Studijní programy

Absolvent studijního programu Aplikovaná etika je primárně kompetentní v oblasti filosofie, a proto se dobře orientuje v etice jako filosofické disciplíně, hermeneutické etice a aplikované etice, umí pracovat s primárními i sekundárními filosofickými texty. Zná principy a metody vědecké práce, sleduje nejnovější vědecké trendy a hledá nová, originální řešení a přístup ke zkoumané problematice. S respektem k již známým skutečnostem ovládá odborné interpretace textů a následně je schopen formulovat i svá stanoviska k zvolenému a řešenému problému etické povahy. Je schopen vlastních argumentačně podložených nových intepretací. Základní ukotvení ve filosofii si student podle zaměření svého konkrétního badatelského záměru rozšiřuje, precizuje a obohacuje o způsoby a metody práce z oblastí sociálních věd nebo psychologie. V takovém případě nabývá znalostí z epistemologie, sociologie, antropologie, čímž rozšíří své odborné kompetence porozuměním významu sociologických a sociálně-antropologických teorií pro interpretaci procesů sociální praxe. Filosofické založení konkrétního výzkumu je tak rozšířeno o potřebné systematické znalosti konceptů, přístupů a metod, které studium etiky provázejí. Vyžaduje-li to obsah a záměr studované problematiky, může mít osvojeny metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu, případně dokonce i experimentální metody a způsoby zpracování získaných dat a jejich interpretaci, v případě psychologického zaměření rovněž i znalosti výzkumných postupů používaných v psychologii, čímž dokáže porozumět etickému rozměru psychologické praxe. Tato rozšířená znalost pak dovolí kompetentně hodnotit empirické výzkumy, vybrat a aplikovat vhodnou teorii pro analýzu problému. Toto obohacení základní filosofické kompetence o metody a postupy práce z oblasti sociálních věd anebo psychologie pak rovněž vede ke zvládnutí teoretické i praktické formy výuky aplikované etiky, v návaznosti na svůj základní profesní obor.