Detail programu/oboru

Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy - maior

Studium magisterského studijního programu Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy poskytuje absolventovi plnou aprobaci pro výuku předmětu Občanská výchova na druhém stupni základní školy a předmětů Základy společenských věd, Společenské vědy, Občanská výchova a Občanská nauka na všech typech středních škol. Cílem studijního programu Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní a střední školy – základy společenských věd je poskytnout absolventovi vzdělání ve společenských vědách s důrazem na jejich interdisciplinární provázanost a jejich vztah k problematice současného světa. Studijní program respektuje vyváženost kognitivní, metodické a výchovné stránky vzdělávání a studující učí pracovat s rozdílnými předpoklady a východisky, jež jednotlivé společenské vědy skýtají pro porozumění člověka a současné společnosti. Studijní program zrcadlí tematickou strukturu odpovídajících vzdělávacích oblastí. Vedle odborných znalostí vybavuje absolventa odbornými dovednostmi a způsobilostmi v pedagogické práci, komunikaci, argumentaci a v systematickém a kritickém postoji k výzvám současného svět. Specifikem tohoto studijního programu je interdisciplinarita a jeho orientace na problémy současného světa, vzdělání v oblasti soudobých směrů vyučování a v praktickém osvojení efektivních didaktických metod práce s interdisciplinárním provázáním se sociálními vědami a filosofie. 

Jedinečnost vzdělávacího programu spatřujeme v důrazu na obě základní složky učitelské přípravy a jejich provázanost (obor a oborová didaktika) ve spojení s učitelskou propedeutikou (pedagogika, psychologie, speciální pedagogika). V učitelských programech na Pedagogické fakultě UK je kladen velký důraz na reflektivní přístupy v nabývání profesních kompetencí s cílem diferencovat metody a vzdělávací prostředky, individualizovat a diferencovat přístupy k žákům, včetně důrazu na formativní hodnocení žáků.

Studijní plán „maior“ obsahuje předměty směřované k závěrečné práci: seminář, příprava a odevzdání diplomové práce.

Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy - minor

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání.  

Cílem navazujícího magisterského studia je navázat na předchozí bakalářský program a dále prohlubovat lingvistické, literárněvědné, didaktické a pedagogicko-psychologické vědomosti a kultivovat relevantní dovednosti, včetně dovedností prakticko-formulačních a didaktických. Je třeba podtrhnout, že soubor disciplín lingvistických, literárněvědných a disciplín oborové didaktiky je podán v jejich maximální vzájemné propojenosti, směřující k dosažení stanoveného profilu absolventa. Všechny kurzy jsou vedeny výhradně v anglickém jazyce a stěžejní profilující disciplíny mají status povinných předmětů. Studium usiluje o to, vychovat odborníky anglisty se zaměřením na didaktickou praxi. Z tohoto důvodu je koncipováno jako velmi komplexní, klade si za cíl u absolventů docílit optimální rovnováhy různých složek, a sice patřičné úrovně prakticko-formulační, kterou postuluje na vysoce pokročilé úrovni (C2), kvalitní odbornou, tj. lingvistickou a literárněvědnou erudicí a schopnost kreativní moderní didaktické aplikace.

Absolvent je vybaven po stránce odborné na vysoké úrovni, vyznačuje se fundovaností, všeobecným přehledem a odborným ovládáním lingvistických a literárněvědných disciplín, své myšlenky dokáže formulovat kultivovaně a stylisticky vytříbeně s ohledem na proměňující se parametry situace, a je schopen své odborné vědomosti nejen demonstrovat teoreticky, ale též vyložit a efektivně předat ve výuce různým žákům a studentům na všech typech škol.

Studijní program v plánu minor respektuje vyváženost oborové a didaktické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT.

Studijní program je koncipován tak, aby student v průběhu studia při plnění studijních povinností prokázal schopnost používat získané odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti alespoň v jednom cizím jazyce.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška má podobu písemného testu. Test prověřuje orientaci uchazeče ve společenskovědních oborech a porozumění odbornému textu v návaznosti na bakalářské studium, zejména na tzv. profilující povinné předměty.

Test se skládá z 10 otázek (úryvků z odborného textu), uchazeč volí ze tří alternativ, z nichž jen jedna je správná. Každá správná odpověď na otázku je hodnocena 3 body. Délka testu je 50 min.

2) Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška má formu písemného testu a sestává se z části lingvistické, literární, didaktické a části ověřující jazykovou úroveň C1. Všechny otázky mají podobu výběru z odpovědí („multiple choice“).

