Detail programu/oboru

Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy - maior

Studium magisterského studijního programu Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy poskytuje absolventovi plnou aprobaci pro výuku předmětu Občanská výchova na druhém stupni základní školy a předmětů Základy společenských věd, Společenské vědy, Občanská výchova a Občanská nauka na všech typech středních škol. Cílem studijního programu Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní a střední školy – základy společenských věd je poskytnout absolventovi vzdělání ve společenských vědách s důrazem na jejich interdisciplinární provázanost a jejich vztah k problematice současného světa. Studijní program respektuje vyváženost kognitivní, metodické a výchovné stránky vzdělávání a studující učí pracovat s rozdílnými předpoklady a východisky, jež jednotlivé společenské vědy skýtají pro porozumění člověka a současné společnosti. Studijní program zrcadlí tematickou strukturu odpovídajících vzdělávacích oblastí. Vedle odborných znalostí vybavuje absolventa odbornými dovednostmi a způsobilostmi v pedagogické práci, komunikaci, argumentaci a v systematickém a kritickém postoji k výzvám současného svět. Specifikem tohoto studijního programu je interdisciplinarita a jeho orientace na problémy současného světa, vzdělání v oblasti soudobých směrů vyučování a v praktickém osvojení efektivních didaktických metod práce s interdisciplinárním provázáním se sociálními vědami a filosofie. 

Jedinečnost vzdělávacího programu spatřujeme v důrazu na obě základní složky učitelské přípravy a jejich provázanost (obor a oborová didaktika) ve spojení s učitelskou propedeutikou (pedagogika, psychologie, speciální pedagogika). V učitelských programech na Pedagogické fakultě UK je kladen velký důraz na reflektivní přístupy v nabývání profesních kompetencí s cílem diferencovat metody a vzdělávací prostředky, individualizovat a diferencovat přístupy k žákům, včetně důrazu na formativní hodnocení žáků.

Studijní plán „maior“ obsahuje předměty směřované k závěrečné práci: seminář, příprava a odevzdání diplomové práce.

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy - minor

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Český jazyk se zaměřením na vzdělávání.

Studijní program připravuje pro praxi plně kvalifikované učitele českého jazyka a literatury na základních a středních školách, příp. absolventy s předpoklady pro další lingvistickou a literárněvědnou práci na vědeckých a vědecko-pedagogických bohemistických pracovištích a na všech takových místech, kde se předpokládá důkladná znalost českého jazyka a literatury.
V jazykové části jsou oborové kompetence získané v bakalářském studiu dále obohacovány o zastřešující filologické předměty orientované přímo k učitelské praxi. Prohloubené poznání pomezních lingvistických disciplín je zabezpečeno soustavou povinně volitelných předmětů. Dosavadní oborové znalosti jsou transformovány v didaktickou znalost obsahu a za zohlednění nejnovějších psychodidaktických poznatků využity k předávání kompetencí oborovědidaktických.
Literární část studia rozvíjí a upevňuje kompetence nabyté v bakalářském bohemistickém studiu, zejména schopnost odborně všestranně poučené a kreativní interpretace literárních děl, a propojuje je s didaktickými a vzdělávacími aspekty. Oborové znalosti studenta jsou rozšiřovány povinným předmětem Světová literatura, povinný předmět Didaktika literatury se soustředí na všestranný rozbor textů s cílem vychovat žáky k uvažování o významech a smyslu literárních děl, k rozvoji čtenářství, k hlubokému a fundovanému uvažování o (literárním) umění a textu a o budování jeho významu při četbě. Povinné předměty jsou doplněny povinně volitelnými předměty.
Ústřední pozornost studijního programu je zacílena k oborové didaktice, posílené jednak Integrovanou náslechovou praxí z českého jazyka, jednak souvislými reflektivními oborovými praxemi. Program je provázen doporučenými volitelnými předměty, které se orientují mimo jiné na aktuální otázky současné didaktiky.

Studijní program v plánu minor respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT.

Studijní program je koncipován tak, aby student v průběhu studia při plnění studijních povinností prokázal schopnost používat získané odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti alespoň v jednom cizím jazyce.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška má podobu písemného testu. Test prověřuje orientaci uchazeče ve společenskovědních oborech a porozumění odbornému textu v návaznosti na bakalářské studium, zejména na tzv. profilující povinné předměty.

Test se skládá z 10 otázek (úryvků z odborného textu), uchazeč volí ze tří alternativ, z nichž jen jedna je správná. Každá správná odpověď na otázku je hodnocena 3 body. Délka testu je 50 min.

2) Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška prověřuje jak dosažené znalosti a dovednosti z bakalářského studia Český jazyk se zaměřením na vzdělávání, tak jazykovou kompetenci uchazeče/uchazečky. Očekává se také znalost aktuálních témat bohemistiky, která jsou řešena současnými bohemistickými časopisy.

