Studijní programy

Biologie těží ve 21. století z neobyčejného rozvoje metodických přístupů (sekvenování, proteomika), který vedlo a dále vede k bezprecedentnímu nárůstu cenných biologických dat. Rychlost sekvenování (v současnosti hlavního zdroje biologických dat) se v porovnání s rokem 2000 zvětšila asi 400 x. Lze však očekávat, že v dalších deseti letech dosáhnou sekvenátory alespoň 1000-násobného nárůstu produktivity. Je velmi pravděpobné, že se v dohledné době stane sekvenování kompletního genomu standardním diagnostickým vyšetřením a Evropan absolvuje sekvenování svého genomu několikrát za život. I další oblasti biologie směřují k metodám generujícím velké množství dat, a i proto se velikost databází biologických dat na Evropském bioinformatickém institu (EBI), hlavním úložišti dat v Evropě, blíží 20 petabajtům. Množství sekvenačních dat uložených na EBI se zdvojnásobí za méně než rok.

Biologové dnes disponují obrovským množstvím dat, které jsou příležitostí, závazkem a problém najednou. Dat je generováno tolik, že je dnes už problém data efektivně přenášet standardními protokoly po internetu a zároveň je velmi obtížné data ukládat tak, aby byly spolehlivě a rychle prohledávatelné. V datech je však velké množství dosud neprobádaných a neobjevených faktů a souvislostí, které přispějí nejenom k pochopení zákonitostí života, ale mohou pomoci i s léčbou závažných onemocnění či zefektivnit zěmědělskou produkci.
Bioinformatika je stále relativně novým oborem, který se snaží vypořádat s rostoucím množstvím dat, snaží se dát smysl záplavě biologických dat a zároveň řešit problémy s ukládáním, dostupností a distribucí těchto dat, což je klíčové pro jejich plné využití. Význam a využití bioinformatiky v biologickém výzkumu, ale i ve vývoji léčiv, v lékařské diagnostice a v zemědělství neustále roste a v dalších letech s rostoucím množstvím biologických dat dále poroste. Příslušně poroste i poptávka po odbornících, kteří budou schopni využívat existují bioinformatické nástroje, ale i vyvíjet nástroje nové.

Bioinformatika je multidisciplinárním oborem kombinujícím biologii, statistiku a informatiku, a proto se na studijním programu Bioinformatika podílí dvě fakulty Univerzity Karlovy v Praze a to fakulta přírodovědecká (PřF) s fakultou matematicko-fyzikální (MFF), které nejlépe pokrývají studovanou problematiku a zároveň již mají bioinformatický výzkum. Jeden předmět je zajišťován i odborníky z Evropské molekulárně biologické laboratoře (EMBL) v Heidelbergu. Studijní program je zaměřen především na představení klíčových konceptů a metodických přístupů matematiky, informatiky a biologie. Studenti získají nejenom teoretické znalosti, ale budou mít příležitost si osvojit i praktické dovednosti jak v oboru informatiky (programování), tak v biologické oblasti (práce v laboratoři). To vše s cílem porozumění biologickým datům a přístupům k analýze biologických dat. Pozornost však bude věnována také seznámení s běžně používanými bioinformatickymi nástroji.
Na bakalářské studium bude úzce navazovat připravované dvouleté magisterské studium, které bude budovat specifické bioinformatické dovednosti na pevných základech z bakalářského studia.