Detail programu/oboru

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy - maior

Cílem studijního programu je poskytnout jeho absolventům ucelené magisterské vzdělání, které je připraví pro profesi učitele ruského jazyka na 2. stupni základní školy, v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií a na všech typech středních škol. Studijní program respektuje vyváženost kognitivní, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy, přičemž v souladu se standardy učitelské přípravy MŠMT bezprostředně navazuje na bakalářský studijní program Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání ve všech lingvistických, literárněvědných i lingvodidaktických disciplínách. Student je veden ke komplexnímu chápání ruského jazykového systému na všech jeho úrovních, přičemž pozornost je věnována zejména stylistické a pragmatické rovině. Literárněvědná složka studia rozšiřuje již získané poznatky a vede k rozvoji dovednosti recepce různých druhů textů. Studenti jsou v průběhu studia vedeni k reflexi jednotlivých aspektů cizojazyčné výuky se zřetelem k češtině jako mateřskému jazyku žáků, jsou seznamováni s moderními trendy ve výuce. Výuka všech lingvodidaktických předmětů je úzce propojena s jednotlivými druhy praxí.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe. Součástí  je zpracování diplomové práce.

Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy - minor

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání.  

Cílem navazujícího magisterského studia je navázat na předchozí bakalářský program a dále prohlubovat lingvistické, literárněvědné, didaktické a pedagogicko-psychologické vědomosti a kultivovat relevantní dovednosti, včetně dovedností prakticko-formulačních a didaktických. Je třeba podtrhnout, že soubor disciplín lingvistických, literárněvědných a disciplín oborové didaktiky je podán v jejich maximální vzájemné propojenosti, směřující k dosažení stanoveného profilu absolventa. Všechny kurzy jsou vedeny výhradně v anglickém jazyce a stěžejní profilující disciplíny mají status povinných předmětů. Studium usiluje o to, vychovat odborníky anglisty se zaměřením na didaktickou praxi. Z tohoto důvodu je koncipováno jako velmi komplexní, klade si za cíl u absolventů docílit optimální rovnováhy různých složek, a sice patřičné úrovně prakticko-formulační, kterou postuluje na vysoce pokročilé úrovni (C2), kvalitní odbornou, tj. lingvistickou a literárněvědnou erudicí a schopnost kreativní moderní didaktické aplikace.

Absolvent je vybaven po stránce odborné na vysoké úrovni, vyznačuje se fundovaností, všeobecným přehledem a odborným ovládáním lingvistických a literárněvědných disciplín, své myšlenky dokáže formulovat kultivovaně a stylisticky vytříbeně s ohledem na proměňující se parametry situace, a je schopen své odborné vědomosti nejen demonstrovat teoreticky, ale též vyložit a efektivně předat ve výuce různým žákům a studentům na všech typech škol.

Studijní program v plánu minor respektuje vyváženost oborové a didaktické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT.

Studijní program je koncipován tak, aby student v průběhu studia při plnění studijních povinností prokázal schopnost používat získané odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti alespoň v jednom cizím jazyce.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy 

Přijímací zkouška vychází z povinných předmětů bakalářského studia Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání. Přijímací zkouška má písemnou formu. Zkouška ověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti z ruské fonetiky, morfologie, syntaxe, lexikologie, geografie, literatury, kultury a reálií v česko-ruském a evropském kontextu, didaktiky ruského jazyka a dovednost čtení s porozuměním na úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce Rady Evropy. Přijímací test zahrnuje analýzu textu z hlediska literárního, kulturologického a jazykového, test z gramatiky, lexikologie, fonetiky a didaktiky ruského jazyka, překlad z ruštiny do češtiny a z češtiny do ruštiny. Délka testu je 60 min.

2) Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška má formu písemného testu a sestává se z části lingvistické, literární, didaktické a části ověřující jazykovou úroveň C1. Všechny otázky mají podobu výběru z odpovědí („multiple choice“).

Lingvistická část (primárně languové disciplíny): analýza textu z hlediska foneticko-fonologického, morfologického, lexikologického a syntaktického. Uchazeč musí prokázat všestranné zvládnutí všech základních disciplín okruhu anglického jazykového systému (foneticko-fonologická, lexikální, morfologická a syntaktická rovina). Lingvistický test ověřuje zvládnutí příslušné terminologie, schopnost rozmanité systémové jevy fundovaně vyložit, usouvztažnit a demonstrovat na konkrétním jazykovém materiálu. Literární část testu ověřuje literárně-historický přehled v oblastech anglická literatura a americká literatura (vývojové tendence, klíčoví představitelé a díla, historické souvislosti, atd.) od jejich počátků až do současnosti. Didaktická část testu ověřuje orientaci v základních oblastech didaktiky anglického jako cizího jazyka a případných souvislostech s didaktikou obecnou. Předpokladem je znalost základní terminologie a porozumění oborově didaktickým konceptům včetně jejich vztahů. Poslední část testu se zaměřuje na praktickou jazykovou vybavenost adepta a ověřuje, že uchazeč dosahuje minimálně úrovně C1 dle CEFR.

