Detail programu/oboru

Učitelství německého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy - maior 

Dvouleté navazující magisterské studium plynule navazuje na bakalářský typ studia, prohlubuje a rozšiřuje znalosti a dovednosti na tomto typu studia získané, zejména v praktickém jazyce, v lingvistické teorii a v dějinách německy psané literatury. Rozvoj komunikativní kompetence spočívá v ovládání produktivních a receptivních řečových dovedností v komunikačních sférách, závažných zvláště z hlediska učitelovy profesionální, společenské a kulturní činnosti, a v užívání těchto dovedností adekvátně ke konkrétním komunikačním cílům, tématům a situacím, zejména při řízení vyučovacího procesu, při společenských a pracovních kontaktech s rodilými mluvčími, při samostatné četbě odborné a umělecké literatury, jakož i publicistických textů.

Cílem programu je připravit kvalifikované odborníky, tj. učitele s dobrou znalostí německého jazyka na úrovni C1 Společného evropského jazykového referenčního rámce.

Studijní program respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko psychologické složky přípravy ve smyslu učitelské propedeutiky, přičemž v souladu se standardy učitelské přípravy MŠMT bezprostředně navazuje na bakalářský studijní program Německý jazyk se zaměřením na vzdělávání. Součástí studijního programu v plánu maior je zpracování diplomové práce.

Učitelství chemie pro 2. stupeň základní školy a střední školy - minor

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Chemie se zaměřením na vzdělávání.  

Navazující magisterský studijní program Učitelství chemie připravuje učitele chemie pro základní školy a pro ty střední školy, v nichž je chemie všeobecně vzdělávacím předmětem. Během studia si studenti prohlubují své odborné chemické znalosti a dovednosti ve vybraných chemických disciplínách rozšiřujících základní poznatky z bakalářského studia. Především ale získávají průpravu v didaktice chemie a obecných pedagogicko-psychologických disciplínách. Významnou složku tvoří jak náslechové, tak souvislé pedagogické praxe.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT.

Studijní program je koncipován tak, aby student v průběhu studia při plnění studijních povinností prokázal schopnost používat získané odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti alespoň v jednom cizím jazyce.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství německého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška je písemná a jsou v ní ověřovány praktické i teoretické znalosti z morfologie, syntaxe, lexikologie a slovní zásoby německého jazyka. Uchazeč musí dále v testu prokázat znalosti z dějin německy psané literatury v rozsahu od počátku literárního vývoje až po období „poetického realismu“ (750–1890). Žádoucí je i přehledová orientace ve vývojových tendencích literatury přelomu 19. a 20. století a první poloviny 20. století. Předpokladem úspěšného složení zkoušky jsou také znalosti reálií německy mluvících zemí, zejména s ohledem na historické i současné vztahy České republiky a zemí německé jazykové oblasti. Požadovaná komunikační kompetence odpovídá referenční úrovni B2+ Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. To vše v rozsahu učiva bakalářského studijního programu.

2) Učitelství chemie pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška je ústní. Při přijímací zkoušce jsou ověřovány teoretické i praktické znalosti z chemie a základů didaktiky chemie. Z chemie jde o znalosti z obecné a anorganické chemie a z organické chemie a biochemie v rozsahu učiva bakalářského studijního programu Chemie se zaměřením na vzdělávání.

V rámci obecné a anorganické chemie se vyžaduje znalost a praktické aplikace základních pojmů z tematických okruhů jako např. stavba atomu, molekul, chemická vazba, teorie kyselin a zásad, termodynamika a reakční kinetika, vlastnosti prvků a jejich sloučenin ve vztahu k jejich umístění v periodické soustavě chemických prvků, včetně prvků přechodných.

V rámci organické chemie a  biochemie se vyžaduje schopnost odvozovat chemické a fyzikální vlastnosti ze struktury jednotlivých tříd sloučenin (uhlovodíků, halogenderivátů uhlovodíků, alkoholů a fenolů, aldehydů a ketonů, karboxylových kyselin a jejich funkčních i substitučních derivátů, organických sloučenin dusíku a síry, přírodních látek (např. sacharidů) a heterocyklických sloučenin. Vyžaduje se rovněž vyjadřování jejich struktury konstitučními, konformačními a konfiguračními vzorci a znalost mechanismů základních typů reakcí.

Část zaměřená na didaktiku chemie se týká znalostí základních kategorií a principů obecné didaktiky a didaktiky chemie včetně základní orientace v otázkách přírodovědného vzdělávání  v ČR i v zahraničí. Uchazeči dále prezentují své dosavadní aktivity v oblasti školního a mimoškolního přírodovědného/chemického vzdělávání (praxe, zájmová činnost, výukové materiály apod.).

