Detail programu/oboru

Jádrem tohoto studijního programu je široce založené (obecně) antropologické studium povahy lidského chování, jednání a kognice jak v jejich biologickém (genetickém) rozměru, tak v evolučně, kulturně, sociálně či environmentálně podmíněné variabilitě. Obecně-antropologický přístup je založen (a) na předpokladu, že pouze tato mnohost a variabilita způsobů chování, jednání a kognice (poznávacích procesů) může vypovídat o povaze lidské existence, a (b) na předpokladu, že o této existenci je zapotřebí vypovídat prostřednictvím syntetizujícího propojení biologicko-empirických, kulturně-interpretativních a reflexivně-filosofických metod. Východiskem je Boasova koncepce integrální, obecné antropologie coby oboru studujícího jak biologickou, tak socio-kulturní stránku života lidí jakožto komplexních organismů, nadaných jazykem, myšlením a kulturou (nadaných schopností sémiotické, symbolické reprezentace). Toto východisko je pak rozšířeno některými prvky (německé a francouzské) filosofické a historické antropologie. Takto pojatá (obecná) antropologie má na zřeteli jak diverzitu lidských kultur, tak obecné znaky lidství (jak parciální vývojové procesy, tak obecné rysy biologické a kulturní evoluce člověka). Doktorand si volí jednu ze čtyř profilací tohoto studijního programu: buď (a) filosofickou antropologii, nebo (b) historickou antropologii, nebo (c) psychologickou antropologii a etologii člověka, nebo (d) socio-kulturní antropologii. Studijní program obecné antroplogie je tak jak svým způsobem syntetický (propojuje různé, relativně svébytné přístupy) a komparativní, tak analyticky kritický a reflexivní. V rámci takto koncipované (obecné) antropologie jsou (v závislosti na příslušné, doktorandem volené profilaci) uplatňovány jak empirické (popř. statistické) metody věd o životě (popř. biomedicínských věd, empirické psychologie či demografie), tak interpretativní postupy socio-kulturní antropologie (popř. etnologie) a historické antropologie, či konečně analyticko-reflexivní postupy filosofické a hermeneutické antropologie. Výrazným interpretačním svorníkem studijního programu při tom je teorie kultury (coby sociálním učením přenášeného, sémiotického systému) ať již je jí využíváno při převážně kulturně konstruktivistických výkladech, či při výkladech spoléhajících na koevoluci genů a kultury, nebo při studiu kulturní podmíněnosti frekvence biologických či neuropsychologických projevů.

Ústní přijímací zkouška se skládá z rozpravy nad projektem výzkumného záměru disertační práce a z ověření základních předpokladů pro studium oboru. (max. 10 bodů). Otázky přijímacího pohovoru ověřují způsobilost uchazeče pro řešení projektu disertační práce a soustřeďují se zejména na zvolené téma výzkumného projektu.

Součástí přihlášky ke studiu jsou následující přílohy:
- projekt disertační práce (doporučené části: nástin výzkumného problému a výzkumných otázek, přehled současného stavu výzkumu, vysvětlení zvolené metodologie a výzkumných technik, navrhovaný přístup k problému, seznam relevantní literatury, časový harmonogram výzkumu, vysvětlení relevance tématu pro studijní program Obecná antropologie); doporučená délka projektu: 3-4 strany; projekt musí obsahovat návrh školitele (jméno), vybraného ze seznamu školitelů schváleného oborovou radou a spolu s ním musí být projekt vypracován;
- stručný odborný životopis;
- seznam odborné antropologické literatury, kterou uchazeč prostudoval s ohledem na svůj individuální zájem a zvolené téma projektu disertace;
- ostatní doklady hodné zřetele (např. přehled dosavadních publikací uchazeče, doklad o vykonání státní zkoušky nebo mezinárodně uznávaného certifikátu ze světového jazyka, doklad o vědecké praxi doma či v zahraničí apod.).

Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	10.06.2024	Do:	18.06.2024
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	25.06.2024	Do:	28.06.2024

Absolvent oboru se bude moci vykázat znalostí metod i praxe vědecké práce v obecně antropologických oborech, tj. filosofické, kulturní, sociální, historické a biologické antropologii, s těžištěm v oblasti vlastní specializace. Dále pak znalostí antropologické práce v terénu za rozmanitých podmínek, dodržování její etiky, schopností precizně formulovat výstupní poznatky vědecké práce a zdárně je i v konkurenci umisťovat v prestižních časopisech. Uplatnění lze získat zejména při výuce na univerzitách a jiných typech vysokých škol, při výzkumu v rámci vědeckých ústavů a nadací, nevládních organizací či jednotlivých vládních resortů (zejména v oblasti práce a sociálních věcí, zdravotnictví, vnitra zahraničí), a dále v médiích v souvislosti s popularizací poznatků antropologie a vědy obecně.