Detail programu/oboru

Český jazyk se zaměřením na vzdělávání - maior

V tříletém bakalářském studijním programu Český jazyk se zaměřením na vzdělávání vychováváme bohemisty se znalostí současné češtiny, jejího systému i užití v komunikaci, a s nezbytnými znalostmi jejího historického vývoje. Studijní předměty jsou voleny a koncipovány tak, aby se absolvent stal odborníkem v oblasti českého jazyka, a to se zřetelem ke skutečnosti, že prioritou absolventa bakalářského studia je navazující magisterské studium Učitelství pro 2. stupeň základní školy a střední školy – český jazyk. Konkrétní studované lingvistické předměty jsou například: Proseminář českého jazyka spojený s úvodem do studia a se základy jazykovědy, následovaný studijními předměty: Fonetika a fonologie českého jazyka, Morfologie českého jazyka a variační sociolingvistika, Lexikologie a sémantika českého jazyka, Syntax českého jazyka a textová lingvistika, Vývoj českého jazyka a Stylistika českého jazyka a teorie jazykové kultury. Didakticky jsou zaměřeny povinné předměty Ontogenetický vývoj řeči, Základy didaktiky jazyka a Oborová praxe. Tyto povinné předměty jsou doplněny prakticky orientovanými volitelnými předměty. Zároveň je v rámci studia kladen důraz na rozvoj komunikační kompetence studenta. Literární část studia je zaměřena prioritně na výchovu budoucího učitele, ale i zasvěceného vykladače literatury. Zvláštní důraz je kladen na kreativní přístup k interpretaci literárních textů a na pěstování schopnosti komunikovat o literatuře s širokou veřejností. Základním předmětem, z něhož vychází veškerá další výuka, je teorie literatury. Dějiny literatury kladou důraz na literaturu 20. a 21. století. Součástí programu je rovněž seminář světové literatury. Součástí studijního plánu je rovněž seminář z didaktiky literatury zaměřený na rozvoj čtenářství. Absolvent má možnost uplatnění v různých profesích, např. jako nakladatelský redaktor, editor, pracovník v médiích, v oblasti školství jako vychovatel nebo jako asistent pedagoga.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe a směřuje k přípravě pro navazující magisterské studium učitelství. Součástí plánu maior je zpracování bakalářské práce.

Základy společenských věd se zaměřením na vzdělávání - minor

Studium bakalářského studijního programu Základy společenských věd se zaměřením na vzdělávání je koncipováno primárně jako studium poskytující široké všeobecné vzdělání ve společenských (a některých humanitních) vědách: sociologii, politologii, teorii práva, sociální, kulturní a lingvistické antropologii, religionistice, psychologii a ekonomii, jakož i ve filosofii a etice. Cílem je, aby absolventi a absolventky pokračovali v navazujícím magisterském učitelském studiu Základů společenských věd, popřípadě si zvolili jiné společenskovědní magisterské studium podle své volby. Jde o to studujícím nejen vštípit relevantní vzdělanostní základ ve zmíněných oblastech, nýbrž také kultivovat jejich schopnost prakticky aplikovat získané vědomosti při výkonu povolání, čemuž pomáhá i pedagogicko-psychologická složka přípravy. Odlišností tohoto typu studijního programu od jiných společenskovědních bakalářských studií je důraz na multidisciplinární přístup k analýze a řešení společenských problémů a zejména důraz kladený na využití poznatků ve vzdělávání. Studující si neosvojují pouze znalosti z jednotlivých disciplín, nýbrž učí se pracovat také se specifickými hledisky a paradigmaty dílčích společenských věd tak, jak to vyžaduje aktuální (zejména učební) kontext, v němž mají své znalosti a dovednosti použít. Za tím účelem získávají základní přehled o psychologii, pedagogice a didaktice.

Studijní program je koncipován tak, aby student v průběhu studia při plnění studijních povinností prokázal schopnost používat získané odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti alespoň v jednom cizím jazyce.

Přijímací zkouška má dvě části:

1. Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 40 b.

2. Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 40 b.

Celkem max. 80 b.

Český jazyk se zaměřením na vzdělávání

Přijímací zkouška je písemná a má dvě rovnocenné části, které se konají společně. Uchazeč získává max. 40 bodů; délka trvání písemného testu (obou částí dohromady) je 30 minut.

1. Test z českého jazyka, sestávající z oblasti normativní, z oblasti ověřující porozumění textu a schopnost práce s ním a z oblasti obecných poznatků o jazyce a jazykovědě. (10 otázek, max. 20 bodů).

