, přispělo k jeho pádu. Erhard musel odstoupit a jeho funkce se ujal Kurt Georg Kiesinger. Vzhledem k tomu, jak výrazně se do vztahů Bonnu a Washingtonu promítala i vnitřní politická situace v obou zemích, disertační práce se rámcově věnuje také popisu volebních klání, kterými Erhard i Johnson museli projít. Při líčení politické situace ve Spolkové republice pak rovněž sleduje, nakolik se do vztahů s Washingtonem promítalo rozštěpení vládního bloku CDU/CSU na tzv. gaullistické a atlantické křídlo. Příznivci prvně jmenovaného směru totiž upřednostňovali spolupráci s Francií, naproti tomu skupina druhá měla blíže k USA. Mezi gaullistické politiky patřil Erhardův předchůdce Adenauer, zatímco on sám byl k Paříži kritičtější. S koncem Erhardova období ale dělení na gaullistické a atlantické křídlo ztrácelo smysl, neboť v rámci velké koalice CDU/CSU a SPD se ministrem zahraničí stal Willy Brandt: tvůrce nové koncepce, později známé jako „východní politika“.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT The dissertation deals with relations of the Federal Republic of Germany and the United States in the era of Chancellor Ludwig Erhard. At that time, Erhard’s partner on the American side was President Lyndon Baines Johnson. Therefore, the subject of my research were the ups and downs through which the relationship between Bonn and Washington went from 1963 to 1966. Both countries were bonded within the Western bloc with solid friendship, but in the given period they ran into a few points of friction that hindered their cooperation. The first issue that was causing tension were the Multilateral Forces (MLF). Although both countries were among the biggest supporters of the MLF, Johnson understood earlier than Chancellor Erhard that this project represented a blind alley. On the diplomatic contacts between the two countries it was evident that the Germans were heading to a certain isolation because of their pressure to implement the MLF. During 1965, Johnson and his administration chose to prefer the Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons (NPT) to the MLF, but for the Germans it was more difficult to absorb this change of priorities. Another point of conflict was the question of the U.S. forces stationed in the Federal Republic, which meant heavy economical burden for Washington. Johnson, therefore, particularly in 1966 - also because of the increasing costs of the war in Vietnam – was pushing to reduce U.S. commitments. In the long-term, Bonn compensated the Americans troops stationed in the Federal Republic. In 1966, however, Erhard, compared to the previous period of economic boom, got into trouble, and so wished that the offset agreement would be better for Germany. In this case, the ideas of Johnson and Erhard clashed in September 1966, when the Chancellor visited the US again. After the meeting, Erhard found himself at home on the defensive. His long-term poor position on the political scene was also caused by the fact that compared to his predecessor Konrad Adenauer, he seemed not to be such a strong politician. The last straw which contributed to the fall of Erhard was the proposal to increase taxes, which his coalition partner - the liberal FDP - refused. Erhard eventually had to resign. In addition to these two basic problems, the period from 1963 to 1966 also understandably reflected domestic policy in the US and in the Federal Republic. The dissertation, therefore, describes the electoral contest which Erhard and Johnson had to go through. In the Federal Republic, also the relations with Washington were influenced by the split in the governmental bloc CDU/CSU. There were two wings – Gaullist and Atlantic. The first group favoured cooperation with France, the second group was closer to the U.S. Among the Gaullist politicians was Adenauer, while Erhard was more critical to Paris. At the end of the Erhard’s period, it was clear, however, that the division between the Atlantic and the Gaullist wing does not make sense anymore. The new government was formed as a grand coalition of CDU/CSU and SPD. The new foreign minister was then Willy Brandt - the creator of what later became known as the new eastern policy.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Petr Janoušek, Ph.D. 1.31 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Petr Janoušek, Ph.D. 54 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Petr Janoušek, Ph.D. 52 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce PhDr. Petr Janoušek, Ph.D. 290 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. Mgr. Václav Horčička, Ph.D. 41 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc. 486 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Ing. Ladislav Tajovský, Ph.D. 96 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 65 kB