Detail programu/oboru

Mezinárodní vztahy (MV) jsou dvouletý navazující magisterský obor, který poskytuje studentům znalosti a analytické schopnosti pro porozumění mezinárodnímu kontextu politiky, ekonomiky a bezpečnosti. Hlavní politická rozhodnutí nejsou dnes přijímána pouze na národní úrovni, ale stále více také mezinárodně a v globálních a regionálních institucích. Vztahy mezi světovými mocnostmi, jako jsou Spojené státy, Čína, Evropská unie nebo Rusko, jsou přitom stále napjatější.

Náš program pomáhá studentům pochopit fungování mezinárodní a evropské politiky i výzvy, jimž v globalizovaném světě čelí jednak státy, jednak nestátní aktéři, např. firmy a nadnárodní korporace, neziskové organizace nebo my jako jednotlivci. V interdisciplinárním rámci se studenti učí o hlavních předmětech konfliktů v mezinárodní politice, ale také o fungování Evropské unie (EU) a globálních institucí. Studují, zda a jak mohou být mezinárodní konflikty transformovány ve spolupráci. Kromě budování znalostí v oblasti mezinárodní a evropské politiky klade obor důraz na rozvoj analytických schopností studentů a jejich kritického myšlení. Díky široké škále dovedností se naši absolventi stávají ceněnými odborníky pro veřejnou správu a diplomacii, evropské a mezinárodní instituce, nadnárodní korporace a nevládní organizace, média, think-tanky i akademickou sféru.

Velký důraz je v programu kladen na dva základní kameny úspěchu našich absolventů.

Zaprvé, během studia získávají studenti hlubší znalosti o problémech současné mezinárodní politiky. Konkrétně se obor soustředí zejména na následující oblasti:

●  Mezinárodní vztahy jako obor studující chování států v mezinárodní politice, se zvláštním zřetelem na hlavní mocnosti, a také povahu mezinárodního systému.

●  Mezinárodní ekonomika a bezpečnost coby dvě hlavní oblasti mezinárodního života.

●  Evropská unie jako vůbec nejhlubší projekt mezistátní integrace v dějinách.

●  Mezinárodní organizace a mezinárodní právo jako zásadní nástroje řešení globálních problémů.

Zadruhé, napříč oborem pomáháme studentům získávat a rozvíjet své dovednosti uplatnitelné při jejich dalším profesním růstu:

●  Analytické schopnosti. Studenti Mezinárodních vztahů procházejí tréninkem v kvalitativních i kvantitativních metodách empirického výzkumu.

●   Kritické myšlení. Schopnost vidět problémy v jejich kontextu a kriticky, nikoliv černobíle, je zásadní pro naše chápání současného světa.

●  Jazykové schopnosti a přenositelné dovednosti. Komunikační a prezentační dovednosti a schopnost sehnat a zpracovat informace leží v základech úspěchu v jakémkoliv zaměstnání, o které se absolventi Mezinárodních vztahů budou ucházet. Drtivá většina předmětů oboru je vyučována v anglickém jazyce.

1)    Přijímací zkouška

Přijímací zkouška je jednokolová.

1. oborově zaměřený test ověřující znalosti mezinárodních vztahů (max. 70 bodů)

2. esej ověřující znalosti mezinárodních vztahů (max. 30 bodů)

Oborově zaměřený test zahrnuje otázky z hlavních oblastí mezinárodních vztahů (mj. bezpečnost, ekonomika, evropská integrace a mezinárodní instituce). Otázky se týkají oborově specifických znalostí (např. teorie a metodologie), širších politologicky relevantních reálií i politických aktualit.

Cílem akademického eseje je posoudit, do jaké míry je uchazeč schopen představit koherentní, věcně podložený rozbor a argument ohledně podstatné otázky mezinárodní politiky. Při hodnocení se klade důraz na dvě kritéria.

1. Prvním hodnoticím kritériem je věcná správnost argumentace a její podloženost relevantními a správnými fakty a vazbami na diskuse a poznatky oboru Mezinárodní vztahy.

2. Druhým hodnoticím kritériem je prokázaná schopnost formulovat argument, identifikovat jádro diskutovaného problému a prezentovat písemnou formou jasně a konzistentně konkrétní tezi.

Obě hodnoticí kritéria mají stejnou váhu (50 %), v každém je možno získat 0-15 bodů. Doporučený rozsah odpovědi je 400-600 slov. Odchylka od tohoto doporučení je možná a není sama o sobě penalizována, pokud je z hlediska výše uvedených hodnoticích kritérií vhodná.

Bodování je prováděno dvěma hodnotiteli, odborníky na danou oblast. Bodové ohodnocení vyjadřuje shodu obou hodnotitelů. Pro hodnocení jsou uplatňována následující bodová rozmezí:

Kritérium 1:

0-3 body: Esej obsahuje věcné a faktické chyby, případně v něm chybějí relevantní fakta. Chybí v něm vazba na oborové diskuse v Mezinárodních vztazích.

4-7 bodů: Esej obsahuje některé věcné a faktické nepřesnosti a nedostatečně pracuje s relevantními fakty. Spíše slabá je vazba na oborové diskuse v Mezinárodních vztazích.

