Charakteristika programu/oboru
sbalit
Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
Program je uskutečňován bez specializace.
Geologie - se zaměřením na stratigrafickou a historickou geologii, strukturní geologii, paleobotaniku, zoopaleontologii, mineralogii a krystalografii, geochemii, ložiskovou geologii a petrologii.
STRATIGRAFICKÁ A HISTORICKÁ GEOLOGIE
Zabývá se studiem geologických procesů a zákonitostí v minulosti Země z hlediska organických i anorganických faktorů. Uplatňuje se v širokém spektru geologických věd (včetně rekonstrukce prostředí v geologické minulosti s dopady na současnost). Zabývá se litostratigrafií, biostratigrafií a chronostratigrafií s důrazem na využití při regionálních výzkumech a korelacích. Užívá metod faciální a pánevní analýzy a interpretace výsledků v paleografických rekonstrukcích. Aplikuje paleontologické metody v paleoekologii, ekostratigrafii a kvantitativní stratigrafii, klimatostratigrafii a eventostratigrafii. Aplikuje geochronologické metody - radiometrické datování. Zabývá se stratigrafickými problémy postavení metamorfovaných a magmatických hornin. Sleduje metody podrobného výzkumu geologických profilů a specifiku výzkumů kvartérních uloženin.
STRUKTURNÍ GEOLOGIE
Vzhledem k odlišnosti metod studia geologických struktur různé velikosti sleduje posloupnost: struktury minerálních zrn a hornin, odkryvové struktury, struktury v geologických mapách a profilech, globální struktury litosféry, planetární struktury. Důraz je položen na vzájemné souvislostí těchto struktur a metody jejich studia (deformační nebo strainová analýza, fyzikální a matematické modelování, geofyzikální a aerokosmické metody). Poskytuje komplexní pohled a aplikace strukturního výzkumu v geologických vědách na základě současného stavu poznatků i problémů ve strukturní geologii.
PALEOBOTANIKA
Zabývá se studiem rostlin minulých geologických dob, evolucí od nejstarších forem života v raném prekambriu až po současnost. Studuje morfologii a anatomii rostlinných orgánů a provádí rekonstrukci fosilních rostlin a celých společenstev. Studuje závislosti vývoje rostlin na prostředí. Z těchto studií vytváří paleoklimatické a paleogeografické závěry, využitelné v geologii (především uhelné a naftové). Specializace: l. makropaleobotanika, paleoxylotomie, paleokarpologie, kutikulární analýza. 2. paleopalynologie (studium pylu a rostlinného mikroplanktonu), studium vápnitého nanoplanktonu, rozsivek a dalších skupin fosilních řas.
ZOOPALEONTOLOGIE
Studium vývoje živočišstva na Zemi od nejrannějších stadií až po současnost metodami morfologie a anatomie, paleoekologie. Rekonstruuje jednotlivé druhy a celá fosilní společenstva. Využívá výsledků pro biostratigrafické účely a zhodnocení vývoje životního prostředí v geologické minulosti.
Specializace: 1.paleontologie bezobratlých: systém a vývoj, srovnávací anatomie jednotlivých skupin, 2.paleogeografické rozšíření a migrace v geologické minulosti, 3.paleontologie obratlovců: srovnávací anatomie jednotlivých skupin, systém a vývoj, 4.vývoj člověka a primátů, paleogeografické rozšíření a migrace v geologické minulosti.
MINERALOGIE A KRYSTALOGRAFIE
Studuje minerální fáze, jejich krystalochemii, vlastnosti a postavení v minerálních paragenezích. Důraz klade na kvantitativní metody studia minerálních fází: kvantitativní metody odrazové mikroskopie, kvantitativní fázová rentgenometrická analýza, metody práškové a monokrystalické difrakce, chemické složení jednotlivých fází "in situ". Zkoumá polymorfii, polytypii a OD struktury v závislosti na genetických podmínkách. Krystalografii směřuje do oblasti strukturní krystalografie na upřesňování krystalových struktur. Aplikuje mineralogický výzkum v technologii a používá mineralogických metod ve spolupráci s geochemií při řešení problémů v životním prostředí.
Specializace: l.genetická mineralogie, 2. metody laboratorního výzkumu minerálů a jejich praktické aplikace, 3.mineralogické studium pevných fází kontaminantů v životním prostředí.