Přijímací zkouška z anglického jazyka je stejná u programů s plány maior/minor i plného studijního plánu. Pokud se uchazeč přihlásí na maior/minor i plný studijní plán, koná přijímací zkoušku jen jednou.

Pro úspěšné vykonání přijímací zkoušky se stanoví minimální hranice 10b.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy (pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Test je tvořen 20 znalostními otázkami (20 bodů) a 5 otázkami (10 bodů) k řešení modelových situací.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/).

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu.

Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude na základě dodaných dokumentů posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání v oborové složce a oborově didaktické složce učitelské přípravy. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů. Požadavek na oborovou složku a oborově didaktickou složku učitelské přípravy v předchozím bakalářském studiu je stanoven v součtu na 62 kreditů za každý studijní program, do kterého se uchazeč hlásí ve sdruženém studiu. Počet požadovaných kreditů platí i pro studium s tzv. plným plánem (tzv. jednooborové studium).

Všichni uchazeči, kteří splňují podmínku stejného nebo příbuzného studijního oboru/programu, včetně uchazečů z oborů/programů se zaměřením na vzdělávání vykonají přijímací zkoušku z pedagogicko-psychologické přípravy (tj. pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, didaktika) k prověření příslušných kompetencí pro přijetí do navazujícího magisterského studia v učitelských studijních programech. 

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 28. 02. 2025.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 28. 02. 2025) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 04. 2025, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 05. 2025.

Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

ADAMEC, P. a kol. Morfologie ruštiny I, II. Brno: MU, 1996, 1997.

KASACK, W. Slovník ruské literatury 20. století. Olomouc: Votobia, 2000.
Krátky slovník ruských spisovateľov. Bratislava: UK, 2003.

KONEČNÝ, J. Praktická fonetika ruského jazyka pro budoucí učitele. Praha: UK v Praze – PedF, 2015.

FLÍDROVÁ, H., ŽAŽA, S. Sintaksis russkogo jazyka v sopostavlenii s češskim. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005.

KONEČNÝ, J. Morfologija sovremennogo russkogo literaturnogo jazyka: vvedenije i glagol. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2020. https://cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/morfologiya-sovremennogo-russkogo-literaturnogo-yazyka-vvedenie-i-glagol-morfologie-soucasneho-ruskeho-spisovneho-jazyka-uvod-sloveso

KONEČNÝ, J. Morfologija sovremennogo russkogo literaturnogo jazyka: imennyje časti reči, narečije, nepolnoznamenatelnyje časti reči. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2021. https://cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/morfologie-soucasneho-ruskeho-jazyka-pro-ucitele-2

KUPCEVIČOVÁ, J. Russkaja orfografija v pravilach, upražněnijach i tablicach. Ostrava: Repronis, 2005.

MISTROVÁ, V., OGANESJANOVÁ, D., TREGUBOVÁ, J. Cvičebnice ruské gramatiky. Praha: Polyglot, 2004.

PAROLEK, R., HONZÍK, J. Ruská klasická literatura. Praha: Svoboda, 1977.

ROZBOUDOVÁ, L., KONEČNÝ, J. Sovremennaja didaktika russkogo jazyka kak vtorogo inostrannogo: jazykovyje sredstva.. Praha: Karolinum, 2018.

ROZBOUDOVÁ, L. Leksikologija sovremennogo russkogo literaturnogo jazyka: vvedenie i semasiologija. Praha: Univerzita Karlova, 2022. https://cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/leksikologiya-sovremennogo-russkogo-literaturnogo-yazyka-vvedenie-i-semasiologiya

ROZBOUDOVÁ, L. Лексикология современного русского литературного языка: ономасиология, классификация словарного запаса русского языка, фразеология. Praha: Univerzita Karlova, 2022. Dostupný z: https://cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/leksikologiya-sovremennogo-russkogo-literaturnogo-yazyka-onomasiologiya-klassifikaciya-slovarnogo-zapasa-russkogo-yazyka-frazeologiya

ROZBOUDOVÁ, L. Seminární cvičení z lexikologie ruského jazyka.Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2024. ISBN 978-80-7603-433-4.