Zkouška vychází z obsahu dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního programu Český jazyk se zaměřením na vzdělávání v aktuálním akademickém roce (viz Studijní informační systém).

Přijímací zkouška má charakter písemného testu.

Písemný test sestává ze dvou částí, a to z
(1) části jazykové a
(2) z části literární.
Z celkového počtu 30 bodů může uchazeč získat 16 bodů z (1) jazykové části a 14 bodů z (2) části literární. Délka trvání písemného testu (obou částí dohromady) je 30 min.

Přijímací zkouška z českého jazyka je stejná u programů s plány maior/minor i plného studijního plánu. Pokud se uchazeč přihlásí na maior/minor i plný studijní plán, koná přijímací zkoušku jen jednou.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy (pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Test je tvořen 20 znalostními otázkami (20 bodů) a 5 otázkami (10 bodů) k řešení modelových situací.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/).

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu.

Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude na základě dodaných dokumentů posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání v oborové složce a oborově didaktické složce učitelské přípravy. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů. Požadavek na oborovou složku a oborově didaktickou složku učitelské přípravy v předchozím bakalářském studiu je stanoven v součtu na 62 kreditů za každý studijní program, do kterého se uchazeč hlásí ve sdruženém studiu. Počet požadovaných kreditů platí i pro studium s tzv. plným plánem (tzv. jednooborové studium).

Všichni uchazeči, kteří splňují podmínku stejného nebo příbuzného studijního oboru/programu, včetně uchazečů z oborů/programů se zaměřením na vzdělávání vykonají přijímací zkoušku z pedagogicko-psychologické přípravy (tj. pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, didaktika) k prověření příslušných kompetencí pro přijetí do navazujícího magisterského studia v učitelských studijních programech. 

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 28. 02. 2025.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 28. 02. 2025) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 04. 2025, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 05. 2025.

Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy

VŠ učebnice, skripta a odborné publikace z dějin filosofie, ze základů systematické filosofie, etiky, práva, ekonomie, logiky, sociologie, politologie, kulturní antropologie a religionistiky.

ADORNO, Theodor W. a HORKHEIMER, Max. Dialektika osvícenství: filosofické fragmenty. Praha: OIKOYMENH, 2009.

ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. Praha: Rezek, 2013.

AUGUSTIN. Vyznání. Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2019.

BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2018.

BENYOVSZKY, Ladislav a kol. Filosofická propedeutika I. Praha: SOFIS, 1999.

BENYOVSZKY, Ladislav a kol. Filosofická propedeutika II. Praha: SOFIS, 2001.

BENYOVSZKY, Ladislav a kol. Úvod do filosofického myšlení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007.

Dahl, Robert A. O demokracii: průvodce pro občany. Praha: Portál, 2001.

ERIKSEN, Thomas Hylland. Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál. Praha: Portál, 2008.

Fiala, Petr, Krutílek, O Ondřej a Pitrová, Markéta. Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2018.

GIDDENS, Anthony a Philip W. SUTTON (ed.). Sociologie. Praha: Argo, 2013.

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Úvod k dějinám filosofie. Praha: Rovnost, 1952.

HEYWOOD, Andrew. Politologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008.

KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha: Svoboda, 1996.

Karlas, Jan. Mezinárodní organizace: systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2015.

LOCKE, John. Esej o lidském chápání. Praha: OIKOYMENH, 2012.

 LYOTARD, Jean-François. O postmodernismu: postmoderno vysvětlované dětem: postmoderní situace. Praha: Filosofický ústav AV ČR, 1993.

MURPHY, Robert Francis. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004.

PETRUSEK, Miloslav. Základy sociologie. Praha: Akademie veřejné správy, 2009.

PETŘÍČEK, Miroslav. Úvod do (současné) filosofie: [11 improvizovaných přednášek]. Praha: Herrmann & synové, 1997.

PLATÓN. Gorgias. Praha: OIKOYMENH, 2000.

PLATÓN. Sofistés. Praha: OIKOYMENH, 2009.

SARTRE, Jean-Paul. Existencialismus je humanismus. Praha: Vyšehrad, 2004.

SOUKUP, Václav. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál, 2004.

VLČEK, Josef a kol. Ekonomie pro neekonomy. Praha: Codex Bohemia, 1998.

WITTGENSTEIN, Ludwig. Filosofická zkoumání. Praha: Filosofia, 2019.

