Studijní programy

Genderová studia (GS) jsou unikátním interdisciplinárním studijním programem, který lze uceleně studovat v ČR pouze na FHS UK. Cílem studijního programu GS je seznámit studující s genderovou analýzou v různých disciplínách, a tak je připravit na kariérní dráhu v široké oblasti profesionálních činností zahrnující uplatnění ve státní správě, sociální politice, sociální a zdravotní péči, ve vzdělávání a výzkumu. V rámci magisterského programu genderových studií se studující seznámí s širokým spektrem: teoretických, metodologických i praktických otázek týkajících se genderu jako jednoho ze základních organizačních principů lidské společnosti; genderové a sexuální symboliky a kontextualizace; historického i současného postavení žen a mužů v různých společnostech; vlivu feministických teorií a metod ve vědě a výzkumu, a dalších různých aspektů genderu a genderového uspořádání společnosti, i vztahu genderu a dalších organizačních principů jako jsou etnicita, rasa, věk, sociální status, sexualita, tělesná a mentální zdatnost / „postižení“ a další.
Genderová studia jsou interdisciplinární a intersekcionální společenskovědní a humanitní program, který vychází z konstruktivistického paradigmatu. Jako ucelená studijní a výzkumná disciplína genderová studia disponují vlastními teoretickými pojmy a metodologickými nástroji pro studium viditelných i neviditelných mocenských mechanismů ustavujících a udržujících genderový řád společnosti. Genderová studia zkoumají genderový řád pomocí analytické kategorie genderu. Jsou založena na teorii genderového řádu, který patří k jednomu ze základních přediv každé kultury a společnosti a významně se podílí na konstituování sociálních struktur. Genderová studia zkoumají dynamiku hierarchických a mocenských vztahů mezi muži a ženami, jakož i mezi entitami asociovanými s mužstvím a ženstvím. Sledují veškeré (společenské, kulturní, diskursivní, socializační, institucionální a další) praktiky, jimiž jsou konstruovány a reprodukovány naše představy o maskulinitě a femininitě a o jejich zdánlivé vzájemné výlučnosti. Gender jako jedna ze základních kategorií organizace a zpřehledňování společnosti a jejích kulturních a materiálních statků je primárním analytickým nástrojem genderových studií. Genderová dimenze prostupuje vším, co je spjato s lidskou činností, i způsoby, jimiž se člověk vztahuje ke světu, k druhým i k sobě sama v konkrétním místě a čase. Moc je integrální složkou genderu.
Fungování genderové dimenze společnosti lze rozpoznávat ve třech vzájemně se konstituujících rovinách sociální reality: v rovině symbolické (jazyk, literatura, kulturní reprezentace, umění, náboženské systémy); v rovině institucionální (stát, ekonomika, církev, rodina, vzdělávací systém, politika, medicína); v rovině osobní (socializační procesy od dětství do dospělosti, konstrukce maskulinity a femininity u jednotlivců). Stěžejní charakteristikou takto fungujícího genderového řádu je skutečnost, že všechny tři roviny jsou provázané, tedy že symbolická rovina se promítá jak do institucionální praxe, tak do soukromých životů a naopak.
Jelikož gender funguje jako zásadní (nikoliv však jediný) organizační princip společnosti, genderová analýza nachází uplatnění napříč celým spektrem společenskovědního a humanitního zkoumání. Genderová studia tedy kombinují teoretická východiska i metodologické přístupy z dalších disciplín a to tak, že pokrývají výzkum ve výše zmíněných rovinách fungování genderového řádu. Na symbolické rovině se jedná o kombinaci genderové analýzy s  literární vědou, kulturními, mediálními, filmovými studii, religionistikou, lingvistikou, kunsthistorií, muzikologií, a dalšími; na institucionální rovině se jedná o uplatnění ve spojitosti se sociologií, historií, filozofií, analýzou veřejných politik, pedagogikou, právem, ekonomií, politologií, mezinárodními vztahy; a konečně v případě roviny osobní genderová studia spolupracují s psychologií, pedagogikou, andragogikou a dalšími.
Vedle interdisciplinarity je pro genderová studia charakteristická intersekcionalita, tj. propojení výzkumu i pedagogické činnosti z perspektivy genderu s dalšími sociálními kategoriemi jako etnicita, rasa, věk, sociální status, sexualita, tělesná a mentální zdatnost / „postižení“ a další. Toto propojování vychází z vědomí, že jednání osob a reprodukce institucí jsou utvářeny spolupůsobením zmíněných sociálních činitelů.