Lingvistická část (primárně languové disciplíny): analýza textu z hlediska foneticko-fonologického, morfologického, lexikologického a syntaktického. Uchazeč musí prokázat všestranné zvládnutí všech základních disciplín okruhu anglického jazykového systému (foneticko-fonologická, lexikální, morfologická a syntaktická rovina). Lingvistický test ověřuje zvládnutí příslušné terminologie, schopnost rozmanité systémové jevy fundovaně vyložit, usouvztažnit a demonstrovat na konkrétním jazykovém materiálu. Literární část testu ověřuje literárně-historický přehled v oblastech anglická literatura a americká literatura (vývojové tendence, klíčoví představitelé a díla, historické souvislosti, atd.) od jejich počátků až do současnosti. Didaktická část testu ověřuje orientaci v základních oblastech didaktiky anglického jako cizího jazyka a případných souvislostech s didaktikou obecnou. Předpokladem je znalost základní terminologie a porozumění oborově didaktickým konceptům včetně jejich vztahů. Poslední část testu se zaměřuje na praktickou jazykovou vybavenost adepta a ověřuje, že uchazeč dosahuje minimálně úrovně C1 dle CEFR.

Přijímací zkouška z anglického jazyka je stejná u programů s plány maior/minor i plného studijního plánu. Pokud se uchazeč přihlásí na maior/minor i plný studijní plán, koná přijímací zkoušku jen jednou.

Pro úspěšné vykonání přijímací zkoušky se stanoví minimální hranice 10b.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy (pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Test je tvořen 20 znalostními otázkami (20 bodů) a 5 otázkami (10 bodů) k řešení modelových situací.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/).

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu.

Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude na základě dodaných dokumentů posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání v oborové složce a oborově didaktické složce učitelské přípravy. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů. Požadavek na oborovou složku a oborově didaktickou složku učitelské přípravy v předchozím bakalářském studiu je stanoven v součtu na 62 kreditů za každý studijní program, do kterého se uchazeč hlásí ve sdruženém studiu. Počet požadovaných kreditů platí i pro studium s tzv. plným plánem (tzv. jednooborové studium).

Všichni uchazeči, kteří splňují podmínku stejného nebo příbuzného studijního oboru/programu, včetně uchazečů z oborů/programů se zaměřením na vzdělávání vykonají přijímací zkoušku z pedagogicko-psychologické přípravy (tj. pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, didaktika) k prověření příslušných kompetencí pro přijetí do navazujícího magisterského studia v učitelských studijních programech. 

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 28. 02. 2025.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 28. 02. 2025) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 04. 2025, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 05. 2025.

Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy

VŠ učebnice, skripta a odborné publikace z dějin filosofie, ze základů systematické filosofie, etiky, práva, ekonomie, logiky, sociologie, politologie, kulturní antropologie a religionistiky.

ADORNO, Theodor W. a HORKHEIMER, Max. Dialektika osvícenství: filosofické fragmenty. Praha: OIKOYMENH, 2009.

ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. Praha: Rezek, 2013.

AUGUSTIN. Vyznání. Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2019.

BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2018.

BENYOVSZKY, Ladislav a kol. Filosofická propedeutika I. Praha: SOFIS, 1999.

BENYOVSZKY, Ladislav a kol. Filosofická propedeutika II. Praha: SOFIS, 2001.

BENYOVSZKY, Ladislav a kol. Úvod do filosofického myšlení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007.

Dahl, Robert A. O demokracii: průvodce pro občany. Praha: Portál, 2001.

ERIKSEN, Thomas Hylland. Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál. Praha: Portál, 2008.

Fiala, Petr, Krutílek, O Ondřej a Pitrová, Markéta. Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2018.

GIDDENS, Anthony a Philip W. SUTTON (ed.). Sociologie. Praha: Argo, 2013.

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Úvod k dějinám filosofie. Praha: Rovnost, 1952.

HEYWOOD, Andrew. Politologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008.

KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha: Svoboda, 1996.

Karlas, Jan. Mezinárodní organizace: systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2015.

LOCKE, John. Esej o lidském chápání. Praha: OIKOYMENH, 2012.

 LYOTARD, Jean-François. O postmodernismu: postmoderno vysvětlované dětem: postmoderní situace. Praha: Filosofický ústav AV ČR, 1993.

MURPHY, Robert Francis. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004.

PETRUSEK, Miloslav. Základy sociologie. Praha: Akademie veřejné správy, 2009.

PETŘÍČEK, Miroslav. Úvod do (současné) filosofie: [11 improvizovaných přednášek]. Praha: Herrmann & synové, 1997.

PLATÓN. Gorgias. Praha: OIKOYMENH, 2000.

