Detail programu/oboru

Studium bakalářského studijního programu Náboženství a základy společenských věd se zaměřením na vzdělávání (program je bez specializace) poskytuje základní znalosti z oblasti teologie (biblická, historická a systematická teologie), filozofie, etiky, sociologie, politologie, ekonomie, práva, pedagogiky a psychologie. Hlavním cílem bakalářského studijního programu je připravit studenty k magisterskému studiu, a to i na jiných fakultách univerzity a dalších vysokých školách se zaměřením na učitelství a práci v pedagogické oblasti.

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, jehož cílem je zhodnotit, do jaké míry je uchazeč schopný porozumět krátkému textu, jestli zvládne vyřešit běžné gramatické jevy v českém jazyce a jak by jednal v modelové sociální situaci s žáky a studenty.
Uchazeč nemusí na test studovat žádnou doporučenou literaturu.
Kritériem pro přijetí do bakalářského studijního programu Náboženství a základy společenských věd se zaměřením na vzdělávání bude pořadí uchazeče, na kterém se umístil s ohledem na získaný počet bodů ve znalostním testu, popř. i v bonifikaci, ve které lze získat až 4 body. Kvóta pro přijetí do akademického roku 2025/2026 činí 50 uchazečů.
V dodatečném přijímacím řízení byla stanovena kvóta pro přijetí do akademického roku 2025/2026 na 25 uchazečů.

V testu může uchazeč získat maximálně 23 bodů. Test se skládá ze tří částí:
1. Krátký text se třemi otázkami typu „ano – ne“. Za každou správně zodpovězenou otázku lze získat 3 body.
2. Krátký text s deseti gramatickými chybami. Za každou správně opravenou chybu lze získat 0,5 bodu.
3. Krátký text popisující modelovou sociální situaci na základní nebo střední škole se dvěma úkoly. Za řešení prvního úkolu může uchazeč získat až 5 bodů, ze řešení druhého až 4 body.

Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	02.09.2025	Do:	02.09.2025
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	11.09.2025	Do:	11.09.2025

Uchazeč může být v souladu s čl. 19, odst. 2 Statutu Univerzity Karlovy a s čl. 2, odst. 4 Řádu přijímacího řízení Univerzity Karlovy bonifikován u přijímací zkoušky až 2 body za PORTFOLIO týkající se aktivit v oblasti pedagogiky, základů společenských věd (filosofie, psychologie, sociologie, etika, ekonomie, právo) a náboženství; a až 2 body za prokázanou PRAXI v oblasti práce s lidmi.
Pro každou jednotlivou aktivitu PORTFOLIA přineste doklad obsahující:
1. Exkurze – potvrzení od instituce, kde probíhala exkurze
2. Nepovinný seminář – potvrzení od instituce, která akci pořádala
3. Seminární práce – přineste s sebou seminární práci obsahující: název, Vaše jméno, popis, cíle, konkrétní popsaný přínos dané aktivity pro Váš osobní rozvoj
4. Školní projekt – přineste s sebou projekt obsahující: název, Vaše jméno, popis, cíle, konkrétní popsaný přínos dané aktivity pro Váš osobní rozvoj
5. Jiná aktivita podobného druhu – přineste s sebou projekt obsahující: název, Vaše jméno, popis, cíle, konkrétní popsaný přínos dané aktivity pro Váš osobní rozvoj

Bonifikace za PRAXI bude udělena uchazečům, kteří ji prokáží dokumenty obsahujícími:
1. Název organizace
2. Popis jejich činnosti v organizaci
3. Explicitně uvedený počet hodin strávených na praxi – bonus se započítává za 200 hodin praxe a více.

Uchazeč předává portfolio a doklady o prokázané praxi na studijní oddělení nejpozději v den přijímací zkoušky.

Husitská teologická fakulta řídí podmínky pro uchazeče z Ukrajiny, které jsou stanoveny podle § 8 zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a Opatřením rektora č. 5 / 2024. Přijímací zkoušky pro akademický rok 2025/26 se budou konat tak, jak je popsáno v informacích o přijímacím řízení.

