Detail programu/oboru

Navazující magisterský studijní program Pravoslavná teologie (program je bez specializace) připravuje studenty především k duchovenské službě v Pravoslavné církvi. Vychází primárně z teologických disciplín a sekundárně z disciplín humanitních. Tvůrčí činnost má charakter výzkumný a badatelský, zaměřuje se na širokou problematiku spjatou s pravoslavnou teologií.
Cílem magisterského studijního programu Religionistika (program je bez specializace) je profilovat studenty do jednoho ze dvou poskytovaných zaměření a umožnit jim, aby pronikli v daném zaměření do oboru religionistiky podstatně hlouběji než na bakalářském stupni. Jedním zaměřením jsou podoby současných monoteistických náboženství (judaismus, křesťanství, islám), druhým různé aspekty současné religiozity a spirituality. Absolvent je tak vybaven kvalitními znalostmi v části oboru religionistiky a další povinně volitelné předměty tyto znalosti rozšiřují a dávají mu do rukou účinné nástroje pro analýzu i kontextualizaci jednotlivých jevů. Díky hlubšímu ponoru do teoretických a metodologických otázek v povinných předmětech je absolvent schopen účastnit se religionistické odborné diskuse formou samostatné badatelské práce. Vybavení znalostmi současných podob náboženského života a dovednostmi, jak tyto podoby odborně uchopit, mu umožňuje profesionální uplatnění při řešení společenských otázek spjatých s náboženstvím.

Přijímací zkouška probíhá ve formě ústního pohovoru. Každému uchazeči budou položeny dvě otázky z předepsané literatury. Každý studijní program vypisuje vlastní studijní literaturu i otázky. Za každou otázku lze získat maximálně 20 bodů. Celkem lze získat maximálně 40 bodů. Ke studiu bude přijat každý uchazeč, který v přijímací zkoušce získá alespoň 20 bodů.

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	02.09.2025	Do:	02.09.2025
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	11.09.2025	Do:	11.09.2025

Husitská teologická fakulta řídí podmínky pro uchazeče z Ukrajiny, které jsou stanoveny podle § 8 zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a Opatřením rektora č. 5 / 2024. Přijímací zkoušky pro akademický rok 2025/26 se budou konat tak, jak je popsáno v informacích o přijímacím řízení.

S upuštěním od přijímací zkoušky budou přijati uchazeči, kteří absolvovali obdobný nebo stejný bakalářský nebo magisterský studijní program, jehož součástí byly níže uvedené předměty s příslušným typem atestace: jeden klasický jazyk (biblická hebrejština, novozákonní řečtina nebo latina) - zkouška, Úvod do religionistiky - zkouška, a současně z těchto předmětů byli hodnoceni klasifikací výborně (1) nebo velmi dobře (2). Děkan rozhodne o upuštění od přijímací zkoušky na základě žádosti o upuštění od přijímací zkoušky podané uchazečem v rámci přijímacího řízení.

Doporučená literatura pro studijní program Pravoslavná teologie:

Aleš,P.: Cirkevné dějiny II., Prešov 1995.
Belejkanič,I.: Pravoslávne dogmatické bohoslovie I., Prešov 1995.
Belejkanič,I.: Pravoslávne dogmatické bohoslovie II., Prešov 1996.
Kormaník,P.: Liturgický rok v Pravoslavnej církvi, Prešov 1997.
Šmelhaus,V.: Řecká patrologie, Praha 1972.
Romanidis,J.S.: Frankové, Římané, feudalismus a nauka, Červený Kostelec 2017.
Vopatrný,G.: Hesychasmus jako tradiční křesťanská spiritualita, Brno 2003, s.12-32.

Modelové otázky pro studijní program Pravoslavná teologie:

1. Pravoslavná Triadologie.
2. Pravoslavná Christologie.
3. Pravoslavné učení o theosi.
4. Obraz a podoba Boží v člověku.
5. Pravoslavná empirická teologie.
6. Bible a tradice.
7. Teologická témata sedmi ekumenických sněmů.
8. Významní Otcové církve období sedmi ekumenických sněmů.
9. Liturgický rok v Pravoslavné církvi - Pascha a dvanáctero hlavních svátků.
10. Denní bohoslužebný cyklus v Pravoslavné církvi.

Doporučená literatura pro studijní program Religionistika:

Berger, Peter L., Posvátný baldachýn: Základy sociologické teorie náboženství, Brno 2018.
Durkheim, Emile, Elementární formy náboženského života, Praha 2002.
Eliade, Mircea, The Quest. History and Meaning in Religion. Chicago 1969.
Frazer, James Georg, Zlatá ratolest, Praha 1994.
Geertz, Clifford, Interpretace kultur, Praha 2000.
Horyna, Břetislav, Úvod do religionistiky, Praha 1994.
Malinowski, Bronislav Kaspar, Magic, Science and Religion, London 1925.
Otto, Rudolf, Das Heiligie. Über das Irrationale in der Idee des Göttlichen und sein Verhältnis zum Rationalen, Breslau 1917. (V českém překladu jsou hrubé chyby, je třeba číst v originále nebo v anglickém překladu: The Idea of the Holy, Oxford 1968.)
Smith, Wilfred Cantwell, The Meaning and End of Religion. A New Approach to the Religious Traditions of Mankind, Minneapolis: Fortress Press 1991 (1963).
Weber, Max, Metodologie, sociologie a politika. Praha, 1998.

Modelové otázky pro studijní program Religionistika:

1. Charakterizujte interpretativní etnologii C. Geertze.
2. Charakterizujte knihu Rudolfa Otta „Das Heilige“ (argumentaci, termíny, závěry).
3. Charakterizujte Eliadeho hermeneutickou religionistiku.
4. Magie, věda a náboženství dle Frazera.
5. Magie, věda a náboženství dle Malinowského.
6. Charakterizujte knihu E. Durkheima „Elementární formy náboženského života“ (argumentaci, termíny, závěry).
7. Charakterizujte text M. Webera „Protestantská etik a duch kapitalismu“ (argumentaci, termíny, závěry).
8. Vysvětlete přístup fenomenologie náboženství.
9. Charakterizujte „dynamismus“ jako teorii počátků náboženství.
10. Vysvětlete angažovanou religionistiku W. C. Smitha.

Absolvent studijního programu Pravoslavná teologie nalézá uplatnění primárně na pracovištích zabývajících se problematikou teologie, náboženství nebo příbuznými tématy. Může se uplatnit v následujících oblastech: (1) v rámci duchovenské a pastorační služby v Pravoslavné církvi, (2) v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, (3) v kulturních institucích a médiích, a (4) ve státní správě a diplomatické sféře.
Absolvent studijního programu Religionistika nalézá uplatnění primárně na pracovištích zabývajících se problematikou náboženství nebo příbuznými tématy. Může se uplatnit v následujících oblastech: (1) v kulturních institucích, (2) ve vzdělávacích institucích, (3) v diplomatické a bezpečnostní sféře, (4) v oblasti médií, (5) v sociálních službách a (6) v neziskových organizacích.