Výsledky projektu Představuje aplikace lipopolysacharidu (LPS) validní neurovývojový model schizofrenie?

Studie je zaměřená na behaviorální charakterizaci a validaci neurovývojového modelu schizofrenie založeného na hypotéze bakteriální infekce v těhotenství či během perinatálního období. Model byl připraven aplikací lipopolysacharidu (LPS), který se běžně vyskytuje v buněčné stěně gram-negativních bakterií, simuluje tedy bakteriální infekci a aktivuje imunitní systém. LPS byl podán mláďatům potkanů kmene Wistar (2 mg/kg, i.p., LPS pocházející z E. coli) v časném postnatálním vývoji (5.-9. den po narození). Z hlediska vývoje mozku tato perioda u potkana odpovídá 3. trimestru těhotenství u lidí, kdy se předpokládá největší význam infekce pro poškození mozku plodu v souvislosti se schizofrenií. Mláďata exponovaná LPS (nebo fyziologickému roztoku = kontrola) byla testována v dospělosti v sérii testů zaměřených na různé aspekty chování tak, aby umožnily hledat paralely mezi změnami v chování u potkana a symptomy u pacientů se schizofrenií. Sledována byla explorační aktivita (test otevřeného pole), emocionalita (vyvýšené křížové bludiště, nahrávání ultrazvukové vokalizace), kognice (úloha v kolotočovém bludišti) a sociální chování (test sociální interakce, komunikace na úrovni ultrazvuku, explorace samičí podestýlky). LPS manipulace vedla u dospělých potkanů ke změnám v emocionalitě v reakci na nové a stresující prostředí (častější mytí v úloze explorace samičí podestýlky a neadekvátní emocionální reakce měřená úzkostnou ultrazvukovou vokalizací při řešení úlohy v kolotočovém bludišti). Jiné domény chování ovlivněny nebyly. Zároveň jsme testovali senzitivitu těchto potkanů k akutnímu podání psychotomimetiku dizocilpinu (MK-801), antagonisty excitačních NMDA receptorů, v úlohách testujících sociální chování a kognici. Expozice dizocilpinu ale nevyvolala u LPS zvířat ani sociální, ani kognitivní deficit. Emocionalita se tedy jeví jako nejcitlivější ke změnám indukovaným neonatální imunitní aktivací u potkanů.