Výsledky projektu Mateřství žen s mentálním postižením: Analýza dostupné podpory a faktorů ovlivňujících plnění mateřské role.

Cíl: Cílem výzkumu bylo analyzovat znalosti, zkušenosti a postoje českých zdravotníků k vybraným aspektům těhotenství a mateřství žen s mentálním postižením.
Typ studie: Dotazníkové šetření.
Název a sídlo pracoviště: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky, M. D. Rettigové 4, Praha 1,116 39
Metodika: Pro sběr dat byl zvolen dotazník. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 175 zdravotníků. Statistická analýza dat byla provedena v statistickém programu SPSS 21, a získané informace byly analyzovány za využití faktorové analýzy.
Výsledky: Většina zapojených respondentů byli zkušení zdravotníci s desítkami let praxe, ale s minimální zkušeností s péčí o ženy-matky s MP. Zdravotníci měli nízké znalosti o návazných službách pro tyto ženy. Zdravotníci identifikovali rozdílné potřeby matek s MP v prenatálním období, intra partum i v postnatálním období, přesto nejsou dle zdravotníků tyto potřeby při poskytování péče dostatečně zohledňovány. Většina dotazovaných zdravotníků věří, že ženy s MP mohou být dobrými rodiči a mají mít děti ve své péči. Zároveň více než polovina zdravotníků připouští možnost interrupce u matek s MP a dokonce dvě třetiny zdravotníků by ženám neumožnily svobodné rozhodnutí o počtu jejich dalších dětí.
Závěr: V systému vzdělávání zdravotníků by měl být věnován prostor teoretickým informacím i rozvoji praktických kompetencí podporujících komplexní a individuálně orientovanou péči o ženy s mentálním postižením.
Klíčová slova: Ženy s mentálním postižením; těhotenství; mateřství; postoje; zkušenosti; znalosti; zdravotní personál; dotazníkové šetření

Background This study examined the attitudes, knowledge
and experiences of practitioners in social services and
child welfare working with mothers with intellectual
disability.
Method The authors used a national survey, which was
completed by 329 participants. Descriptive statistics and
frequency tables were generated, and the associations
between variables and differences between various
subgroups of the sample were made. The open
questions were analysed using the processes involved in
content analysis.
Results The findings indicated that the participants had
limited knowledge of available supports and services
for mothers with intellectual disability. Furthermore,
many participants believed that mothers with
intellectual disability should have an abortion should
they become pregnant. The findings show practitioners’
stereotyped attitudes towards mothers with intellectual
disability.
Conclusions Workers in the area of social services and
child welfare need access to training and professional
development in the area of supporting mothers with
intellectual disability.
Keywords: attitudes, child welfare workers, intellectual
disability, knowledge, mothers, social workers

Matky s mentálním postižením (MP) byly velmi dlouhou dobu opomíjenou skupinou jak ve výzkumu, tak v každodenní praxi sociálních pracovníků a speciálních pedagogů. Přitom zkušenosti, postoje, kvalifikovanost a nabízená podpora ze strany odborníků do jisté míry určují kvalitu života těchto matek a zejména jejich dětí. Cílem výzkumu prezentovaného v tomto článku bylo analyzovat klíčová témata determinující úspěšné či neúspěšné zvládání mateřské role matek s MP z hlediska sociálních pracovníků. Autoři provedli dotazníkové šetření dovedností, zkušeností a postojů sociálních pracovníků k vybraným aspektům těhotenství a mateřství žen s mentálním postižením. Výzkumu se zúčastnilo 329 odborníků (sociálních pracovníků, speciálních pedagogů). Výzkum potvrdil, že odbornost a nabízená podpora ze strany sociálních pracovníků není dostatečná. Rozvoj klíčové sociální služby (sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi) společně s posílením kapacit a dalším profesním rozvojem odborníků se z hlediska adekvátní podpory matek s MP jeví do budoucna jako stěžejní.