Detail programu/oboru

Cílem studijního programu je v návaznosti na bakalářské vzdělání poskytnout vzdělání v oblasti historické sociologie na magisterské univerzitní úrovni. Program navazuje na bakalářské studijní programy společenskovědního a humanitního směru a zaměřuje se na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a soudobé globální krize. Studium historické sociologie je rozčleněno do tří základních bloků. Teoreticko-historický blok nabízí kurzy věnované obecným koncepcím vývoje moderních společností, komparacím a krizím moderních společností. Metodologicko-výzkumný blok seznamuje studenty se základními přístupy kvantitativní a kvalitativní metodologie. Výběrový a specializační blok je tvořen třemi bloky předmětů (Teorie sociální změny a modernizačních procesů, Historická sociologie kultury a každodennosti, Historická sociologie politiky a mezinárodních vztahů), z nichž si studenti vybírají jeden a k němu si pak mohou podle vlastní volby doplňovat další volitelné předměty. Koncepce výuky vychází z předpokladu, že profil absolventek a absolventů programu nemá být jednostranně, úzce zaměřený, nýbrž má spočívat v kritickém a otevřeném myšlení schopném pojímat problémy společnosti z jejich historických a globálních aspektů a schopném empaticky zaujmout perspektivu neprivilegovaných (gender, třída, rasa, periferie). Absolventi a absolventky mají být osobnostmi schopnými celoživotního učení a reagování na aktuální potřeby a požadavky hluboké transformace společnosti, na jejímž prahu stojíme.

Studijní program je uskutečňován bez specializace.

Přijímací zkouška je jednokolová a spočívá v oborovém písemném testu z požadované literatury (celkem pět otázek):
1. NOVOTNÁ, H., ŠPAČEK, O., ŠŤOVÍČKOVÁ JANTULOVÁ M. (eds.): Metody výzkumu ve společenských vědách. Praha: FHS UK, 2019, s. 93–447.
2. HAVELKA, M.: „Max Weber jako politolog a sociolog politiky.“ In: Havelka, M., Ideje – dějiny – společnost: Studie k historické sociologii vědění. Brno: CDK, 2010, s. 362–411.
3. GURMINDER K. B. – HOLMWOOD, J.: Marx: Kolonialismus, kapitalismus a třída, in: Kolonialismus a moderní sociální teorie. Praha: Slon, 2024, s. 115–148.
4. GURMINDER K. B. – HOLMWOOD, J.: Durkheim, modernita a společenství, in: Kolonialismus a moderní sociální teorie. Praha: Slon, 2024, s. 181–223.
5. HOLUBEC, S.: Sociologie světových systémů. Praha: Slon, 2007, s. 16–71.

Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno 60 minut. Elektronické ani tištěné pomůcky nejsou povoleny.
Hodnotí se věcná správnost a obsahová přiměřenost vzhledem k předepsané literatuře. Z oborového písemného testu z požadované literatury lze získat maximálně 15 bodů.
Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka s přihlédnutím k počtu uchazečů a kapacitním možnostem fakulty.

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	01.06.2026	Do:	14.06.2026
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	15.06.2026	Do:	30.06.2026

Další informace o programu a kontakty naleznete na adrese: http://fhs.cuni.cz/FHS-2129.html

Absolventi programu získají během studia teoretické znalosti historicko-sociologického charakteru z oblasti sociální, kulturní, náboženské, politické, ekonomické, a také odborné dovednosti založené na zvládnutí základních přístupů kvantitativní a kvalitativní výzkumné metodologie. Naučí se posuzovat nejrůznější společenské jevy, problémy a témata v širších historických i teritoriálních souvislostech, nahlížet je v časové perspektivě, sestavovat a řídit odborné projekty, shromažďovat a vyhodnocovat specializované poznatky, analyzovat data kvantitativní i kvalitativní povahy, vytvářet zprávy, expertizy, posudky a odborné studie. Tím získají předpoklady pro profesní uplatnění jak v akademické sféře, tj. na vysokoškolských pracovištích a výzkumných ústavech, tak v mimoakademické sféře, tj. ve státní správě a samosprávě, evropských institucích, nevládních organizacích, výzkumných agenturách, poradenských firmách, vzdělávacích institucích, kulturních organizacích a médiích.