Detail programu/oboru

Absolventi studia jsou schopni kritického a analytického myšlení ve vztahu k veřejně-politickým problémům na národní, mezinárodní či lokální úrovni. Pomáhají z různých pozic v rámci veřejné, soukromé nebo neziskové sféry formovat podobu budoucí veřejné politiky nebo analyzovat efekty různých veřejně-politických opatření a programů. Tento studijní obor tak má významné přesahy do společenské praxe. Studenti jsou vedeni k samostatné práci i práci v týmech při řešení aktuálních otázek veřejné politiky. Prohlubují se jejich teoretické i metodologické kompetence, schopnosti kritické reflexe odborné literatury a společenské reality se zaměřením na identifikaci a analýzu veřejně politických problémů a možných řešení, s vyústěním do návrhů inovativních veřejných politik.

Studium svým obecným základem buduje kompetence pro analýzu jakékoli veřejně-politické oblasti. Okruhem zájmu studujících, který lze rozvíjet v rámci oborově volitelných kurzů nebo v rámci zaměření diplomové práce, tak může být sociální politika, rodinná politika, zdravotní politika, vzdělávací politika, politika migrace a integrace, environmentální politika, politika bydlení, politika územního plánování, dopravní politika a další. V rámci volitelných kurzů obor rozvíjí “skills for impact”.

Program Veřejná a sociální politika distanční formou je vhodný pro absolventy společenskovědních oborů, především pro ty s praxí z oblasti veřejné politiky, kteří si chtějí posílit teoretické znalosti, analytické schopnosti a skills for impact.

1) Přijímací zkouška

Přijímací zkouška je dvoukolová

Uchazeč musí podat přihlášku ke studiu spolu s povinnými přílohami, a to elektronicky prostřednictvím studijního informačního systému.

Povinnými přílohami přihlášky jsou:

-       odborný životopis (rozsah 1-3 strany A4 obsahující části vzdělání, zaměstnání, práce pro společnost a jiné mimopracovní aktivity, další relevantní informace)

-       motivační dopis

První kolo probíhá formou posouzení příloh přihlášky.

Kritéria:

a) profil uchazeče z hlediska akademické připravenosti ke studiu programu Veřejná a sociální politika dle zaměření předchozího studia (10 bodů)

b) profil uchazeče z hlediska relevantní praxe (10 bodů)

c) motivace ke studiu  (10 bodů) 

Hranice pro postup do druhého kola je dosažení alespoň poloviny bodů, tj. 15, v prvním kole přijímacího řízení.

Druhé kolo probíhá formou ústního pohovoru.

Při ústním pohovoru může uchazeč obdržet 70 bodů.

1. Odborný profil uchazeče

2. Úroveň obecných znalostí veřejné politiky jako oboru a jako sociální praxe

3. Motivace ke studiu

4. Komunikace v angličtině

1. Odborný profil uchazeče – max. 10 bodů

Uchazeč/ka při pohovoru předkládá své CV. Během pohovoru bude diskutován vztah předchozího studia, pracovních a ostatních aktivit uchazeče/ky k oboru Veřejná a sociální politika. Vzhledem k distanční formě studia zde bude kladen důraz na zkušenosti uchazeče s veřejnou politikou z praxe - může se jednat o zkušenost z veřejného, komerčního i neziskového sektoru. Předpokládáme, že se na distanční formu studia budou hlásit uchazeči s pracovními zkušenostmi, kteří si chtějí v určitém časovém odstupu od svého předchozího studia doplnit akademické vzdělání v oblasti veřejné politiky pro zvýšení své odbornosti nebo perspektivy uplatnění.

