Detail programu/oboru

Program je uskutečňován bez specializace.

Tento vědní obor se zabývá studiem biologických funkcí živočišných a lidských organismů. Díky širokým možnostem moderních experimentálních metod molekulární biologie, chemie, fysiky a některých speciálních fyziologických technik jsou studovány buněčné, orgánové a organismické aspekty.

Přijímací zkouška je jednokolová formou pohovoru, který se bude týkat především problematiky plánované disertační práce a znalostí uchazeče v rámci odbornosti daného studijního programu.
Přijímací zkouška bude probíhat především v anglickém jazyce. Zkouška má 3 části:
1) Shrnutí předchozích praktických zkušenosti a dosavadní vědecké práce uchazeče.
2) Krátké představení plánovaného projektu disertační práce.
3) Prověření znalostí uchazeče ve vztahu k plánovanému tématu disertační práce a jeho širší orientace v oboru fyziologie živočichů.

Při přijímací zkoušce musí uchazeč prokázat odborné znalosti a předpoklady k samostatné vědecké práci.

Zkouška je hodnocena maximálně 100 body. Součástí hodnocení je kvalita disertačního projektu, jeho realizovatelnost i s ohledem na formu studia a způsob jeho prezentace. Dále je v průběhu zkoušky zjišťována schopnost komunikace v anglickém jazyce, do českých studijních programů též v jazyce českém.

Pro přijetí ke studiu do kombinované formy musí uchazeč získat minimální počet bodů pro úspěšné složení přijímací zkoušky, který se rovná minimálnímu počtu bodů nutného pro přijetí.
Minimální počet bodů pro úspěšné složení přijímací zkoušky do prezenční i kombinované formy je stanoven na 50 bodů.

Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	09.06.2025	Do:	20.06.2025
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	23.06.2025	Do:	27.06.2025

Absolvent doktorského studia fyziologie živočichů má hluboké teoretické znalosti živočišné a lidské biologie s důrazem na mechanismy fyziologických procesů na molekulární a buněčné úrovni, včetně integrálních fyziologických funkcí organismu a jejich regulací. Orientuje se dobře i v příbuzných oborech buněčné a molekulární biologie, biochemie, farmakologie, toxikologie a imunologie. Je prakticky obeznámen s experimentálními metodami fyziologického výzkumu a s jejich implementací v oblasti biomedicíny. Své schopnosti abstraktního a tvořivého myšlení může využít v základním i aplikovaném výzkumu na vysokých školách, ve vědeckých ústavech nebo v biotechnologických centrech, ale také ve zdravotnických zařízeních nebo farmaceutickém průmyslu.