Detail programu/oboru

Biomedicínská informatika je rychle se vyvíjející obor, jehož náplní je zejména využití počítačů a informačních technologií, systémového přístupu, statistiky a epidemiologie a matematických metodologií v medicíně.

Biomedicínská informatika prochází stálým vývojem, v současnosti je zaměřena na tyto hlavní oblasti: oblast podpory klinického rozhodování, biomedicínské statistiky, robotiky, počítačového modelování, zpracování obrazu a na oblast medicínských informačních systémů. V klinické medicíně jde o tyto oblasti: klinické výpočty, analýza obrazu, problematika biosignálu, počítačové modelování, umělá inteligence (včetně expertních systémů), podpora rozhodování, problematika statistiky a biometrie, klasifikace v medicíně, počítače v řízení přístrojů, robotika a umělé orgány. V oblasti informačních systémů je řešena problematika jejich implementace v prostoru zdravotnictví, specifické otázky ochrany dat a etických problémů a tvorba nemocničních informačních systémů. V oblasti teoretické medicíny jde zejména o modelování fyziologických funkcí a problematiku bioinformatiky.

Program je uskutečňován bez specializace.

Přijímací zkouška probíhá před komisí formou ústního pohovoru a prověřuje způsobilost studenta k vědecké práci v oboru a schopnost úspěšně absolvovat studium. Odborné znalosti v oboru a připravenost uchazeče je hodnocena komisí na základě těchto kritérií:

a) Kvalita projektu disertace a způsob její prezentace, návrh školitele/konzultanta a finanční zajištění projektu – max. 30 bodů;
b) předchozí vědecká činnost v daném oboru (publikace, účast na SVK, apod.) – max. 20 bodů;
c) znalosti v oboru v rozsahu magisterského studia (ke studiu mohou být přijímáni absolventi různých magisterských studií např. lékaři, technici, zdravotnické, společenské a přírodovědecké obory), na které postgraduální studium naváže. Student musí projevit zájem o informatiku a její znalost úměrnou absolvovanému magisterskému studiu – max. 50 bodů;

Okruhy (hlavní témata) pro přijímací pohovor:
1. Zdravotnické infomační systémy
2. Zdroje vědeckých informací
3. Co jsou data a informace
4. Umělá inteligence
5. Základní statistické pojmy
Zkušební komise může položit otázky ze všech okruhů nebo vybrat jen některé oblasti.

Minimální počet bodů pro úspěšné složení přijímací zkoušky je: 60 bodů.

Pro přijetí ke studiu do prezenční formy musí uchazeč získat minimální počet bodů pro úspěšné složení přijímací zkoušky a zároveň získat minimální počet bodů nutný pro přijetí.

Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	01.06.2025	Do:	30.06.2025
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	10.06.2025	Do:	31.07.2025

Časopisy indexované v databázi Web of Science, v kategorii Medical Informatics.

Absolvent doktorského studijního programu Biomedicínská informatika získal komplexní vzdělání, jehož cílem je dosažení interdisciplinární výzkumné excelence v informatice v biomedicínských aplikacích informatiky. Získal teoretické znalosti v oblasti informační vědy, systémové vědy – zejména v oblasti analýzy obrazu, analýzy biologických signálů, informačních systémů, matematických modelů a biostatistiky. Tyto poznatky dokáže aplikovat v praxi i výzkumu v oblasti jako je elektronické zdravotnictví, zobrazovací metody, telemedicína, navrhování a analýza klinických studií, bioinformatika, optimalizace řízení zdravotnických procesů a zařízení a zdravotnická ekonomika. Absolvent doktorského studijního programu získal hluboké porozumění oboru a jeho ukotvení v teorii, praxi, organizaci zdravotnictví a medicínském výzkumu.

Kombinace těchto pilířů studia poskytne absolventům programu expertízu v transdisciplinárním výzkumu aplikovaném na klinické evaluace a hodnocení efektivnosti. Díky tomu jsou absolventi programu dobře připraveni na potřeby praxe v oboru vědy a výzkumu, stejně jako na expertní pozice ve veřejném i v soukromém sektoru. Jejich transdisciplinární východiska jim umožňují spolupracovat s kolegy z celé řady disciplín, komunikovat výsledky svého výzkumu manažerům a decision-makerům na mezi-resortní úrovni, a ujímat se vedoucích pozic na vysokém stupni odbornosti.