8-11 bodů: Esej je věcně a fakticky spíše přesný, z větší části je opřený o relevantní fakta, s vazbou na oborové diskuse v Mezinárodních vztazích.

12-15 bodů: Esej je věcně a fakticky přesný, je podložený relevantními fakty, s přesvědčivou, robustní vazbou na oborové diskuse v Mezinárodních vztazích.

Kritérium 2:

0-3 body: Eseji chybí formulace vlastního argumentu, identifikace jádra problému je nesprávná, prezentace je nekonzistentní.

4-7 bodů: Eseji částečně chybí formulace vlastního argumentu, spíše nesprávná je identifikace jádra problému. Prezentace je převážně nekonzistentní.

8-11 bodů: Formulace argumentu eseje a identifikace jádra problému je spíše přesvědčivá, až na výjimky je prezentace konzistentní.

12-15 bodů: Formulace argumentu eseje a identifikace jádra problému je jasná a přesvědčivá, prezentace je vysoce konzistentní.

Přijati jsou uchazeči s nejvyšším dosaženým počtem bodů. Hranici pro přijetí určí děkan s přihlédnutím k počtu uchazečů, kteří podali přihlášku a kapacitním možnostem fakulty.

2) Pro absolventy CŽV

Podmínkou přijetí je absolvování minimálně dvou navazujících semestrů programu CŽV uskutečňovaného na Fakultě sociálních věd UK dle Opatření děkana č. 23/2023 část III., bezprostředně předcházejících akademickému roku, do kterého si uchazeč podal přihlášku ke studiu. V případě že uchazeč řádně splní do pátku 20. 6. 2025 včetně všechny podmínky podle OD č. 23/2023 odst. 8.2, tj. dosáhne minimálně 60 kreditů a studijního průměru do 1,50 včetně, přičemž všechny zkoušky a klasifikované zápočty splní v prvních řádných termínech s hodnocením A, B nebo C a za předpokladu, že podá přihlášku ke studiu pro akademický rok 2025/2026, bude přijat do studia. Studijní průměr je počítán dle Studijního a zkušebního řádu UK. Studijní průměr se nezaokrouhluje.

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Podmínky přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky podle čl. 5 odstavce 3 Řádu přijímacího řízení pro uchazeče

A) Podmínky pro přijetí do navazujícího magisterského studia pro akademický rok 2025/2026 s upuštěním od přijímací zkoušky

U absolventů bakalářského studia, kteří ukončili bakalářské studium v roce 2024/2025 na FSV UK a hlásí se ke studiu na rok 2025/2026 na navazující magisterské studium, upustí děkan FSV na základě jejich žádosti od přijímací zkoušky, pokud splnili následující podmínky:

U absolventů bakalářského studijního programu Politologie a mezinárodní vztahy ( B0312A200008), kteří ve studiu studijního programu Politologie a mezinárodní vztahy  (B0312A200008) dosáhli studijního průměru 1,50 a lepšího, může děkan FSV na základě jejich žádosti upustit od přijímací zkoušky, studijní průměr se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. Studijní průměr je počítán ze všech ukončených semestrů (včetně ZS 2024) dle Studijního a zkušebního řádu UK. Listinnou nebo elektronickou žádost je možné podat v termínu 1. 3. 2025 až 20. 4. 2025.

B) Podmínky pro přijetí na základě předešlého přijímacího řízení

Na základě žádosti upustí děkan od přijímací zkoušky u uchazeče, který byl do studia tohoto studijního programu přijat na základě přijímacího řízení pro studium v akademickém roce 2024/2025, ovšem uchazeč nemohl doložit požadované ukončené bakalářské nebo vyšší vzdělání, protože absolvoval studium až po skončení období pro zápis do studia. Elektronickou žádost je možné podat do 20. 4. 2025.

Uchazečům doporučujeme pracovat s některými z široce užívaných knih a učebních textů vztahujících se k oboru Mezinárodní vztahy. Může se jednat například o texty:

I. Obecná problematika mezinárodních vztahů

Baylis, John, Smith, Steve, Owens, Patricia (2020) The Globalization of World Politics, Oxford: Oxford University Press

Devetak, Richard, Burke, Anthony, George, Jim (2011) An Introduction to International Relations, Cambridge: Cambridge University Press.

Drulák, Petr (2003) Teorie mezinárodních vztahů, Praha: Portál

II. Dějiny mezinárodních vztahů

Nálevka, Vladimír (2000) Světová politika ve 20. století I a II, Praha: Aleš Skřivan

Kennedy, Paul (1989) The Rise and Fall of the Great Powers, New York: Vintage.

III. Mezinárodní bezpečnost

Collins, Alan (2019) Contemporary Security Studies, Oxford: Oxford University Press

Waisová, Šárka (2011) Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích, Plzeň: Aleš Čeněk

IV. Evropská integrace

Hix, Simon, Hoyland, Bjorn (2011) The Political System of the European Union. Basingstoke: Palgrave Macmillan.

Cini, Michelle, Pérez-Solórzano Borragán, Nieves (2019) European Union Politics. Oxford: Oxford University Press

Ukazkové testy

Absolventi tohoto oboru se stávají ceněnými odborníky pro veřejnou správu a diplomacii, evropské a mezinárodní instituce, nadnárodní korporace a nevládní organizace, média, think-tanky i akademickou sféru.