Studijní programy

Historické obory patří dlouhodobě k tradičním a profilujícím studijním oborům na FF UK. Počátek jejich studia leží už v 18. století, kdy se jako první ustavil obor historie (na právnické fakultě od roku 1741, na fakultě filozofické od roku 1774), k němuž se přirozeně vázaly i pomocné vědy historické a později archivnictví. Následně přibyly další obory jako pravěká archeologie, klasická archeologie, etnologie, iberoamerikanistika, byzantologie atd. Historie v užším slova smyslu se již na sklonku 19. století začala na FF UK členit na obecné a rakouské, později pak na československé, respektive české dějiny. Původní profesorské stolice těchto odvětví se v průběhu 20. století přetvořily v samostatné ústavy a katedry, které v devadesátých letech 20. století doplnil ještě samostatný Ústav hospodářských a sociálních dějin. Dnešní podoba a členění studia rozvíjí tuto starobylou tradici a je zároveň výslednicí rozmanitých směrů aktuální české historické vědy. Struktura navrhovaného oboru, který by měl být spolu s bakalářským a doktorským studiem profilovým oborem Ústavu českých dějin FF UK v Praze (dále jen ÚČD), vychází ze skutečnosti, že podmínkou přijetí do studia je hluboká znalost českých a světových politických, hospodářských a sociálních dějin od počátku středověku až do současnosti, samozřejmě včetně základů metodologie historické vědy, získaná během bakalářského studia. Záměrem studijního programu je zajistit studentům nejen znalosti v rámci konkrétního modulu související s jejich diplomovou prací, ale také širší odbornou přípravu a větší rozhled po tématech příbuzných s jejich vlastní specializací. Tak by měl student v prvé řadě získat nezbytnou odbornou platformu pro své začlenění do vědeckého života v oboru, resp. pro své případné doktorské studium. Do něj by již student měl vstupovat oborově vyhraněn na základě předchozího navazujícího magisterského studia. Navazující magisterský studijní program Historie – české dějiny v evropském kontextu (dále jen SP Historie – české dějiny) je zaměřen na získání znalostí a dovedností nezbytných k samostatné badatelské práci v oboru historie, a to v prvé řadě v rámci specializace na české dějiny. Navržený studijní obor významně prohloubí studentovy znalosti českých dějin, a to podle výběru ve dvou modulech buď starších (tj. zhruba do konce raného novověku, do roku 1800), nebo novějších (moderních a soudobých) českých dějin (zhruba od roku 1800 do současnosti). Ve svém tematickém pojetí se SP Historie – české dějiny soustřeďuje na výklad a analýzu českých a československých dějin chápaných nikoli ve smyslu dějin národních, nýbrž ve smyslu dějin společnosti českých zemí, a to s širokým přihlédnutím k obecnému vývojovému kontextu dějin celé Evropy s důrazem na Evropu střední. Z metodologického hlediska je při studiu uplatňována široká škála výzkumných metod a postupů, které odpovídají současným výsledkům poznání i badatelskému profilu osobností, jež na ÚČD působí, a které představují takřka úplný rejstřík metod užívaných v české historické vědě. Také z tohoto důvodu je ve studijním plánu kladen značný důraz – vedle konkrétní badatelské kvalifikovanosti, získávané prostřednictvím studijní specializace v jednotlivých diplomových a specializačních seminářích a dalších předmětech, které se k nim váží – na teoretickou a metodologickou vybavenost studentů. Výuku SP Historie – české dějiny v povinné části jeho studijního plánu bude primárně zajišťovat ÚČD. Na výuce povinně volitelné části studijního plánu se vedle něho bude podílet ještě řada dalších vědecko-pedagogických pracovišť FF UK, zejména Katedra pomocných věd historických a archivního studia a Jazykové centrum, které tak budou zajišťovat výuku doplňujících a specializačních předmětů. Volitelné předměty budou zajišťovány také dalšími dvěma historickými ústavy, tj. Ústavem světových dějin a Ústavem hospodářských a sociálních dějin. Předpokladem pro studium SP Historie – české dějiny bude absolvování bakalářského studia, v prvé řadě oboru historie či oboru příbuzného, a to především ve studijním programu Historické vědy. Uchazeč by měl prokázat schopnosti odpovídající základům vědecké práce, počínaje heuristickými dovednostmi a návyky a konče relevantními kritickými schopnostmi, s jejichž uplatněním dnešní historické vědy poznávají historickou a sociální skutečnost. Sem patří zejména schopnost kriticky pracovat s prameny a sekundární literaturou a dalšími zdroji informací, samostatně rozpoznávat, formulovat a řešit badatelské problémy odpovídající bakalářskému studiu a nárokům navazujícího magisterského studia. Cílem studia je rozvíjet kompetence odborné a vědecké práce studentů, včetně jejich relevantních aplikací v obecné kulturní sféře s důrazem na české dějiny v evropském kontextu. Nedílnou součástí studia je výchova k vědomí kulturní role historie ve společnosti prosycené minulostí jakožto součásti přítomnosti (historická kultura). Nepominutelným aspektem navazujícího magisterského studia historie je studentova příprava k možnému pokračování studia v doktorském studijním programu. Dosahování potřebných znalostí a dovedností je realizováno prostřednictvím společného oborového základu a specializovaného studia odpovídajícího zvolené práci diplomové či závěrečné seminární (v případě sdruženého studia).