Detail programu/oboru

Navazující magisterský studijní program Pravoslavná teologie (program je bez specializace) připravuje studenty především k duchovenské službě v Pravoslavné církvi. Vychází primárně z teologických disciplín a sekundárně z disciplín humanitních. Tvůrčí činnost má charakter výzkumný a badatelský, zaměřuje se na širokou problematiku spjatou s pravoslavnou teologií.
Navazující magisterský studijní program Filozofie v kontextu židovské a křesťanské tradice (program je bez specializace) má za cíl poskytnout odborné znalosti v oblasti filozofie a filozofické etiky se zřetelem k interakcím mezi filozofickým myšlením, judaismem a křesťanstvím a rozvíjet analytické a interpretační dovednosti a kritické myšlení. Studijní program Filozofie v kontextu židovské a křesťanské tradice připravuje studenty na uplatnění v kulturních institucích, v médiích, ve státní správě a na dalších pozicích, kde je vyžadováno rychlé porozumění a interpretace textu, kritické myšlení, formulační dovednost, systematičnost a kreativita nebo schopnost rychle se učit novým věcem a flexibilně rozhodovat.

Přijímací zkouška probíhá ve formě ústního pohovoru. Každému uchazeči budou položeny dvě otázky z předepsané literatury. Každý studijní program vypisuje vlastní studijní literaturu i otázky. Za každou otázku lze získat maximálně 20 bodů. Celkem lze získat maximálně 40 bodů. Ke studiu bude přijat každý uchazeč, který v přijímací zkoušce získá alespoň 20 bodů.

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	02.09.2025	Do:	02.09.2025
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	11.09.2025	Do:	11.09.2025

Husitská teologická fakulta řídí podmínky pro uchazeče z Ukrajiny, které jsou stanoveny podle § 8 zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a Opatřením rektora č. 5 / 2024. Přijímací zkoušky pro akademický rok 2025/26 se budou konat tak, jak je popsáno v informacích o přijímacím řízení.

S upuštěním od přijímací zkoušky budou přijati uchazeči, kteří absolvovali obdobný nebo stejný bakalářský nebo magisterský studijní program, jehož součástí byly níže uvedené předměty s příslušným typem atestace: jeden klasický jazyk (biblická hebrejština, novozákonní řečtina nebo latina) - zkouška, Antická filozofie - zkouška, Středověká filozofie - zkouška, Novověká filozofie - zkouška, a současně z těchto předmětů byli hodnoceni klasifikací výborně (1) nebo velmi dobře (2). Děkan rozhodne o upuštění od přijímací zkoušky na základě žádosti o upuštění od přijímací zkoušky podané uchazečem v rámci přijímacího řízení.

Doporučená literatura pro studijní program Pravoslavná teologie:

Aleš,P.: Cirkevné dějiny II., Prešov 1995.
Belejkanič,I.: Pravoslávne dogmatické bohoslovie I., Prešov 1995.
Belejkanič,I.: Pravoslávne dogmatické bohoslovie II., Prešov 1996.
Kormaník,P.: Liturgický rok v Pravoslavnej církvi, Prešov 1997.
Šmelhaus,V.: Řecká patrologie, Praha 1972.
Romanidis,J.S.: Frankové, Římané, feudalismus a nauka, Červený Kostelec 2017.
Vopatrný,G.: Hesychasmus jako tradiční křesťanská spiritualita, Brno 2003, s.12-32.

Modelové otázky pro studijní program Pravoslavná teologie:

1. Pravoslavná Triadologie.
2. Pravoslavná Christologie.
3. Pravoslavné učení o theosi.
4. Obraz a podoba Boží v člověku.
5. Pravoslavná empirická teologie.
6. Bible a tradice.
7. Teologická témata sedmi ekumenických sněmů.
8. Významní Otcové církve období sedmi ekumenických sněmů.
9. Liturgický rok v Pravoslavné církvi - Pascha a dvanáctero hlavních svátků.
10. Denní bohoslužebný cyklus v Pravoslavné církvi.

Doporučená literatura pro studijní program Filozofie v kontextu židovské a křesťanské tradice:

Anzenbacher, A. Úvod do filozofie. Praha: SPN, 1990
Armstrong, A. H. Filosofie pozdní antiky. Praha: Oikúmené, 2002
Deleuze, G. Nietzsche a filosofie. Hermann & synové, 2017
Floss, P. Architekti křesťanského středověkého vědění. Praha: Vyšehrad, 2004
Foucault, M. Myšlení vnějšku. Hermann & synové, 2003
Graeser, A.: Řecká filosofie klasického období. Praha: Oikúmené, 2001
Heinzmann, R. Středověká filosofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000
Hussey, E.: Presokratici. Praha: Petr Rezek, 1997
Popper, K. R. Logika vědeckého bádání. Praha: Oikúmené, 1997
Scruton, R. Krátké dějiny novověké filosofie: od Descarta k Wittgensteinovi. Brno: Barrister & Principal, 2005.
Sobotka, M. – Znoj, M. – Moural, J. Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela, Praha: Filosofia, 1994.

Modelové otázky pro studijní program Filozofie v kontextu židovské a křesťanské tradice:

1. Charakterizujte hlavní ontologické a gnozeologické systémy antiky (Parmenidés, Platón, Aristotelés, Démokritos).
2. Postihněte základní rysy myšlení patristiky (Órigenés, Kappadočené, Augustinus, Boëthius).
3. Postihněte základní rysy myšlení scholastiky (Anselm z Canterbury, Petr Abélard, Tomáš Akvinský).
4. Charakterizujte mystickou filozofii Dionýsia Areopagity, Bernarda z Clairvaux a Mistra Eckharta.
5. Vysvětlete teze hlavních představitelů novověkého racionalismu (Descartes, Spinoza, Leibniz).
6. Charakterizujte novověký empirismus (Locke, Hume, Berkley).
7. Vysvětlete hlavní teze představitelů německé klasické filozofie (Kant, Fichte, Schelling, Hegel).
8. Charakterizujte fenomenologii Edmunda Husserla.
9. Charakterizujte pozitivistické a novopozitivistické myšlení.
10. Vysvětlete východiska a znaky postmoderního myšlení.

Absolvent studijního programu Pravoslavná teologie nalézá uplatnění primárně na pracovištích zabývajících se problematikou teologie, náboženství nebo příbuznými tématy. Může se uplatnit v následujících oblastech: (1) v rámci duchovenské a pastorační služby v Pravoslavné církvi, (2) v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, (3) v kulturních institucích a médiích, a (4) ve státní správě a diplomatické sféře.
Absolvent studijního programu Filozofie v kontextu židovské a křesťanské tradice nalézá uplatnění primárně na pracovištích zabývajících se problematikou filozofie nebo příbuznými tématy. Může se uplatnit v následujících oblastech: (1) v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, (2) v kulturních institucích a médiích, (3) ve státní správě a diplomatické sféře, a (4) jinde ve veřejné a privátní sféře, kde je vyžadováno rychlé porozumění a interpretace textu, kritické myšlení, formulační dovednosti, systematičnost a kreativita nebo schopnost rychle se učit novým věcem a flexibilně rozhodovat.