Detail programu/oboru

Studium je určeno absolventům bakalářského studia oboru politologie, případně jiných společenskovědních oborů, kteří mají zájem rozšířit si své znalosti z oboru politologie, a to zejména v oblasti politické teorie, metodologie a srovnávací politologie. Program umožňuje specializaci na problematiku českého politického systému a demokracie v zemích EU (analýzu politických stran, stranických systémů), otázky související s tématem demokracie (decentralizace;  komunální problematika). Ve studijním plánu jsou také předměty vyučované v angličtině, a proto je nutné, aby měl student odpovídající znalost tohoto jazyka.

1) Přijímací zkouška

U přijímací zkoušky je třeba komisi předložit vlastní seznam prostudované literatury obsahující především okruh problémů, na něž se uchazeč hodlá v rámci magisterského studia tohoto studijního programu specializovat. Tento seznam literatury bude předmětem diskuse v průběhu přijímacího řízení (viz bod 3 ústního přijímacího řízení). Seznam může zahrnovat odborné knihy a odborné články publikované v recenzovaných časopisech. Doporučený počet záznamů je 10 - 15.

Ústní pohovor je hodnocen max. 100 body a je tvořen třemi tematickými okruhy:

1) V první části ústního přijímacího řízení má uchazeč formou odpovědí na otázky členů komise prokázat své znalosti oboru politologie na úrovni znalostí bakalářského stupně studia včetně teoretických základů oboru. (max. 15 bodů)

2) Druhá část pohovoru se zaměří na motivaci uchazeče ke studiu programu politologie na FSV UK. K této prezentaci vlastního zájmu může uchazeč využít svých dosavadních odborných prací (včetně bakalářské práce, pokud se tato tematicky vyjadřuje k budoucí studijní orientaci uchazeče). (max. 15 bodů)

3) V třetí části pohovoru komise vybere dvě publikace ze seznamu odborné politologické literatury vypracovaného uchazečem a předloženého komisi. Předložený seznam literatury by měl vyjadřovat a doložit specifický zájem uchazeče o obor. Nejedná se tedy o seznam veškeré literatury, s níž se uchazeč v předchozích letech studia seznámil, ale pouze o výběr textů, který umožní komisi učinit si konkrétní představu o profesních, oborově zaměřených zájmech uchazeče. Komise hodnotí schopnost uchazeče:

-       vymezit stěžejní myšlenky práce (max. 15 bodů)

-       interpretovat metodologický přístup autora, resp. autorů textu a uvést základní charakteristiky daného přístupu a jeho relevantnost s ohledem na sledovanou problematiku (max. 35 bodů)

-       zařadit zvolený text do širšího kontextu politologické analýzy (max. 20 bodů).

Maximální počet bodů za třetí část pohovoru je 70 bodů.

Bližší informace na Institutu politologických studií, U Kříže 8, Praha 5 – Jinonice, http://ips.fsv.cuni.cz .

Přijati jsou uchazeči s nejvyšším dosaženým počtem bodů. Hranici pro přijetí určí děkan s přihlédnutím k počtu uchazečů, kteří podali přihlášku a kapacitním možnostem fakulty.

2) Pro absolventy CŽV

Podmínkou přijetí je absolvování minimálně dvou navazujících semestrů programu CŽV uskutečňovaného na Fakultě sociálních věd UK dle Opatření děkana č. 23/2023 část III., bezprostředně předcházejících akademickému roku, do kterého si uchazeč podal přihlášku ke studiu. V případě že uchazeč řádně splní do pátku 19. 6. 2026 včetně všechny podmínky podle OD č. 23/2023 odst. 8.2, tj. dosáhne minimálně 60 kreditů a studijního průměru do 1,50 včetně, přičemž všechny zkoušky a klasifikované zápočty splní v prvních řádných termínech s hodnocením A, B nebo C a za předpokladu, že podá přihlášku ke studiu pro akademický rok 2026/2027, bude přijat do studia. Studijní průměr je počítán dle Studijního a zkušebního řádu UK. Studijní průměr se nezaokrouhluje.