ROZBOUDOVÁ, L., GETMANENKO, N., VASILYEVA, E. Kulturnaja istorija Rossiji. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2020. https://cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/kulturnaya-istoriya-rossii-kulturni-historie-ruska

SKOKAN, L. Reálie Ruska. Praha: Fortuna, 2009.
Sovremennaja russkaja literatura I, II. Moskva: Akademija, 2003.

ŠVANKMAJER, M. a kol. Dějiny Ruska. Praha: Lidové noviny, 2004.

VAVREČKA, M. Lexikologie ruského jazyka. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1989.

ZADRAŽILOVÁ, M. Ruská literatura přelomu 19. a 20. stol. Praha: UK, 1995.

Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Lingvistika

DUŠKOVÁ, L. et al. (2003 [1988]). Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny. Praha: Academia.

DUŠKOVÁ, L. (2002). Syntax současné angličtiny. Sbírka textů a příkladů k syntaktickému rozboru. Praha, UK v Praze – nakladatelství Karolinum.

DUŠKOVÁ et al. (2001). Morfologie současné angličtiny. Sbírka cvičení, příkladů a textů k morfologickému rozboru. Praha, UK v Praze – nakladatelství Karolinum.

GREENBAUM, S., QUIRK, R. (1990). A Student ́s Grammar of the English Language. London: Longman.

QUIRK, R. et al. (1985). A Comprehensive Grammar of the English Language. WF Appendix, Longman.

ROACH, P. (1983). English Phonetics and Phonology. Cambridge: CUP.

Literatura

BRADBURY, M., Ruland, R. (1991). From Puritanism to Postmodernism. Penguin Books.

BRADBURY, M (1994). The Modern British Novel. Penguin Books.

HEAD, D. (2002). Modern British Fiction, 1950-2000. Cambridge: Cambridge University Press.

PROCHÁZKA, M. et al. (2011). Lectures on American Literature. UK v Praze, Karolinum.

ROGERS, P. (1994). The Oxford Illustrated History of English Literature. Oxford University Press.

SANDERS, A. (2004). The Short Oxford History of English Literature. Oxford University Press.

Didaktika

HARMER, J. (2001). The Practice of English Language Teaching. Harlow: Longman, Pearson Education.

SCRIVENER, J. (2005). Learning Teaching. Oxford: Macmillan.

Pedagogicko-psychologická příprava

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je totožná se studijní literaturou předmětů, které tvoří pedagogicko-psychologickou přípravu v bakalářských studijních programech se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku.

Úvod do pedagogiky

Bendl, S. (2014). Nárys sociální pedagogiky. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Průcha, J. (2015). Přehled pedagogiky. Praha: Portál.

Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.


Základy psychologie

Helus, Z. (2006). Sociální psychologie pro učitele. Praha: Grada.

Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada.

Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.

Základy didaktiky

Hattie, J. (2022). Prokazatelné učení. Metodická příručka pro učitele: maximalizace vlivu na proces učení. Praha: Edukační laboratoř.

Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.

Vališová, A., & Kovaříková, M. (2021). Obecná didaktika a její širší pedagogické souvislosti v úkolech a cvičeních. Praha: Grada.

Základy speciální pedagogiky

Slowík, J. (2016). Speciální pedagogika. Praha: Grada.

Valenta, M. et al. (2014). Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál.

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent navazujícího magisterského studia se uplatní jako učitel ruského jazyka na 2. stupni ZŠ a všech typech SŠ a také v jazykových školách. Vzhledem k dosažené úrovni komunikační kompetence minimálně na úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce může najít uplatnění i mimo sféru vzdělávání v různých domácích a mezinárodních institucích a organizacích, médiích a tiskových agenturách.

Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Vzhledem ke komplexnímu oborovému a důkladnému didaktickému proškolení se počítá zejména s uplatněním absolventů v široce pojaté pedagogické praxi. Pokud se absolvent neuplatní ve školství jako učitel na 2. st. ZŠ a středních školách a příbuzných sférách (např. zájmové kroužky, individuální výuka, vychovatelství, podnikové kurzy, metodická činnost, autorství učebnic, aj.), vzhledem ke komplexnosti průpravy a širokému spektru vzdělávacích předmětů se dá očekávat uplatnění v pestré škále dalších sektorů a oblastí, např. v neziskovém sektoru, ve sféře státní správy, v široce koncipovaných kulturních institucích, v médiích, v nakladatelstvích a různých redakčních radách, v cestovním ruchu, v orgánech EU, v komerční sféře, atp. Absolvent může pracovat například jako jazykový korektor, tiskový mluvčí, průvodce, aj. Současně je absolvent natolik kvalitně vzdělán, že v případě zájmu může pokračovat v dalším vzdělávání v rámci doktorského studia.