GEOCHEMIE
Intergruje poznatky základních geologických discíplin z hlediska jejich chemického složení. Zabývá se především fyzikálně-chemickými aspekty geologických (resp.kosmochemických) procesů a antropogenních činností a následným modelováním těchto procesů. Využívá moderních metod chemické "in situ" analýzy včetně stanovení stabilních i nestabilních izotopů, fyzikálních metod a matematicko-statistického zpracování dat pro účely genetické geochemie a geochronologie. Studuje reakční kinetiku migrace a distribuce chemických prvků v geologických materiálech (minerály, horniny, voda, atmosféra) jejich rovnováhy (geotermometrie a geobarometrie) a interakce. Geologie uplatňuje tyto poznatky při vyhledávání zdrojů nerostných surovin, při řešení problematiky ochrany životního prostředí a dílčích problémů ekologie, archeologie, medicíny a pod.
LOŽISKOVÁ GEOLOGIE
Ložisková geologie se zabývá studiem geologických procesů vedoucích ke koncentraci užitkových a potenciálně užitkových složek v zemské kůře. Pro sestavování modelů vzniku jednotlivých typů ložisek nerostných surovin používá poznatků a metod ostatních geologických disciplin zvl. pak metody geochemické, strukturní a pánevní analýzy. Zabývá se i pohybem vodních roztoků v zemské kůře a jejich interakcí s horninami, dále frakcionací isotopů (např.kyslíku) a jejich významem pro interpretaci ložiskotvorných procesů jakož i studiem interakcí spodní kůry se svrchním zemským pláštěm s ohledem na ložiskotvorné procesy. Důraz je kladen na metalogenezi variské Evropy a procesy vedoucí ke vzniku ložisek zlata, Pt kovů polymetalů, procesy zvětrávací ve vztahu k ložiskům nerudních surovin minerogenetické členění Českého masívu, faciální analýzu a sedimentární procesy vedoucí ke vzniku uhelných ložisek v Českém masivu a jejich korelaci s ostatními uhlonosnými jednotkami Evropy.
PETROLOGIE
Petrologie se zabývá výzkumem metamorfních, magmatických a sedimentárních hornin.Důraz je kladen na vztahy mezi vznikem hornin a geotektonickými procesy. Studium zahrnuje látkové vztahy i stavební a mikrostrukturní vlastnosti hornin. Metamorfní petrologie studuje termální, tlakový a mechanický vývoj kůry v kolizních a extenzních deformačních režimech a vztah metamorfózy a deformace. Magmatická petrologie se zabývá vznikem magmatu v plášťových i korových zdrojových oblastech, jeho výstupem, diferenciací a krystalizací včetně geologických vlastností a mechanismů toků. Sedimentární petrologie sleduje moderní aspekty sedimentologie včetně procesů diageneze a petrologie organické hmoty.
Popis ověření a kritéria hodnocení
sbalit
Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
Přijímací zkouška je jednokolová formou pohovoru, který se bude týkat především problematiky plánované disertační práce a znalostí uchazeče v rámci odbornosti daného studijního programu.
K přijímacímu pohovoru si uchazeč/ka přinese svou diplomovou práci, seznam publikací nebo abstrakt z konferencí, na nichž prezentovali výsledky své dosavadní vědecké práce a získaná akademická ocenění.
Uchazeč/ka ústně seznámí členy komise (v rozsahu 5 – 10 minut):
- se svojí dosavadní odbornou činností (diplomová práce)
- motivací k doktorskému studiu
- výzkumnou podstatou doktorského projektu
Komise komplexně zhodnotí motivaci uchazeče/ky, jazykové schopnosti, dosavadní výsledky odborné činnosti i kvalitu a realizovatelnost doktorského projektu.
Při přijímací zkoušce musí uchazeč prokázat odborné znalosti a předpoklady k samostatné vědecké práci.
Zkouška je hodnocena maximálně 100 body. Součástí hodnocení je kvalita disertačního projektu, jeho realizovatelnost i s ohledem na formu studia a způsob jeho prezentace. Dále je v průběhu zkoušky zjišťována schopnost komunikace v anglickém jazyce, do českých studijních programů též v jazyce českém.
Pro přijetí ke studiu do kombinované formy musí uchazeč získat minimální počet bodů pro úspěšné složení přijímací zkoušky, který se rovná minimálnímu počtu bodů nutného pro přijetí.
Minimální počet bodů pro úspěšné složení přijímací zkoušky do prezenční i kombinované formy je stanoven na 50 bodů.