Detail programu/oboru

Komunikační studia jsou průnikem základních společenskovědních disciplín jako sociologie, politologie, psychologie nebo kulturologie, ale zároveň i tvůrčích disciplín z oblasti literatury, filmu, televize a nových médií. Přičemž média ve všech svých současných i minulých podobách (jako komunikační prostředek nebo nástroj) jsou středobodem těchto průsečíků. Analyzovat média (ať už vznik obsahů či jejich přenos či jejich percepci a vliv) znamená pronikat i do oblasti psychologie, veřejné i komerční sféry, politiky, soukromé sféry a intimity, proniknout mechanismy mediální logiky a působení mediálních, kulturních a kreativních průmyslů. Program díky svým třem specializacím umožňuje uchazeči/studentovi si vybrat, kterou z cest se do světa médií vydá – zda bude chtít se angažovaně podílet na objevování světa nástroji žurnalistiky, nebo na budování a konstrukce světa nástroji marketingu a PR, či na analýze světa nástroji mediálních studií.

1) Přijímací zkouška

Přijímací zkoušky jsou dvoukolové

První kolo:

Uchazeč se individuálně přihlašuje k NSZ, a to přímo u společnosti Scio.

O postupu do druhého kola rozhodují výsledky NSZ (obecné podmínky přijímacího řízení - varianta c), a v jejich rámci konkrétně (1) test Obecných studijních předpokladů a (2) test Anglický jazyk (ANG). Uchazeč může tyto testy skládat jak jedenkrát, tak vícekrát. Z hlediska přijímacího řízení na FSV se uchazeči započítává vždy nejlepší výsledek z absolvovaných testů.

Všem uchazečům, kteří budou mít k 31. 1. 2026 řádně podanou přihlášku, tzn. podanou přihlášku a platbu odeslanou nejpozději 31.1. 2026, fakulta na vlastní náklady zajistí jeden test dle výběru uchazeče v rámci Národních srovnávacích zkoušek společnosti SCIO - Obecné studijní předpoklady (OSP), Anglický jazyk (AJ) nebo Matematika (MAT) - pořádaný v termínech: 28. 2., 28. 3. a 25. 4. 2026 v on-line nebo prezenční formě. Takovému uchazeči budou na e-mailovou adresu zadanou ve fakultní přihlášce zaslány informace s detailními pokyny postupu vyzvednutí poukazu. Tento poukaz je nepřenosný a lze ho použít nejvýše jednou v uvedených termínech.

Uchazeč obdrží pouze jeden poukaz na jednu přihlášku a zároveň podle druhu testu. V případě podání jedné přihlášky, kde je potřeba více druhů testů (např. OSP+AJ), obdrží uchazeč pouze jeden voucher. V případě podání více přihlášek, které vyžadují tentýž test (např. pouze OSP), obdrží uchazeč rovněž pouze jeden voucher.  V případě podání více přihlášek, kde je potřeba více druhů testů (např. OSP+AJ), obdrží odpovídající počet voucherů dle počtu přihlášek, maximálně však tři vouchery.

Účast na NSZ v jiných termínech než 28. 2., 28. 3. a 25. 4. 2026 a při nedodržení výše stanovených podmínek si uchazeč hradí individuálně, fakulta ostatní náklady spojené s účastí na NSZ neproplácí.

FSV akceptuje pro letošní přijímací řízení tyto termíny NSZ SCIO:

NSZ OSP: 7. 12. 2024, 13. 1. 2025, 1. 2. 2025, 1. 3. 2025, 29. 3. 2025, 26. 4. 2025, 17. 5. 2025, 6. 12. 2025, 9. 1. 2026, 31. 1. 2026, 28. 2. 2026, 28. 3. 2026, 25. 4. 2026

NSZ Anglický jazyk: 1. 2. 2025, 1. 3. 2025, 29. 3. 2025, 26. 4. 2025, 31. 1. 2026, 28. 2. 2026, 28. 3. 2026, 25. 4. 2026

Informace o Národních srovnávacích zkouškách na www.Scio.cz/nsz, telefonicky na čís. +420 234 705 555 nebo e-mailem na Scio@Scio.cz. Každý uchazeč však musí společnosti Scio poskytnout k předání výsledků svůj souhlas (uchazeč tak učiní v rámci přihlášky k NSZ).

Pro určení pořadí uchazečů po prvním kole budou jejich výsledky ve formě percentilu z testu OSP násobeny koeficientem 0,7, výsledky testu z Anglický jazyk 0,3. Takto přepočtené výsledky budou sečteny. Uchazeči budou seřazeni od nejvyššího percentilu k nejnižšímu a do 2. kola postoupí 160 nejlepších uchazečů (a všichni, kteří dosáhnou stejného výsledku jako 160. uchazeč).

