Volba jazyka
  • čeština
  • english
Uživatel
  • Anonym

    Detail programu/oboru

    Zobrazovací metody v lékařství (0914VD350005)

    Fakulta: 2. lékařská fakulta
    Studijní program: Zobrazovací metody v lékařství (P0914D350005)
    Forma studia: prezenční
    Druh studia: doktorské
    Jazyk výuky: čeština
    Předpokládaný počet přijímaných: 1
    Standardní doba studia: 4 roky
    Forma přihlášky: Elektronická

    • Na tento program/obor nyní nelze podat elektronickou přihlášku.

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Termín podání přihlášky: 30.04.2025
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Poplatek za elektronickou formu přihlášky: 810 Kč
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Doktorský studijní program Zobrazovací metody v lékařství se zabývá různými kvalitativními a kvantitativními metodami analýz obrazů v biologii a lékařství. Důležitou oblastí je též výzkum a vývoj nových zobrazovacích metod a postupů, analýz, zpracování a interpretace dat včetně využití umělé inteligence. Studijní program má úzký vztah k molekulární biologii, k molekulárnímu zobrazování, radiologii, nukleární medicíně, patologii a k řadě dalších základních a klinických oborů biomedicíny. Standardní doba studia jsou čtyři roky.

      Program je uskutečňován bez specializace.
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Přijímací zkouška probíhá před komisí formou ústního pohovoru a prověřuje způsobilost studenta k vědecké práci v oboru a schopnost úspěšně absolvovat studium. Odborné znalosti v daném oboru a připravenost uchazeče je hodnocena komisí na základě těchto kritérií:

      a) Kvalita projektu disertace a způsob její prezentace, návrh školitele/konzultanta a finanční zajištění projektu – max. 50 bodů;
      b) předchozí vědecká činnost v daném oboru (publikace, účast na SVK, apod.) – max. 20 bodů;
      c) znalosti v oboru v rozsahu navazujícího magisterského studia (viz doporučená literatura a modelové otázky) – max. 30 bodů.

      Minimální počet bodů pro úspěšné složení přijímací zkoušky : 60 bodů


      Pro přijetí ke studiu do prezenční formy musí uchazeč získat minimální počet bodů pro úspěšné složení přijímací zkoušky a zároveň získat minimální počet bodů nutný pro přijetí. Minimální počet bodů pro úspěšné složení přijímací zkoušky je stanoven předem u každého studijního programu zvlášť. Minimální počet bodů pro přijetí stanoví děkan na základě výsledků přijímacích zkoušek s ohledem na stanovený předpokládaný počet přijímaných uchazečů a dále na ekonomické a kapacitní možnosti fakulty.

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.