Bodové hodnocení:

1)      Část chemická            20 bodů
2)      Část didakticko-chemická      10 bodů

Celkem max. 30 b.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy (pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Test je tvořen 20 znalostními otázkami (20 bodů) a 5 otázkami (10 bodů) k řešení modelových situací.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/).

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu.

Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude na základě dodaných dokumentů posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání v oborové složce a oborově didaktické složce učitelské přípravy. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů. Požadavek na oborovou složku a oborově didaktickou složku učitelské přípravy v předchozím bakalářském studiu je stanoven v součtu na 62 kreditů za každý studijní program, do kterého se uchazeč hlásí ve sdruženém studiu. Počet požadovaných kreditů platí i pro studium s tzv. plným plánem (tzv. jednooborové studium).

Všichni uchazeči, kteří splňují podmínku stejného nebo příbuzného studijního oboru/programu, včetně uchazečů z oborů/programů se zaměřením na vzdělávání vykonají přijímací zkoušku z pedagogicko-psychologické přípravy (tj. pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, didaktika) k prověření příslušných kompetencí pro přijetí do navazujícího magisterského studia v učitelských studijních programech. 

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 28. 02. 2025.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 28. 02. 2025) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 04. 2025, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 05. 2025.

Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství německého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

EICHINGER, L.M. Deutsche Wortbildung. Tübingen: Gunter Narr Verlag, 2000. ISBN 3-8233-4976-7.
EISENBERG, P. et al. Grammatik der deutschen Sprache. Mannheim: Dudenverlag 1998. ISBN 3-411-04046-7.
EISENBERG, P. Grundriss der deutschen Grammatik :  Das Wort. Stuttgart, Weimar: Verlag J. B. Metzler, 1998. ISBN 3-476-01639-0.
EISENBERG, P. Grundriss der deutschen Grammatik :  Der Satz. Stuttgart, Weimar: Verlag J. B. Metzler, 1999. ISBN 3-476-01642-0.
ENGEL, U. Syntax der deutschen Gegenwartssprache. Berlin: Erich Schmidt, 1994. ISBN 3-503-03094-8.
EROMS, H. W. Syntax der deutschen Sprache. Berlin: de Gruyter, 2000. ISBN 3-11-015666-0.
FLEISCHER, W. Wortbildung der deutschen Gegenwartssprache. Leipzig: Max Niemeyer-Verlag, 1982.
GROSS, H. Einführung in die germanistische Linguistik. München, 1998. ISBN 3-89129-240-6.
HELBIG, G., BUSCHA, J. Leitfaden der deutschen Grammatik.  Berlin und  München: Langenscheidt, 2000. ISBN 3-468-49495-5.
HELBIG, G., BUSCHA, J. Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. Berlin und München: Langenscheidt, 2001. ISBN 3-468-49493-9.
POVEJŠIL, J. Mluvnice současné němčiny. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0076-3.
SCHIPPAN, T. Lexikologie der deutschen Gegenwartssprache. Tübingen: Max Niemeyer-Verlag, 2002. ISBN 3-484-73002-1.
SOMMERFELDT, K. E. Entwicklungstendenzen in der deutschen  Gegenwartssprache. Leipzig: VEB Bibliographisches Institut, 1988. ISBN 3-323-00169-9.
UHROVÁ, E. Grundlagen der deutschen Lexikologie. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2794-0.

BAUMANN, Barbara a Birgitta OBERLE. Deutsche Literatur in Epochen. 2., überarbeitete Aufl. Ismaning: Max Hueber, 1996. ISBN 3-19-001399-3.
RÖTZER, H. G. Geschichte der deutschen Literatur: Epochen, Autoren, Werke. Bamberg: Buchner, 2013. ISBN 978-3-7661-8.

HOMOLKOVÁ, B. Reálie německy mluvících zemí. Plzeň: Fraus, 1997-2005.
BEZA, S. Podrobné reálie německy mluvících zemí. Havlíčkův Brod: Fragment, 1998.
JUSTOVÁ, H. Deutschsprachige Länder. Praha: Fragment, 2006.