Druhé kolo (ústní část):

1. část ústní zkoušky se týká orientace v oboru a motivace ke studiu.

Uchazeč/ka představí vlastní motivaci ke studiu a pohovoří o svých představách případného uplatnění v oboru. Za tuto část lze získat až 20 bodů.

2. část ústní zkoušky je rozhovorem nad seznamem literatury a dalších děl

Uchazeč/ka přinese seznam děl, jehož maximální rozsah není omezen, ale který bude obsahovat minimálně: a) alespoň patnáct literárních děl (beletrie, literatura faktu, publicistika, příp. jiné), b) alespoň tři odborné či popularizační publikace z oblasti věd o společnosti (historie, sociologie, politologie, mediální studia atd.). O vybraných titulech bude veden poučený rozhovor, jehož cílem je prokázání znalosti nejen děl samotných, a schopnost je zařadit do kulturně-mediálního a společenskovědního kontextu. Za tuto část lze získat až 20 bodů.

3. část ústní zkoušky se týká předchozích zkušeností a jiných aktivit v oboru

Uchazeč/ka předkládá relevantní ukázky vlastních prací vztahujících se k oboru (školní časopis, povídky, blog, publikované články, fotografie, Youtube kanál atd.) a doklady o případné žurnalistické praxi (vytištěné nebo dostupné na webu). Lze také doložit organizační činnost na festivalu či jiné kulturní nebo společenské akci, a dále různé formy občanské angažovanosti, dobrovolnických aktivit nebo účast ve společenskovědních soutěžích a na olympiádách. Následuje diskuse komise s uchazečem o konkrétních zkušenostech a aktivitách uvedených v životopisu a motivačním dopisu, které jsou povinnou součástí podkladů pro přijímací řízení. Za tuto část lze získat až 20 bodů.

Za tento blok 1. – 3. částí může uchazeč/ka získat 0-60 bodů.

4. část ústní zkoušky je rozpravou nad aktuálními otázkami české a mezinárodní politiky, moderní historie, společenských věd, společenského a kulturního dění. Uchazeč si vylosuje jedno z témat, resp. aktuálních otázek a prokáže schopnost téma uchopit a uvést do patřičných souvislostí.

Za tuto část uchazeč/ka může získat 0-40 bodů.

Body z obou částí se sčítají, v tomto kole lze tedy dosáhnout maximálního počtu 100.

Kromě výše zmíněných dokladů každý uchazeč/každá uchazečka s sebou přinese CV, motivační dopis a odevzdá je komisi.

Celkový výsledek: výsledek z 1. kola se do 2. kola nezapočítává. Uchazeč se musí zúčastnit všech částí přijímací zkoušky.

Přijati jsou uchazeči s nejvyšším počtem bodů ve druhém kole. Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkan s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.

2) Pro absolventy CŽV

Podmínkou přijetí je absolvování minimálně dvou navazujících semestrů programu CŽV uskutečňovaného na Fakultě sociálních věd UK dle Opatření děkana č. 23/2023 část III., bezprostředně předcházejících akademickému roku, do kterého si uchazeč podal přihlášku ke studiu. V případě že uchazeč řádně splní do pátku 19. 6. 2026 včetně všechny podmínky podle OD č. 23/2023 odst. 8.2, tj. dosáhne minimálně 60 kreditů a studijního průměru do 1,50 včetně, přičemž všechny zkoušky a klasifikované zápočty splní v prvních řádných termínech s hodnocením A, B nebo C a za předpokladu, že podá přihlášku ke studiu pro akademický rok 2026/2027, bude přijat do studia. Studijní průměr je počítán dle Studijního a zkušebního řádu UK. Studijní průměr se nezaokrouhluje.

Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Podmínky pro přijetí na základě předešlého přijímacího řízení

Na základě žádosti upustí děkan od přijímací zkoušky u uchazeče, který byl do studia tohoto studijního programu přijat na základě přijímacího řízení pro studium v akademickém roce 2025/2026, ovšem uchazeč nemohl doložit požadované ukončené středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou, protože absolvoval studium až po skončení období pro zápis do studia. Elektronickou žádost je možné podat do 20. 4. 2026.

Absolvent prokazuje v šíři a míře odbornosti odpovídající bakalářskému stupni studia: znalosti společenských jevů v návaznosti na část společenských věd, znalost typů médií a variability mediální komunikace v minulosti i současnosti, základní znalost výzkumných metod a mediální legislativy. Dál je seznámen s metodami analýz mediovaných společenských jevů, projevuje porozumění profesně etickým normám upravujícím výkon jednotlivých mediálních profesí a chápe poslání těchto profesí v daném sociopolitickém kontextu. Je schopen prakticky vstupovat do procesů mediální komunikace vlastními tvůrčími či výzkumnými aktivitami a je si vědom dopadů svého jednání.