      Způsob ověření: přijímací zkouška
      Datum ověření (přijímací zkoušky) od: 01.06.2025 Do: 30.06.2025
      Náhradní termín (přijímací zkoušky): 10.06.2025 Do: 31.07.2025
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      "Historie oboru – W.C. Roentgen; Objev RTG paprsků současné rozdělování oboru na neinvazivní a intervenční radiologii Základy techniky vyšetřování rentgenem – princip rentgenky - vznik RTG paprsků – interakce hmoty a RTG paprsků – rentgenový přístroj a jeho části. Základy skiagrafie a skiaskopie. Zesilovač štítového obrazu. Konvenční tomografie. Kontrast rentgenového obrazu, rozlišovací schopnost. Geometrická a pohybová neostrost obrazu. Rentgenkontrastní látky – negativní a pozitivní. Baryové kontrastní látky Jodové kontrastní látky – ionické a neionické. Nežádoucí reakce po jodových kontrastních látkách a jejich zvládání. Výpočetní tomografie (CT) - základní principy a indikace – princip tvorby CT obrazu – pixel a voxel – měření denzity – Hounsfieldovy jednotky – užití kontrastních látek při CT – spirální CT Ultrasonografie (USG) – princip tvorby ultrazvukového signálu a jeho detekce – A, M a B mode – real time obraz – indikace ultrazvukového vyšetření – základy dopplerovského vyšetření – barevné dopplerovské mapování. Digitální subtrakční angiografie (DSA) – principy digitalizace obrazu – potlačení nežádoucích struktur – možnosti využití – snížení množství aplikované k.l. bez nutnosti selektivní katetrizace. Magnetická rezonance (MR) – základní principy metody – precese – Larmorova frekvence – relaxační časy T1 a T2, vyšetřovací sekvence – spin echo T1 a T2 vážený obraz – protonová denzita – použití paramagnetické kontrastní látky – výhody MR oproti CT – hlavní indikace. MR angiografie Osteoradiologie; Radiodiagnostika plic, pleury a mediastina; Radiodiagnostika srdce a cévního systému ; Radiodiagnostika ledvin a vývodných močových cest; Radiodiagnostické metody v gynekologii a porodnictví; Radiodiagnostika jater, sleziny a pankreatu; Radiodiagnostika gastrointestinálního traktu; Radiodiagnostika nadledvin a retroperitonea; Radiodiagnostika prsu; Neuroradiologie - diagnostika mozku a míchy; Radiodiagnostika v ORL oblasti; Radiologie arteriálního a venózního systému – vyšetřovací metody; Radiodiagnostika lymfatického systému ; Základy intervenční radiologie ; Cévní intervence ; Neuroradiologické intervence ; Intervence na žlučových cestách; Intervence v oblasti gynekologie Detekce ionizujícího záření, detektory, principy a využití v praxi, Radioaktivní přeměna. Základní veličiny a jednotky v NM. Měřící přístroje in vivo – scintilační sonda, scintilační kamera, celotělový detektor. Zobrazovací metody v NM – scintigrafie statická, dynamická, tomografie. Radiofarmaka – definice, lékové formy, požadavky na radiofarmaka, jejich kontrola. Zdroje radionuklidů – jaderný reaktor, urychlovače, eluční generátory. Biologické účinky záření na organizmus – stochastické a nestochastické účinky. Nemoc z ozáření – akutní a chronická. Principy radiační ochrany. Ochrana před vnější a vnitřní kontaminací. Pracoviště s radionuklidy – kategorizace, SÚJB, kontrolní pásmo, dohlížející pracovník. Pneumologická diagnostika – metody, radiofarmaka, indikace Perfúzní scintigrafie plic – princip metody, RF, indikace a hodnocení Perfúze myokardu - princip, RF, zátěžové testy, indikace a význam metody Nukleární neurologie - neuroreceptorová scintigrafie- SPECT- statická scintigrafie Nukleární endokrinologie, vyš. štítné žlázy, příštítných tělísek, neuroendokrinních tumorů Dynamická scintigrafie ledvin – princip, radiofarmaka, indikace Statická scintigrafie ledvin, princip, radiofarmaka, indikace Metody nukleární nefrologie, funkční a scintigrafické vyšetření Diagnostika zánětů metodami NM Scintigrafie skeletu, způsoby provedení, princip třífázové scintigrafie, indikace Zvláštnosti při vyšetření dětí v NM, odlišnosti v orgánové distribuci RF Onkologická diagnostika metodami NM, nádorové markery, receptorová analýza Imunoscintigrafie, princip, klinické využití Terapie otevřenými zářiči v NM, paliativní léčba metastáz, synovektomie Diagnostika pomocí 99m Tc-MIBI, 123 I – MIBG , 111In - Ocreoscanu , klinické využití"

      "Radiologie pro studium a praxi"- Seidl Z. Burgetová A., Hoffmannová E., Mašek M., Vaněčková M., Viták T. GRADA 2017
      "Základy radiologie a zobrazovacích technik" – Malíková H. a kol. Univerzita Karlova 2019
      "Základy radiologie" – Heřman Miroslav a kol. Univerzita Palackého v Olomouci 2014
      "Hořák, J.: Pediatrická radiologie (A)"
      "Radiology Review Manual" – Wolfgang Dahnert
      "Fundamentals of Diagnostic Radiology" – William E. Brant, Clyde A. Helms
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Absolvent umí řešit výzkumné, vědecké a technické úlohy v mezioborové oblasti využívání, zpracování a analýzy obrazů v lékařství či biologických oborech, dobře se orientuje ve zvoleném vědním úseku. Je schopen kriticky hodnotit a syntetizovat získané poznatky. Ovládá pokročilé výzkumné postupy způsobem, který dále umožňuje rozšiřovat dosavadní úroveň poznání. Dovede prakticky využívat nové získané poznatky v oblasti využití, hodnocení a zpracování obrazové informace v medicíně. Dokáže předávat vědomosti oboru a vlastní poznatky vědecké veřejnosti formou původních sdělení, samostatně publikuje v našich a zejména zahraničních vědeckých a odborných časopisech. Je schopen začlenění do týmu řešícího vědecké úkoly a případně se účastnit jeho vedení. Orientuje se v otázce financování výzkumu a získávání grantů.