Učitelství chemie pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Chemie

BANÝR, J. Chemie kovových prvků. Praha: PedF UK, 2002

BLAŽEK, J. a kol. Přehled chemického názvosloví. Praha: SPN, 2006

ČERVINKA, O. a kol. Mechanismy organických reakcí. Praha: VŠCHT, 1981

ČERVINKA, O., DĚDEK, V., FERLES, M. Organická chemie. Praha: SNTL, 1982

GREENWOOD, N., N., EARNSHAW, A. Chemie prvků. Praha: Informatorium 1992

HOLZBECHER, Z. a kol. Analytická chemie. Praha: SNTL, 1987

HOUSECROFT, C., E., SHARPE, A.,G. Anorganická chemie. Praha: VŠCHT, 2014

KLIKORKA, J., HÁJEK, B., VOTINSKÝ, J. Obecná a  anorganická chemie. Praha: SNTL, 1985

LIŠKA, F. Konstituce, konformace, konfigurace v názvech organických sloučenin. Praha: VŠCHT, 2008

McMURRY, J., E. Organická chemie. Brno-Praha: VUT-VŠCHT, 2007

VACÍK, J. Obecná chemie. Praha: PřF UK, 2017

VULTERIN, J., ŠVECOVÁ, J. Příručka analytické chemie. Praha: PedF UK, 2002

Didaktika chemie

BLAŽEK, R., JANOTOVÁ, Z., POTUŽNÍKOVÁ, E. a BASL, J. Výsledky českých žáků v PISA 2018: Národní zpráva. Praha: ČŠI, 2019.

ČTRNÁCTOVÁ, H. a BÍLEK, M. Didaktika chemie. In STUCHLÍKOVÁ, I a T JANÍK. Oborové didaktiky: vývoj - stav - perspektivy. Brno: Masarykova univerzita, 2015, s. 189-224.

LIN, T.-J., LIN, T.-C., POTVIN, P. a TSAI, C.-C. Research trends in science education from 2013 to 2017: a systematic content analysis of publications in selected journals. International Journal of Science Education. 2018, s. 1-21.

PACHMANN, E., HOFMANN, V. Obecná didaktika chemie. Praha: SPN, 1981

PACHMANN, E., a kol. Speciální didaktika chemie. Praha: SPN, 1986

TEO, T. W., GOH, M. T. a YEO, L. W. Chemistry education research trends: 2004-2013. Chemistry Education Research and Practice. 2014, roč. 15, č. 4, s. 470-487.

Pedagogicko-psychologická příprava

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je totožná se studijní literaturou předmětů, které tvoří pedagogicko-psychologickou přípravu v bakalářských studijních programech se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku.

Úvod do pedagogiky

Bendl, S. (2014). Nárys sociální pedagogiky. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Průcha, J. (2015). Přehled pedagogiky. Praha: Portál.

Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.


Základy psychologie

Helus, Z. (2006). Sociální psychologie pro učitele. Praha: Grada.

Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada.

Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.

Základy didaktiky

Hattie, J. (2022). Prokazatelné učení. Metodická příručka pro učitele: maximalizace vlivu na proces učení. Praha: Edukační laboratoř.

Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.

Vališová, A., & Kovaříková, M. (2021). Obecná didaktika a její širší pedagogické souvislosti v úkolech a cvičeních. Praha: Grada.

Základy speciální pedagogiky

Slowík, J. (2016). Speciální pedagogika. Praha: Grada.

Valenta, M. et al. (2014). Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál.

Učitelství německého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent navazujícího magisterského studia se uplatní jako plně kvalifikovaný učitel německého jazyka na 2. stupni ZŠ, v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií a na všech typech SŠ. Může se uplatnit i mimo školství, např. v institucích, kde je požadováno vzdělání v oblasti německého jazyka a literatury, v mediích, ve státní správě a na pracovištích s primárním nebo sekundárním zaměřením na vzdělávání. Může pokračovat ve svém vzdělávání v rámci doktorského studijního programu Německý jazyk a literatura s didaktikou, který je na Pedagogické fakultě UK akreditován.

Učitelství chemie pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent  studijního programu Učitelství chemie je plně kvalifikovaným učitelem chemie pro 2. stupeň základní školy, odpovídající ročníky víceletých gymnázií a všechny typy středních škol. Jeho široké chemické, společenskovědní a pedagogicko-psychologické vzdělání vytváří předpoklady pro samostatnou volbu profesní orientace. Je učitelem, který dokáže tvořivě reagovat na potřeby výuky na různých stupních a typech škol. Může se uplatnit i mimo školství, například ve státní správě nebo v zařízeních pro zájmovou činnost mládeže, kde mohou působit jako pedagogové volného času. Absolventi se zájmem o výzkum v pedagogických disciplínách mohou dále pokračovat v doktorském studiu se zaměřením na didaktiku chemie a příbuzné obory.