Výsledky projektu Sankcionování mladistvých v evropském kontextu

Kapitola je věnována problematice rozumové a mravní vyspělosti, která je upravena v § 5 odst. 1 ZSVM. Autorka se nejprve krátce věnuje psychologickému vývoji mladistvých, posléze prezentuje dva existující názory na relativní trestní odpovědnost mladistvých - zda se jedná o zvláštní případ nepříčetnosti nebo o samostatný důvod vylučující trestní odpovědnost mladistvého. Dále se věnuje samotnému dokazování rozumové a mravní vyspělosti, popisuje vývoj ustanovení upravujícího znalecké zkoumání duševního stavu mladistvého a upozorňuje na judikaturu k této otázce. Na konci kapitoly je proveden rozbor dvou případů z praxe, na kterých jsou prezentována některá pochybení orgánů činných v trestním řízení. V závěru autorka shrnuje návrhy de lege ferenda. Autorka si je vědoma skutečnosti, že v publikované kapitole není v poznámce pod čarou uvedena dedikace projektu, nicméně musí konstatovat, že s touto jí k publikaci posílala, neboť příspěvek byl výstupem projektu, avšak v rámci korektur, které již nebyly v její gesci, se evidentně nedopatřením ztratila.

Zařazeno do edičního plánu tisku

Příspěvek byl zaslán k publikaci. Dosud nebylo sděleno, ve kterém z čísel časopisu bude publikován.

Příspěvek se věnuje institutu upuštění od uložení trestního opatření u mladistvých podle § 12 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, který představuje zvláštní formu trestněprávní reakce na provinění spáchané mladistvým a je jedním z prostředků, jimiž se dosahuje naplnění účelu zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Příspěvek je zaměřen na postavení institutu upuštění od uložení trestního opatření, na jeho význam mezi ostatními možnými způsoby postihu provinění mladistvých, jeho odlišení od upuštění od potrestání u dospělých pachatelů, kritický rozbor jeho podmínek a návrh možných legislativních změn tohoto institutu. Pozornost není však věnována pouze teoretickým východiskům, ale rovněž je prezentováno uplatnění tohoto institutu v praxi.

Příspěvek byl zaslán k publikaci. Dosud nebylo sděleno, ve kterém z čísel časopisu bude publikován.

Autorka v příspěvku rozebírá institut podmíněného upuštění od uložení trestního opatření u mladistvých podle § 14 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů. Nejprve představuje podmínky pro jeho použití a navrhuje jejich rozšíření. Dále se zaměřuje na délku trvání zkušební doby, kterou lze v rozhodnutí o podmíněném upuštění od uložení trestního opatření stanovit a rovněž v tomto ohledu navrhuje jisté změny. Posléze upozorňuje na otázku délky trvání výchovných opatření, které lze v rámci takového rozhodnutí uložit, kdy polemizuje nad možným využitím analogie při stanovení jejich trvání. V neposlední řádě věnuje pozornost důvodům k uložení trestního opatření a ponechání podmíněného upuštění od uložení trestního opatření v platnosti. Závěrem prezentuje výsledky analýzy četnosti využití předmětného institutu v praxi českých soudů v posledních 11 letech.

Článek je věnován institutu upuštění od uložení trestního opatření u mladistvých podle § 11 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, který představuje zvláštní formu trestněprávní reakce na provinění spáchané mladistvým a je jedním z prostředků, jimiž se dosahuje naplnění účelu zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Příspěvek je zaměřen na postavení institutu upuštění od uložení trestního opatření, na jeho význam mezi ostatními možnými způsoby postihu provinění mladistvých, jeho odlišení od upuštění od potrestání u dospělých pachatelů, kritický rozbor jeho jednotlivých podmínek a návrh jejich možných legislativních změn. Pozornost není však věnována pouze teoretickým východiskům, ale rovněž je prezentováno uplatnění tohoto institutu v praxi.