Uchazeč se k testu nepřipravuje z doporučené literatury. Předmětem hodnocení jsou jeho aktuální schopnosti porozumění textu a základním gramatickým jevům a jeho schopnost řešit modelové sociální situace. Pro přípravu k přijímací zkoušce doporučujeme uchazečům vyzkoušet své schopnosti na modelovém testu.

1. Pozorně si přečtěte následující text a u tří otázek typu "ano – ne" označte správné řešení vztahující se k textu:
Franz Rosenzweig: Nové myšlení (1925)
(úryvek z knihy)
Na místo metody myšlení, jak ji tvořila každá dřívější filosofie, nastupuje metoda mluvení. Myšlení je nečasové, a chce takové být; chce jednou ranou navázat tisíc spojení; cíl, to poslední, je mu tím prvním. Mluvení je časově vázané, živí se časem; nemůže a nechce tuto svoji živnou půdu opustit, neví předem, kam je to dovede, navazuje na to, co mu přihrál ten druhý. Žije vůbec ze života druhého, ať je to posluchač vyprávění, ten, kdo odpovídá v rozhovoru anebo účastník chóru. Kdežto myšlení je vždycky osamělé, i když se děje společně mezi několika „spolufilosofujícími“: i tam mi ten druhý namítá jen to, co bych si vlastně musel namítnout sám. Odtud ostatně nudnost většiny filosofických dialogů, včetně převážné části platónských. Ve skutečném rozhovoru se totiž něco děje. Nevím předem, co mi ten druhý řekne, protože ještě ani nevím, co řeknu já sám; dokonce možná ani nevím, zda vůbec něco řeknu.
1) Otázka: Potřebuje „mluvení“ druhého člověka, žije z života druhého a živí se časem?
Ano – Ne
2) Otázka: Jsou podle Rosenzweiga platónské dialogy nudné?
Ano – Ne
3) Otázka: Vím jako partner běžného dialogu, co mi druhý řekne a jak na to zareaguji?
Ano – Ne

2. Opravte gramatické chyby v textu:
Moree, D. Než začneme s multikulturní výchovou: od skupinových konceptů k osobnostnímu přístupu. Program Varianty. Člověk v tísni: Praha, 2008.
Pro pochopení a práci s multykulturní výchovou ve školách je důležité si nejprve položit otázku, co vlastně multikulturní výchova je, z čeho vychází, proč by jsme se jí měly vůbec vjenovat a co by měla škole, žákům či nám přinést. Teprve poté je vhodné hledat způsoby, jak toho dosáhnout. V této kapitole se proto nejprve zaměříme na teoretická východiska multikulturní výchovy a jejich spojitost s dalšími teoriemi, které multikulturní výchovu a její cíle výrazným způsobem ovlivňují a spoluvytváří. Termín multikulturní výchova je v literatuře obvykle používán jako zastřešující koncept pro interkulturní vzdělávání, vzdělávání k lidským právům, transkulturní pedagogiku, interkulturní komunikaci a další oblasti. V českém vzdělávacím prostředí se jedna o koncept stále ještě poměrně noví, který se často zamněřuje více na realizaci multikulturních aktivit než na jejich význam či důležitost cílů, ke kterým tyto aktivity slouží. Přitom právě uvědomění si cílú, kterých má být prostřednictvím multikulturní výchovy dosaženo je důležitým vodítkem ke správné a účiné práci s konkrétními aktivitami.

3. Pozorně si přečtěte modelovou sociální situaci a zodpovězte otázky:
Představte si, že jste v roli učitele 8. ročníku a během Vaší vyučovací hodiny ve třídě podruhé slyšíte, jak na nesprávnou odpověď jednoho žáka reaguje jeho spolužák slovy: 'radši mlč, retarde'.
a) Jaké všechny okolnosti byste zvažoval/a při řešení této situace?

b) Napište v přímé řeči, co přesně byste řekl/a v roli učitele některému z žáků, či celé třídě:

Absolvent studijního programu Náboženství a základy společenských věd se zaměřením na vzdělávání nalézá uplatnění primárně na pracovištích zabývajících se problematikou společenskovědních základů, pedagogiky a problematikou náboženské, filozofické či etické výchovy. Nalézá uplatnění zejména jako vychovatel ve školních družinách a klubech, jako pracovník ve vzdělávacích zařízeních pro děti a mládež a jako katechetický pracovník v církvích.