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Základní literatura pro morfematiku a terminologii:

ADAM, R. – BENEŠ, M. – BOZDĚCHOVÁ, I. – MARTÍNEK, F. – PROKŠOVÁ, H. – SYNKOVÁ, P. Gramatické rozbory češtiny (výklad a cvičení s řešeními). Praha: Karolinum, 2017.

pro morfologii:

ADAM, R. Příručka k morfologii češtiny (výklad a cvičení s řešeními). 2. vyd. Praha: Karolinum, 2019.

ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN, 2011 (morfologie, tvoření slov).

SOJKA, P. Učebnice české morfologie s cvičebnicí pro studující bohemistiky a příbuzných oborů. Praha: Karolinum, 2022.

zejm. pro morfologii a pravopis:

PRAVDOVÁ, M. – SVOBODOVÁ, I. (eds.). Akademická příručka českého jazyka. 2., upravené a rozšířené vydání. Praha: Academia, 2019.

pro lexikologii:

MALIŠ, O. – MACHOVÁ, S. – SUK, J. Současný český jazyk. Lexikologie (Nauka o tvoření slov, lexikografie, slang). Praha: Karolinum, 1997.

pro stylistiku:

HOFFMANNOVÁ, J. a kol. Stylistika mluvené a psané češtiny. Praha: Academia, 2016.

ČECHOVÁ, M. a kol. Současná česká stylistika. Praha: ISV, 2003 (příp. ČECHOVÁ, M. a kol. Stylistika současné češtiny. Praha: ISV, 1997; příp. ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M. – MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: NLN, 2008).

ČMEJRKOVÁ, S. Čeština v síti: Psanost či mluvenost? NŘ 80, 1997, s. 225–247.

pro syntax:

GREPL, M. – KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, © Masarykova univerzita, Brno, 2012–2020, příslušná hesla.

pro vývoj jazyka:

LAMPRECHT, A. – ŠLOSAR, D. – BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986.

pro syntetizující pohled:

KOL. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, 2012.

Základní literatura pro dějiny literatury a literární vědu:

HRUŠKA, P. (ed.) a kol. V souřadnicích volnosti: česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích. Praha: Academia, 2008.

JANOUŠEK, P. – ČORNEJ, P. (eds.). Dějiny české literatury 1945–1989. Praha: Academia, 2007– 2008. 4 sv.

MOCNÁ, D. – PETERKA, J. a kol. Encyklopedie literárních žánrů. Praha: Paseka, 2004.

ŠIDÁKOVÁ FIALOVÁ, A. (ed.). V souřadnicích mnohosti: česká literatura první dekády jednadvacátého století v souvislostech a interpretacích. Praha: Academia, 2014.

Všeobecně:

Dále se vyžaduje znalost studijní literatury dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního programu Český jazyk se zaměřením na vzdělávání (viz SIS), a znalost současných bohemistických časopisů.

Pedagogicko-psychologická příprava

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je totožná se studijní literaturou předmětů, které tvoří pedagogicko-psychologickou přípravu v bakalářských studijních programech se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku.

Úvod do pedagogiky

Bendl, S. (2014). Nárys sociální pedagogiky. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Průcha, J. (2015). Přehled pedagogiky. Praha: Portál.

Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.


Základy psychologie

Helus, Z. (2006). Sociální psychologie pro učitele. Praha: Grada.

Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada.

Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.

Základy didaktiky

Hattie, J. (2022). Prokazatelné učení. Metodická příručka pro učitele: maximalizace vlivu na proces učení. Praha: Edukační laboratoř.

Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.

Vališová, A., & Kovaříková, M. (2021). Obecná didaktika a její širší pedagogické souvislosti v úkolech a cvičeních. Praha: Grada.

Základy speciální pedagogiky

Slowík, J. (2016). Speciální pedagogika. Praha: Grada.

Valenta, M. et al. (2014). Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál.

Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Studijní program Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní a střední školy – základy společenských věd připravuje absolventy k učitelské profesi na druhém stupni základních škol, na vyšších odborných školách, na gymnáziích a na všech ostatních typech středních škol. Pokud absolvent nevolí učitelské povolání uplatní se ve státních i soukromých institucích zabývajících se vědou, školstvím, vývojem a inovacemi, může nalézt uplatnění v kulturních institucích.

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent se především uplatní jako učitel českého jazyka a literatury na základních a středních školách. Rovněž se může uplatnit jako učitel vyšší odborné školy nebo učitel v jazykových školách. Volba učitelské profese je jeho prioritou.
Má rovněž předpoklady a kvalifikaci pro lingvistickou a literárněvědnou práci na vědeckých bohemistických pracovištích a na místech, kde se předpokládá důkladná znalost českého jazyka a literatury (redaktor, editor, publicista, tiskový mluvčí apod.).
Díky svému širokému historicko-kulturnímu rozhledu a rozvinutým komunikačním dovednostem se může flexibilně uplatnit i v jiných příbuzných humanitně orientovaných zaměstnáních.