PLATÓN. Sofistés. Praha: OIKOYMENH, 2009.

SARTRE, Jean-Paul. Existencialismus je humanismus. Praha: Vyšehrad, 2004.

SOUKUP, Václav. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál, 2004.

VLČEK, Josef a kol. Ekonomie pro neekonomy. Praha: Codex Bohemia, 1998.

WITTGENSTEIN, Ludwig. Filosofická zkoumání. Praha: Filosofia, 2019.

Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Lingvistika

DUŠKOVÁ, L. et al. (2003 [1988]). Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny. Praha: Academia.

DUŠKOVÁ, L. (2002). Syntax současné angličtiny. Sbírka textů a příkladů k syntaktickému rozboru. Praha, UK v Praze – nakladatelství Karolinum.

DUŠKOVÁ et al. (2001). Morfologie současné angličtiny. Sbírka cvičení, příkladů a textů k morfologickému rozboru. Praha, UK v Praze – nakladatelství Karolinum.

GREENBAUM, S., QUIRK, R. (1990). A Student ́s Grammar of the English Language. London: Longman.

QUIRK, R. et al. (1985). A Comprehensive Grammar of the English Language. WF Appendix, Longman.

ROACH, P. (1983). English Phonetics and Phonology. Cambridge: CUP.

Literatura

BRADBURY, M., Ruland, R. (1991). From Puritanism to Postmodernism. Penguin Books.

BRADBURY, M (1994). The Modern British Novel. Penguin Books.

HEAD, D. (2002). Modern British Fiction, 1950-2000. Cambridge: Cambridge University Press.

PROCHÁZKA, M. et al. (2011). Lectures on American Literature. UK v Praze, Karolinum.

ROGERS, P. (1994). The Oxford Illustrated History of English Literature. Oxford University Press.

SANDERS, A. (2004). The Short Oxford History of English Literature. Oxford University Press.

Didaktika

HARMER, J. (2001). The Practice of English Language Teaching. Harlow: Longman, Pearson Education.

SCRIVENER, J. (2005). Learning Teaching. Oxford: Macmillan.

Pedagogicko-psychologická příprava

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je totožná se studijní literaturou předmětů, které tvoří pedagogicko-psychologickou přípravu v bakalářských studijních programech se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku.

Úvod do pedagogiky

Bendl, S. (2014). Nárys sociální pedagogiky. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Průcha, J. (2015). Přehled pedagogiky. Praha: Portál.

Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.


Základy psychologie

Helus, Z. (2006). Sociální psychologie pro učitele. Praha: Grada.

Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada.

Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.

Základy didaktiky

Hattie, J. (2022). Prokazatelné učení. Metodická příručka pro učitele: maximalizace vlivu na proces učení. Praha: Edukační laboratoř.

Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.

Vališová, A., & Kovaříková, M. (2021). Obecná didaktika a její širší pedagogické souvislosti v úkolech a cvičeních. Praha: Grada.

Základy speciální pedagogiky

Slowík, J. (2016). Speciální pedagogika. Praha: Grada.

Valenta, M. et al. (2014). Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál.

Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Studijní program Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní a střední školy – základy společenských věd připravuje absolventy k učitelské profesi na druhém stupni základních škol, na vyšších odborných školách, na gymnáziích a na všech ostatních typech středních škol. Pokud absolvent nevolí učitelské povolání uplatní se ve státních i soukromých institucích zabývajících se vědou, školstvím, vývojem a inovacemi, může nalézt uplatnění v kulturních institucích.

Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Vzhledem ke komplexnímu oborovému a důkladnému didaktickému proškolení se počítá zejména s uplatněním absolventů v široce pojaté pedagogické praxi. Pokud se absolvent neuplatní ve školství jako učitel na 2. st. ZŠ a středních školách a příbuzných sférách (např. zájmové kroužky, individuální výuka, vychovatelství, podnikové kurzy, metodická činnost, autorství učebnic, aj.), vzhledem ke komplexnosti průpravy a širokému spektru vzdělávacích předmětů se dá očekávat uplatnění v pestré škále dalších sektorů a oblastí, např. v neziskovém sektoru, ve sféře státní správy, v široce koncipovaných kulturních institucích, v médiích, v nakladatelstvích a různých redakčních radách, v cestovním ruchu, v orgánech EU, v komerční sféře, atp. Absolvent může pracovat například jako jazykový korektor, tiskový mluvčí, průvodce, aj. Současně je absolvent natolik kvalitně vzdělán, že v případě zájmu může pokračovat v dalším vzdělávání v rámci doktorského studia.