2. Test z dějin české literatury a literární teorie (10 otázek, max. 20 bodů).

Ad 1) Budou prověřovány:
(i) bezpečné ovládání pravidel českého pravopisu a morfologické a syntaktické normy spisovné češtiny;
(ii) znalost učiva českého jazyka v rozsahu učebnic pro střední školy (podle publikací uvedených v kapitole Doporučená literatura);
(iii) schopnost jazykové analýzy a práce s textem, které mají ukázat uchazečovu orientaci v jazykovém systému češtiny a schopnost řešit jazykové problémy vyskytující se v textu.
Uchazeč v této části může získat maximálně 20 bodů.

Ad 2) Písemný test slouží k prověření znalostí uchazečů z dějin literatury od nejstarších dob po současnost, znalosti základních pojmů z literární teorie a celkový kulturní přehled z hlediska současnosti i historie.
Uchazeč v této části může získat maximálně 20 bodů.

Základy společenských věd se zaměřením na vzdělávání

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje 20 otázek s výběrem odpovědí (max. 40 b.). Délka trvání testu je 30 minut.

Předpokladem zdárného zvládnutí testu jsou znalosti středoškolského (gymnaziálního) učiva, jež v současné době zahrnuje základní poznatky z filozofie, moderní historie, práva, politologie, ekonomie, etiky, sociologie a psychologie. Charakter studijního programu zároveň vyžaduje též znalosti kulturně historické a určitou orientaci v současném ekonomickém, politickém a kulturním dění.

Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Český jazyk se zaměřením na vzdělávání

ČECHOVÁ, M. et al. Český jazyk pro 1. ročník středních škol. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2007.

ČECHOVÁ, M. et al. Český jazyk pro 2. ročník středních škol. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2010.

ČECHOVÁ, M. et al. Český jazyk pro 3. ročník středních škol. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2013.

ČECHOVÁ, M. et al. Český jazyk pro 4. ročník středních škol. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2014.

HAVRÁNEK, B., JEDLIČKA, A. Stručná mluvnice česká. Praha: Fortuna, 1998.

KOSTEČKA, J. Český jazyk pro 1. ročník gymnázií. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2009.

KOSTEČKA, J. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2014.

KOSTEČKA, J. Český jazyk pro 3. ročník gymnázií. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2002. (příp. novější vydání)

KOSTEČKA, J. Český jazyk pro 4. ročník gymnázií: zpracováno podle Katalogu požadavků ke společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2003. (příp. novější vydání)

Pravidla českého pravopisu. (s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR). Praha: Academia, 2005.

KOLÁR, Robert. Teorie literatury: učebnice pro střední školy. Plzeň: Fraus, 2014. ISBN 978-80-7238-926-1.

LEHÁR, Jan, Alexandr STICH, Jaroslava JANÁČKOVÁ a Jiří HOLÝ. Česká literatura od počátků k dnešku. Třetí vydání. Praha: NLN, 2020. Česká historie. ISBN 978-80-7422-746-2.

PROKOP, Vladimír. Teorie literatury, aneb, Několik praktických slovníčků literárních pojmů. Sokolov: O.K.-Soft, 2005.

PROKOP, Vladimír. Dějiny literatury od starověku do počátku 19. století, aneb, Od Mezopotámie po naše národní obrození: (pro výuku v 1. ročníku středních škol). Sokolov: O.K.-Soft, 2001.

PROKOP, Vladimír. Literatura 19. a počátků 20. století (od romantiků po buřiče): pro výuku literatury na středních školách. Sokolov: O.K.-Soft, 2000.

PROKOP, Vladimír. Přehled české literatury 20. století: (pro výuku literatury na středních školách). Sokolov: O.K.-Soft, 1998.

PROKOP, Vladimír. Přehled světové literatury 20. století: pro výuku literatury na středních školách. 2. upravené vydání. Sokolov: O.K.-Soft, 2006. ISBN 80-270-2984-8.

Semináře České knižnice: https://www.kniznice.cz/pro-skoly#Seminar-Ceske-kniznice

Dále doporučujeme sledovat aktuální témata v oblasti literatury, posloužit mohou webové stránky Czechlit.cz či iliteratura.cz.

Základy společenských věd se zaměřením na vzdělávání

ADAMOVÁ, Lenka, VENTURA, Václav a DUDÁK, Vladislav. Základy filosofie, etiky: základy společenských věd: pro střední školy. Praha: Fortuna, 2001..

DAVID, Roman. Politologie: základy společenských věd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2010.

EICHLER, Bohuslav, RYSKA, Radovan a SVOBODA, Vladimír. Základy státoprávní teorie, ekonomie a ekonomiky, neformální logiky: základy společenských věd: pro střední školy. Praha: Fortuna, 2007.

