Detail programu/oboru

Studijní program Soudobé evropské kulturní dějiny je v ČR zatím jediný historický obor, který výslovně tematizuje kulturní soudobé dějiny, nadto na evropské rovině. Nejde přitom o dějiny kultury jen v úzkém smyslu, protože kulturní komponenta je dnes vnímána jako podstatný aspekt celé řady dalších oblastí historiografie: patří sem např. i role kulturního diskurzu v politických dějinách, otázky politických bojů o kulturní dominanci nebo naopak autonomii. Česká společnost má velké deficity ve znalosti a vyrovnání se s poznáním svých soudobých dějin v evropském srovnání. Studijní program Soudobé evropské kulturní dějiny chce proto přispět i k posílení evropských akcentů „občanské historické gramotnosti“. Program je koncipován tak, aby jeho absolvent byl připraven pro samostatnou výzkumnou práci v oboru a byl schopen profesionálního uplatnění v akademickém světě. „Evropskost“ akreditace je zdůrazněna tím, že je kladen důraz na jazykovou kompetenci uchazečů a do kurikula patří povinnost studijního pobytu v zahraničí.

Ústní přijímací zkouška se skládá z rozpravy nad projektem disertační práce (max. 10 bodů), z ověření základní orientace v oboru (max. 5 bodů) a z ověření znalostí cizích jazyků (max. 5 bodů). Uchazeč musí při přijímacím řízení prokázat vyhraněný badatelský zájem o soudobé dějiny na české i evropské úrovni a adekvátní znalost z oblasti teorie a metodologie. Uchazeči si připraví ústní prezentaci o projektu v délce maximálně 10 minut. Otázky přijímacího pohovoru ověřují způsobilost uchazeče pro řešení projektu disertační práce a soustřeďují se zejména na zvolené téma výzkumného projektu. Posuzuje se jak kvalita výzkumného projektu tak jeho zařaditelnost do badatelských projektů, které jsou fakultou uskutečňovány. Celkem lze u přijímací zkoušky získat 20 bodů. Uchazeč, který získá z hodnocení rozpravy nad projektem výzkumného záměru disertační práce méně než 5 bodů, nemůže být přijat. Děkanka stanoví bodovou hranici nutnou pro přijetí na základě výsledku přijímacího řízení a s ohledem na ekonomické a kapacitní možnosti fakulty.

Součástí přihlášky ke studiu jsou následující přílohy:
- projekt disertační práce (doporučené části: nástin výzkumného problému a výzkumných otázek, přehled současného stavu výzkumu, vysvětlení zvolené metodologie a výzkumných technik, navrhovaný přístup k problému, seznam relevantní literatury, časový harmonogram výzkumu, vysvětlení relevance tématu pro studijní program Soudobé evropské kulturní dějiny); obvyklý rozsah projektu činí 10 stran; projekt musí obsahovat návrh školitele (jméno), vybraného ze seznamu školitelů schváleného oborovou radou a spolu s ním musí být projekt vypracován;
- písemný souhlas školitele s vedením disertačního projektu, který bude vložen do přihlášky jako samostatná příloha;
- stručný odborný životopis;
- přehled dosavadních publikací a dalších vědeckých aktivit uchazeče (účast na konferencích, zapojení do výzkumných projektů atd.)
- seznam odborné literatury, kterou uchazeč prostudoval s ohledem na svůj individuální zájem a zvolené téma projektu disertace;
- jiné relevantní doklady (např. doklad o vykonání státní zkoušky nebo mezinárodně uznávaného certifikátu ze světového jazyka.

Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	11.06.2025	Do:	20.06.2025
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	25.06.2025	Do:	27.06.2025

Absolvent doktorského oboru Soudobé evropské kulturní dějiny má široké a hluboké znalosti moderních kulturních dějin, metodologie, techniky a metodiky historické práce relevantní pro zkoumání dějin v období po roce 1918. Srovnává a evaluuje různé teoretické přístupy, výzkumné metody a techniky, hodnotí a posuzuje pramenné zdroje a nové trendy v aktuálním diskursu odborné literatury v evropském i mezinárodním kontextu, reflektuje vývoj a identifikuje nejnovější trendy v dané oblasti.
Absolventi oboru naleznou s oporou v kompetencích získaných doktorským studiem vesměs uplatnění jako akademičtí pracovníci v širokém spektru historicky zaměřených oborů, mohou se ovšem též uplatnit na vyšších stupních státní správy, v evropských či mezinárodních strukturách, ve školství a kulturních institucích, veřejném sektoru (nevládní i vládní organizace) a médiích.