2. Úroveň obecných znalostí veřejné politiky jako oboru a jako sociální praxe – max. 20 bodů

Uchazeč/ka při pohovoru předkládá seznam přečtené odborné literatury související s oborem Veřejná a sociální politika (nemusí se nutně jednat o tituly z oblasti veřejné politiky nebo vybrané sektorové politiky, ale také např. sociologie, politologie, ekonomie, apod. dle zájmů a odborného zaměření uchazeče/ky). Demonstruje znalost, jak dané tituly s oborem Veřejná a sociální politika souvisejí.

Uchazeč/ka zároveň demonstruje obecnou znalost veřejné politiky jako oboru a sociální praxe. V této souvislosti je uchazečům/kám přicházejícím z jiných oborů doporučeno se v problematice veřejné politiky zorientovat např. prostřednictvím těchto publikací:

Nekola, M., H. Geissler, M. Mouralová, 2011. Současné metodologické otázky veřejné politiky. Praha: Karolinum.

Ochrana, F. (ed.). 2010. Strategické řízení ve veřejné správě a přístupy k tvorbě politiky. Praha: Nakladatelství Matfyzpress.

Potůček, M. a kol. 2016. Veřejná politika. Praha: C.H. Beck.

Veselý, A., M. Nekola (eds.). 2007. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. 1. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).

3. Motivace ke studiu - max. 20 bodů

Mohou být diskutovány např. tyto otázky:

Proč si uchazečka volí ke studiu obor Veřejná a sociální politika? Jak chce uchazeč/ka znalosti získané studiem využít v současném/budoucím povolání? Jakým způsobem by znalosti získané studiem uchazeč/ka použil/a pro dosažení pozitivní společenské změny?

4. Komunikace v angličtině – max. 20 bodů

Komunikaci v angličtině bude vyhrazena část pohovoru. Student musí prokázat schopnost porozumění a základní argumentace v anglickém jazyce.

Bližší informace na Institutu sociologických studií, U Kříže 8, Praha 5 – Jinonice, http://iss.fsv.cuni.cz

Přijati jsou uchazeči s nejvyšším dosaženým součtem bodů z obou kol přijímacího řízení. Hranici pro přijetí určí děkan s přihlédnutím k počtu uchazečů, kteří podali přihlášku a kapacitním možnostem fakulty.

2) Pro absolventy CŽV

Podmínkou přijetí je absolvování minimálně dvou navazujících semestrů programu CŽV uskutečňovaného na Fakultě sociálních věd UK dle Opatření děkana č. 23/2023 část III., bezprostředně předcházejících akademickému roku, do kterého si uchazeč podal přihlášku ke studiu. V případě že uchazeč řádně splní do pátku 19. 6. 2026 včetně všechny podmínky podle OD č. 23/2023 odst. 8.2, tj. dosáhne minimálně 60 kreditů a studijního průměru do 1,50 včetně, přičemž všechny zkoušky a klasifikované zápočty splní v prvních řádných termínech s hodnocením A, B nebo C a za předpokladu, že podá přihlášku ke studiu pro akademický rok 2026/2027, bude přijat do studia. Studijní průměr je počítán dle Studijního a zkušebního řádu UK. Studijní průměr se nezaokrouhluje. 

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Podmínky pro přijetí na základě předešlého přijímacího řízení

Na základě žádosti upustí děkan od přijímací zkoušky u uchazeče, který byl do studia tohoto studijního programu přijat na základě přijímacího řízení pro studium v akademickém roce 2025/2026, ovšem uchazeč nemohl doložit požadované ukončené bakalářské nebo vyšší vzdělání, protože absolvoval studium až po skončení období pro zápis do studia. Elektronickou žádost je možné podat do 20. 4. 2026.

Absolventi naleznou profesionální uplatnění ve veřejné správě, v neziskových organizacích, v komerčním sektoru i v politice v roli analytiků, konzultantů, pracovníků poskytujících služby, úředníků či profesionálních politiků. Studium je vhodné pro absolventy společenskovědních oborů, především pro ty s praxí z oblasti veřejné politiky, kteří si chtějí posílit teoretické znalosti, analytické schopnosti a skills for impact.