FÜRST, Maria a HALMER, Nikolaus. Filozofie. Praha: Fortuna, 1994..

GILLERNOVÁ, Ilona a BURIÁNEK, Jiří. Základy psychologie, sociologie: základy společenských věd. Praha: Fortuna Libri, 2009.

HELUS, Zdeněk. Psychologie pro střední školy. Praha: Fortuna, 2010.

JANDOUREK, Jan. Průvodce sociologií. Praha: Portál, 2009.

KELLER, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2012.

Kol. autorů.  Občanský a společenskovědní základ díly: Právo, Ekonomie, Politologie, Sociologie/Média, Filozofie, Psychologie. Brno, Computer Media. 

Kol. autorů. Společenské vědy pro střední školy 1. díl - 4. díl. Brno, Didaktis.

PELCOVÁ, Naděžda a PEŠKOVÁ, J. a kol. Základy společenských věd I. - IV. Praha: Eurolex Bohemia, 2005.

PETŘÍČEK, Miroslav. Co je nového ve filozofii. 1. vydání. Praha: Nová beseda, 2018.

RYSKA, Radovan, PUŠKINOVÁ, Monika a HUMENIUKOVÁ, Renáta. Právo pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství, s.r.o., 2019..

STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007.

TICHÁ, Milena. K aktuálním ekonomickým problémům. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2004.

Český jazyk se zaměřením na vzdělávání

Absolvent bude vybaven komunikačními dovednostmi, které bude moci uplatnit všude tam, kde se očekává kulturní, kultivované a funkčně adekvátní spisovné jazykové vyjadřování, ve formě mluvené i psané, a všude tam, kde se očekává dovednost všestranného hodnocení jazykových projevů nebo hodnocení projevů umělecké literatury. Bude mít vynikající předpoklady pro další bohemistickou a literárněvědnou materiálovou práci, např. na excerpční úrovni.
Široké budou možnosti jeho uplatnění v humanitních, zejména slovesných oborech, v kultuře, v státní správě, v oblastech vyžadujících komunikaci s veřejností, v tiskových odborech nebo médiích (nakladatelský redaktor, editor), v oblasti vzdělávání (jako vychovatel nebo jako asistent pedagoga). Velmi dobře se také uplatní všude tam, kde se očekává rozvinutá sociální a komunikační kompetence (lektoři v zařízeních pro volný čas atp.). Díky svému jazykovědnému a literárněvědnému vzdělání bude moci zastávat i méně expertní pozice v jazykovědných či literárněvědných pracovištích. Absolvent je připraven pro navazující magisterské studium učitelství českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ a střední školy, případně dalších blízkých studijních programů v oblasti bohemistiky.

Základy společenských věd se zaměřením na vzdělávání

Po absolvování bakalářského studijního programu Základy společenských věd se zaměřením na vzdělávání se primárně předpokládá, že student bude pokračovat v navazujícím magisterském programu Učitelství základů společenských věd pro druhý stupeň základní školy a pro školu střední. Nepokračuje-li dalším vzděláváním směrem k učitelské profesi, uplatní se jako asistent pedagoga, volnočasový pedagog a v dalších neučitelských pozicích ve státních, veřejných i soukromých vzdělávacích institucích. Absolventi mohou také pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském programu některé z konkrétních společenských věd (např. sociologie, antropologie, politologie) na Univerzitě Karlově či na jiné vysoké škole. Student získá v průběhu bakalářského studia takové dovednosti, znalosti a kompetence, které mu umožní uplatnění v profesích, u nichž je bakalářské vzdělání běžně vyžadováno. Absolvent bude mít znalosti vhodné také pro práci ve státní a veřejné správě a samosprávě (v ústředních orgánech státní správy, krajských úřadech, magistrátech, městských úřadech apod.), v institucích zabývajících se sociální problematikou nebo v odpovídajících nestátních, nevládních a neziskových organizacích. Díky širokému společenskovědnímu rozhledu se může uplatnit i ve sféře médií. Bude mít předpoklady k tomu, aby se uplatnil v českých i zahraničních firmách, a to zejména v oblasti administrativy. Absolvent je schopen týmové práce a dokáže ve skupinách vytvářet, navrhovat a samostatně řešit projekty; ovládá metody projektového řízení. Je schopen vypracovávat odpovídající společenskovědní expertízy na základě sociologických, antropologických či obecně společenskovědních dat. Umí navrhnout vhodnou metodologii a orientuje se v technikách sběru společenskovědních dat.