Detail programu/oboru

Biomedicínská informatika je rychle se vyvíjející obor, jehož náplní je zejména využití počítačů a informačních technologií (IT), systémového přístupu, statistiky a epidemiologie a matematických metodologií v medicíně.
Biomedicínská informatika prochází stálým vývojem, v současnosti je zaměřena na tyto hlavní oblasti: oblast podpory klinického rozhodování, biomedicínské statistiky, robotiky, počítačového modelování, zpracování obrazu a na oblast medicínských informačních systémů. V klinické medicíně jde o tyto oblasti: klinické výpočty, analýza obrazu, problematika biosignálu, počítačové modelování, umělá inteligence (včetně expertních systémů), podpora rozhodování, problematika statistiky a biometrie, klasifikace v medicíně, počítače v řízení přístrojů, robotika a umělé orgány. V oblasti informačních systémů je řešena problematika jejich implementace v prostoru zdravotnictví, specifické otázky ochrany dat a etických problémů a tvorba nemocničních informačních systémů. V oblasti teoretické medicíny jde zejména o modelování fyziologických funkcí a problematiku bioinformatiky.
Ve smyslu čl. 3 odst. 1 věta druhá Řádu přijímacího řízení pro uchazeče Univerzity Karlovy jde o studijní program bez specializace.

Přijímací zkouška probíhá před komisí formou ústního pohovoru a prověřuje způsobilost studenta k vědecké práci v oboru a schopnost úspěšně absolvovat studium. Odborné znalosti v oboru a připravenost uchazeče je hodnocena komisí na základě těchto kritérií:

a) Kvalita projektu disertace a způsob její prezentace, návrh školitele/konzultanta a finanční zajištění projektu – max. 30 bodů;
b) předchozí vědecká činnost v daném oboru (publikace, účast na SVK, apod.) – max. 20 bodů;
c) znalosti v oboru v rozsahu magisterského studia (ke studiu mohou být přijímáni absolventi různých magisterských studií např. lékaři, technici, zdravotnické, společenské a přírodovědecké obory), na které postgraduální studium naváže. Student musí projevit zájem o informatiku a její znalost úměrnou absolvovanému magisterskému studiu – max. 50 bodů;
Okruhy (hlavní témata) pro přijímací pohovor:
1. Zdravotnické infomační systémy
2. Zdroje vědeckých informací
3. Co jsou data a informace
4. Umělá inteligence
5. Základní statistické pojmy
Zkušební komise může položit otázky ze všech okruhů nebo vybrat jen některé oblasti.

Minimální počet bodů pro úspěšné složení přijímací zkoušky je: 60 bodů.

Pro přijetí ke studiu do kombinované formy musí uchazeč získat minimální počet bodů pro úspěšné složení přijímací zkoušky, který se rovná minimálnímu počtu bodů nutnému pro přijetí.

Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	09.06.2025	Do:	20.06.2025
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	23.06.2025	Do:	27.06.2025

Bližší informace: viz webové stránky http://dspb.avcr.cz/

Časopisy indexované v databázi Web of Science, v kategorii Medical Informatics.

Absolvent doktorského studijního programu Biomedicínská informatika získal komplexní vzdělání, jehož cílem je dosažení interdisciplinární výzkumné excelence (i) v informatice (ii) v biomedicínských aplikacích informatiky. Získal teoretické znalosti v oblasti informační vědy, systémové vědy – zejména v oblasti analýzy obrazu, analýzy biologických signálů, informačních systémů, matematických modelů a biostatistiky. Tyto poznatky dokáže aplikovat v praxi i výzkumu v oblasti jako je elektronické zdravotnictví, zobrazovací metody, telemedicína, navrhování a analýza klinických studií, bioinformatika, optimalizace řízení zdravotnických procesů a zařízení a zdravotnická ekonomika. Absolvent doktorského studijního programu získal hluboké porozumění oboru a jeho ukotvení v teorii, praxi, organizaci zdravotnictví a medicínském výzkumu.
Kombinace těchto pilířů studia poskytne absolventům programu expertízu v transdisciplinárním výzkumu aplikovaném na klinické evaluace a hodnocení efektivnosti. Díky tomu jsou absolventi programu dobře připraveni na potřeby praxe v oboru vědy a výzkumu, stejně jako na expertní pozice ve veřejném i v soukromém sektoru. Jejich transdisciplinární východiska jim umožňují spolupracovat s kolegy z celé řady disciplín, komunikovat výsledky svého výzkumu manažerům a decision-makerům na mezi-resortní úrovni, a ujímat se vedoucích pozic na vysokém stupni odbornosti.