Studijní programy

Studijní program Migration Studies and New Societies nabízí unikátní vzdělání v interdisciplinárně ukotvené oblasti migračních studií. Program je koncipován na půdorysu sociálních věd (s těžištěm v sociologii a sociální antropologii), politických věd (veřejná politika), práva a humanitních oborů. Studenti v průběhu studia na třech evropských univerzitách - Milánské univerzitě, Varšavské univerzitě a Univerzitě Karlově - čerpají z expertízy zapojených vzdělávacích pracovišť, přičemž na každém z nich stráví alespoň jeden semestr svého studia. Studijní program připravuje experty v oblasti migračních studií ve třech vzdělávacích liniích, zaměřeních (learning pathways): Občanská společnost a integrace (Civil Society and Integration); Mezinárodní migrace a politiky (International Migration and Policies); a Sociální antropologie prostoru a mobility (Social Anthropology of Space and Mobility).

Cílem zaměření Občanská společnost a integrace je poskytnout dovednosti a znalosti potřebné pro práci s migranty a migrantskými komunitami, zejména v kontextu podnikatelských, veřejně prospěšných a neziskových organizací působících v oblasti přijímání, integrace a podpory migrantů (vzdělávání, veřejné služby, trh práce atd.). Zaměření poskytuje plnohodnotné interdisciplinární dovednosti, včetně právních, sociologických, lingvistických a antropologických kompetencí, a připravit tak absolventa na mnohostranné výzvy, které přijímání migrantů představuje. Díky dovednostem získaným během studia bude student schopen čelit jak fázím prvního přijetí a podpory při podání žádosti o ochranu, tak fázím, jejichž cílem je integrace, pracovní uplatnění, přístup ke službám (sociální péče) a pobyt migranta. Všechny výše popsané kompetence lze využít jak v podnikatelských, administrativních a nevládních organizacích, tak i v akademické kariéře.

Zaměření Mezinárodní migrace a politiky zahrnuje soubor kurzů zaměřených na osvojení si kognitivních a metodologických nástrojů pro studium dynamiky migračních jevů (toky, stavy, strukturální rysy migrace, migrační trajektorie a strategie, statistiky), reprezentace migrantů (například v médiích nebo literatuře), umožňující pochopení politik vytvořených zejména v evropském kontextu pro řízení imigrace. Studenti tedy získají kompetence, pokud jde o porozumění mezinárodní migraci, jejím příčinám, výzvám a příležitostem. Cílem předmětů vyučovaných v rámci této specializace je: na jedné straně vychovávat dobře připravené odborníky schopné přispívat k rozvoji a provádění veřejných intervenčních politik v oblasti migrace, přijímání a integrace přistěhovalců. Tyto kompetence jsou vyžadovány v evropských a mezinárodních institucích, stejně jako ve veřejné správě na ministerské, regionální a místní úrovni; na druhé straně trénovat metodologické a komunikační dovednosti, které umožní studovat a reprezentovat fenomén migrace informovaným, korektním, uvědomělým a efektivním způsobem. Zaměření je navíc postaveno tak, aby umožňovalo vykonávat výzkumnou činnost a další vzdělávání absolventů.

Zaměření Sociální antropologie prostoru a mobility studuje způsoby, jakými se lidé, místa a věci stávají součástí rozmanitých sítí a vazeb, různě umístěných v čase a prostoru. Perspektiva zaměření vychází z kritické debaty o "obratu k mobilitě" v sociální teorii, který má označovat vnímanou proměnu sociálních věd v reakci na rostoucí význam různých forem pohybu. Zaměření Sociální antropologie prostoru a mobility studuje způsoby teoretického uchopení toho, jak lidé, předměty a myšlenky cestují, tím, že nahlíží na sociální jevy optikou pohybu. To lze chápat jako urbanizaci a výměnu mezi městem a venkovem, debatu o teoriích sedentarismu i deteritorializačních trendech v sociálněvědním výzkumu, které mohou omezovat jak badatele, tak jejich objekt(y) studia. Mobilita vystihuje obecný dojem, že náš životní svět je v neustálém pohybu, a to nejen lidí, ale i kultur, předmětů, kapitálu, podniků, služeb, nemocí, médií, obrazů, informací a myšlenek. Dříve měli sociální vědci tendenci pohyby přes hranice ignorovat nebo je považovat za odchylky od normativních komunit vázaných na místo, kulturní homogenitu a sociální integraci. V současnosti se zdá, že diskurzy globalizace a kosmopolitismu posunuly kyvadlo opačným směrem, přičemž mobilita je často propagována jako normalita a vázanost na místo jako odklon nebo odpor proti globalizačním silám. Zároveň však nejsou všechny mobility hodnoceny stejně pozitivně a samotné procesy, které vyvolávají přeshraniční pohyby, vedou také ke geografické imobilitě a sociálnímu vyloučení.