Detail programu/oboru

Navazující magisterský studijní program Husitská teologie (program je bez specializace) připravuje studenty zejména k profesi duchovního CČSH a teologa CČSH. Studijní program Husitská teologie reaguje na poptávku po duchovních vzdělaných v oboru husitská teologie a po pracovnících, kteří rozumějí problematice teologie a náboženství a jeho místu ve společnosti. Sdružený program rozšiřuje tradiční teologické vzdělání o další humanitní disciplíny. Absolventi se uplatňují primárně jako duchovní církve, profesní teologové. Pracují ve státních, soukromých a neziskových organizacích s náboženským zaměřením. Mohou pracovat v akademické sféře.

Přijímací zkouška probíhá ve formě ústního pohovoru. Každému uchazeči budou položeny dvě otázky z předepsané literatury. Za každou otázku lze získat maximálně 20 bodů. Celkem lze získat maximálně 40 bodů. Ke studiu bude přijat každý uchazeč, který v přijímací zkoušce získá alespoň 20 bodů.

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	02.09.2025	Do:	02.09.2025
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	11.09.2025	Do:	11.09.2025

Husitská teologická fakulta řídí podmínky pro uchazeče z Ukrajiny, které jsou stanoveny podle § 8 zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a Opatřením rektora č. 5 / 2024. Přijímací zkoušky pro akademický rok 2025/26 se budou konat tak, jak je popsáno v informacích o přijímacím řízení.

S upuštěním od přijímací zkoušky budou přijati uchazeči, kteří absolvovali obdobný nebo stejný bakalářský nebo magisterský studijní program, jehož součástí byla zkouška z jednoho z klasických jazyků (biblická hebrejština, novozákonní řečtina nebo latina), a současně z tohoto předmětu byli hodnoceni klasifikací výborně (1) nebo velmi dobře (2). Děkan rozhodne o upuštění od přijímací zkoušky na základě žádosti o upuštění od přijímací zkoušky podané uchazečem v rámci přijímacího řízení.

Doporučená literatura pro studijní program Husitská teologie:

Bible (Český ekumenický překlad s deuterokanonickými knihami a s úvody k jednotlivým knihám)
Beneš, J.: Desítka: Desatero, aneb, deset slov o Bohu a člověku, Praha, Návrat domů, 2008.
Kučera, Z.: Zarůst do kmene: teologické a etické úvahy naší doby pro duchovní a sociální pracovníky, L. Marek, 2013.
Kučera, Z.: Hoře a milost, Brno, nakl. L. Marek, 2001.
Lane, T.: Dějiny křesťanského myšlení, Praha, Návrat domů, 1996.
Lohse, B.: Epochy dějin dogmatu, Jihlava, Mlýn, 2003.
Lochman, J. M.: Kredo, Praha, Kalich, 1996 nebo 2013.
Pokorný, P., Heckel, U.: Úvod do Nového zákona: přehled literatury a teologie, Praha, Vyšehrad, 2013.
Tillich, P.: Odvaha být, Brno, CDK, 2004.

Modelové otázky pro studijní program Husitská teologie:

1. Desatero - původ, členění, význam v životě Izraele.
2. Izajáš, Jeremjáš, Ezechiel - struktura a nejvýznamnější narativy velkých proroků.
3. Janovo evangelium - rozdělení, obsah a teologická koncepce.
4. Charakteristika souvislosti mezi existenciálním tázáním a teologickou výpovědí.
5. Formování trinitárních a christologických výpovědí v Bibli a raném křesťanství.
6. Teologie ekumenických koncilů 325-451.
7. Augustin a jeho význam pro západní teologickou tradici.
8. Eklesiologie Jana Husa.
9. Katolický modernismus, katolická moderna, vznik a formování CČSH.
10. Dialogický personalismus v díle Emila Brunnera a Paula Tillicha.

Absolvent studijního programu Husitská teologie nalézá uplatnění primárně na pracovištích zabývajících se problematikou teologie, náboženství nebo příbuznými tématy. Může se uplatnit v následujících oblastech: (1) v rámci duchovní a pastorační služby CČSH, (2) v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, (3) v kulturních institucích a médiích, a (4) ve státní správě a diplomatické sféře.