Studijní programy

V roce 2006/2007 byl na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy úspěšně otevřen mezioborový bakalářský studijní obor Praktická geobiologie, který umožňuje studovat nový formující se přírodovědný směr zatím na jediné středoevropské univerzitě. Vysoký zájem studentů o bakalářský obor a jejich zájem pokračovat ve vědecky zaměřeném studiu v daném oboru i na magisterské úrovni inicioval potřebu akreditovat navazující magisterské studium, které je otevřeno od r. 2012/2013.
Vědní obor geobiologie vznikl v devadesátých letech v USA a rychle se rozšířil i do Evropy. Geobiologie je v současnosti jeden z nejdynamičtěji rozvíjejících se oborů věd o Zemi. Na evropských univerzitách bylo založeno několik center geobiologie (např. Centre for geobiology, University of Bergen; Department of Geobiology, University of Utrecht; Department of Geobiology, University of Bremen; Centre for Geosciences of Goetingen. Specializované přednášky pro magisterské studijní programy zatím v Evropě existují jenom na univerzitě v Göttingenu. Vědecké aktivity jednotlivých center se liší podle jejich pojetí nového vědního oboru a specializace. Předmětem výzkumu v novém oboru jsou specializace: původ a evoluce života, evoluce interakcí mezi biosférou a atmosférou/hydrosférou/pedosférou, náhlé události (eventy) v sedimentárním a paleobiologickém záznamu, evoluční ekologie, vývoj biodiverzity a historická biogeografie na širokém spektru časových a prostorových škál (včetně nejmladší geologické minulosti), úloha mikroorganizmů v anorganických přeměnách litosféry a hydrosféry, globální cykly prvků, mineralizace organických látek a environmentální mikrobiologie, astrobiologie, vznik života a život v extrémních podmínkách.
Výše uvedené předměty výzkumu geobiologie poskytují teoretická východiska pro pochopení interakcí mezi biosférou a geosférou u důležitých přírodních a člověkem řízených procesů jako je vznik půd, fungování geotermálních systémů, hydrotermálních systémů či biogeochemické cykly a dekontaminace půd. Tyto aplikace teoretického geobiologického vzdělání umožní připravit studenty navrhovaného oboru také pro práci v aplikovaném výzkumu. Studium vývoje biodiverzity ve vztahu k vývoji geosféry vytváří teoretická východiska pro odůvodnění konceptu trvale udržitelného rozvoje. Geologická minulost poskytuje modelové příklady období masového vymírání a naopak modelů klidného vývoje, které by měly být modelem pro trvale udržitelný rozvoj a ochranu biodiverzity.
Námi navrhovaná koncepce magisterského studia vychází z možností a zaměření výzkumné práce geologické a biologické sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Níže uvedené studijní zaměření jsou postavena na zázemí etablovaných vědeckých týmů Přírodovědecké fakulty UK.
Evoluce fosilních ekosystémů Interakce organické a anorganické složky ekosystému v geologické minulosti: vývoj fosilního ekosystému, interpretace fosilního prostředí z geochemických dat, vývoj biodiverzity, náhlé zvraty ve vývoji ekosystémů, klimatické změny – vývoj a důsledky, vztah rychlých a pomalých procesů ve vývoji Země k dynamice biosféry.
Paleobiologické aspekty evoluce organizmů Mikroevoluční a makroevoluční změny ve fosilním záznamu, druh v paleobiologii, vznik a ranná evoluce skupin živočichů a rostlin, metody molekulární paleobiologie.
Tafonomie Prostředí fosilizace, postmortální změny v společenstvech, změny ve fosilních asociacích v průběhu kompakce a diageneze, tafonomická okna.
Historická biogeografie Syntéza neontologické, paleontologické, paleoklimatologické a paleogeografické informace a integrace odpovídajících konceptuálních a metodických nástrojů v interpretaci areálové historie recentních i fosilních taxonů. Kombinace přístupů molekulární fylogeografie a historické geologie
Kvartérní paleoekologie Syntéza aktuoekologických a paleoekologických přístupů ke studiu pleistocénu a holocénu. Environmentální změny v kvartéru a reakce biologických systémů na ně. Historické kořeny současných ekosystémů. Dlouhodobý vývoj současné krajiny, včetně krajiny kulturní.
Geomikrobiologie: Podíl mikroorganizmů na transformaci organických látek v půdách. Enzymatická aktivita bakterií a hub v modelových ekosystémech. Popis diverzity společenstev mikroorganizmů klasickými a molekulárně genetickými metodami. Aktinomycety při mineralizaci organické hmoty, jejich genová výbava pro tvorbu sekundárních metabolitů (např. antibiotik) a pro rezistenci k těmto látkám.