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Podmínky přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky podle čl. 5 odstavce 3 Řádu přijímacího řízení pro uchazeče

A) Podmínky pro přijetí do navazujícího magisterského studia pro akademický rok 2026/2027 s upuštěním od přijímací zkoušky

U absolventů bakalářského studia, kteří ukončili bakalářské studium v roce akademickém 2025/2026 na FSV UK a hlásí se ke studiu na rok 2026/2027 na navazující magisterské studium, upustí děkan FSV na základě jejich žádosti od přijímací zkoušky, pokud splní následující podmínky:

U absolventů bakalářského studijního programu B0312A200008 Politologie a mezinárodní vztahy,  B0312A200009 Politologie a veřejná politika, B0314A250004 Sociologie a sociální politika, B0314A250005: Sociologie - specializace Sociální antropologie, B0314A250005 Sociologie - specializace Studia současných společností, B0312A200011 Teritoriální studia, B0312A200012: Česko-německá studia, B0311A050017 Ekonomie a finance a B0321A180005 Komunikační studia se specializacemi, může děkan na základě jejich elektronické žádosti upustit od přijímací zkoušky, jestliže při studiu daného programu dosáhli studijního průměru do 1,80 včetně, zaokrouhluje se na dvě desetinná místa. Studijní průměr je počítán ze všech ukončených semestrů (včetně ZS 2025) dle Studijního a zkušebního řádu UK. Žádost je možné podat v termínu 1. 3. 2026 až 20. 4. 2026.

B) Podmínky pro přijetí na základě předešlého přijímacího řízení

Na základě žádosti upustí děkan od přijímací zkoušky u uchazeče, který byl do studia tohoto studijního programu přijat na základě přijímacího řízení pro studium v akademickém roce 2025/2026, ovšem uchazeč nemohl doložit požadované ukončené bakalářské nebo vyšší vzdělání, protože absolvoval studium až po skončení období pro zápis do studia. Elektronickou žádost je možné podat do 20. 4. 2026. 

Doporučený přehled základní literatury k přijímacímu řízení do magisterského studia programu POLITOLOGIE (viz bod 1 ústního přijímacího řízení).

Uvedený stručný přehled je pouze orientační. Má nabídnout uchazečům o studium magisterského programu POLITOLOGIE na IPS FSV UK základní souhrn tematicky zaměřených monografií vhodných k přípravě na přijímací řízení.

●       ARON, R. (1993). Demokracie a totalitarismus. Vyd. 2. Brno: Atlantis. 218 s.

●       BAAR, V. (2002). Národy na prahu 21. století: emancipace nebo nacionalismus? Vyd. 2. Ostrava: Tilia. 415 s.

●       BALÍK, S.; HLOUŠEK, V.; HOLZER, J.; ŠEDO, J. (2003). Politický systém českých zemí 1848-1989. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav. 180 s.

●       BRUNCLÍK, m. (2020). Úřednické kabinety v Evropě. Books and Pipes. CABADA, L.; DVOŘÁKOVÁ, V. a kol. (2004). Komparace politických systémů III. Vyd. 2., přeprac. Praha: Oeconomica. 330 s.

●       DVOŘÁKOVÁ, V. a kol. (2003). Komparace politických systémů I. Vyd. 1. Praha: Oeconomica. 265 s.

●       KLOKOČKA, V. (2006). Ústavní systémy evropských států. Vyd. 2. (aktualizované a doplněné). Praha: Linde. 423 s.

●       KUBÁT, M; BRUNCLÍK, M. (2017). Kdo vládne Česku? Poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry. Barrister and Principal 

●       KYSELA, J. (2004). Dvoukomorové systémy. Praha: Eurolex Bohemia.

●       MLEJNEK, J. a kol. (2010). Smíšené volební systémy a většinotvorné modifikace systémů poměrných. Vyd. 1. Praha: Karolinum. 190 s.

●       NOVÁK, M.; LEBEDA, T. a kol. (2004). Volební a stranické systémy: ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 488 s.

●       NOVÁK, M.  a kol. (2023), Úvod do studia politiky. SLON - Studijní texty. 3. vydání.

●       ŘÍCHOVÁ, B. (2000). Přehled moderních politologických teorií. 1. vydání, resp. další vydání. Praha: Portál. 304 s.

●       SARTORI, G. (1993). Teória demokracie. Vyd. 1. Bratislava: Archa. 512 s.

●       SARTORI, G. (2001). Srovnávací ústavní inženýrství: zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství. 238 s.

●       SARTORI, G. (2005). Strany a stranické systémy. Vyd. 1. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). 468 s.

●       SHAPIRO, I.; HABERMAS, J. (2002). Teorie demokracie dnes. Vyd. 1. Praha: Filosofia. 95 s.

Výrazně teoreticky zaměření studenti se mohou uplatnit jako vědečtí pracovníci a vysokoškolští pedagogové. Další možnosti uplatnění jsou ve státní správě, ve veřejných organizacích, mezinárodních institucích, v zahraniční a diplomatické službě, případně jako političtí komentátoři a publicisté.