Detail programu/oboru

Učitelství výchovy ke zdraví pro 2. stupeň základní školy a střední školy - maior

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Výchova ke zdraví se zaměřením na vzdělávání. 

Studium je primárně zaměřeno na utváření oborových, pedagogicko-psychologických, komunikačních a dalších osobnostně kultivačních kompetencí pro vykonávání profese učitele výchovy ke zdraví na základních a středních školách a pro další edukační nebo koordinační aktivity v oblasti podpory zdraví. Vedle prohlubování odborného vědního základu (navazujícího na obsah bakalářského stupně) je kladen důraz na didaktiku výchovy ke zdraví a na aplikaci odborných a didaktických kompetencí v pedagogické praxi. V programu studia jsou rozvíjeny pedagogicko-psychologické a oborově didaktické kompetence studentů souběžně tak, aby došlo k úzké provázanosti složek studia v rovině teoretické i praktické. Dominantou navazujícího magisterského studia je studium oborové didaktiky výchovy ke zdraví, které svou koncepcí umožňuje organické propojení oboru s pedagogicko-psychologickými disciplínami i s vlastní pedagogickou praxí. Zvláštní pozornost je věnována tvorbě edukačních programů, neboť jedním z cílů studia je připravit učitele výchovy ke zdraví, který bude způsobilý odborně působit též v mezirezortních projektech podpory a ochrany zdraví.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe. Součástí je zpracování diplomové práce.

Učitelství pedagogiky pro střední školy - minor

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Pedagogika se zaměřením na vzdělávání

Studium je primárně zaměřeno na utváření oborových, pedagogicko-psychologických, komunikačních a dalších osobnostně kultivačních kompetencí pro vykonávání profese učitele pedagogiky na středních odborných školách a pro další edukační nebo koordinační aktivity v oblasti vzdělávání. Vedle prohlubování odborného vědního základu pedagogických disciplín (navazujícího na obsah bakalářského stupně) je kladen důraz na didaktiku pedagogiky a na aplikaci odborných didaktických kompetencí v pedagogické praxi. Zvláštní pozornost je věnována metodologii pedagogického výzkumu, neboť jedním z cílů oboru je připravit učitele pedagogiky, jenž bude mj. způsobilý navrhovat, realizovat i vyhodnocovat empirické výzkumy v oblasti vzdělávání a školství.

Studijní program v plánu minor respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství výchovy ke zdraví pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška z výchovy ke zdraví je písemná (max. 30 bodů). Písemný test prověřuje znalosti uchazeče z oblasti biologických, psychologických a sociálních základů problematiky ochrany zdraví. Vychází z tzv. profilujících (povinných) předmětů bakalářského studia Výchova ke zdraví se zaměřením na vzdělávání.

2) Učitelství pedagogiky pro střední školy

Přijímací řízení spočívá v komisionálním posouzení dokladů o předchozím vzdělání (probíhá bez přítomnosti uchazeče pouze na základě zaslaných podkladů).

Celkový počet přidělovaných bodů: 30

1. Absolvovaný (studovaný) bakalářský studijní program: max. 20 bodů

2. Prospěch v rámci absolvovaného (studovaného) bakalářského studijního programu: max. 10 bodů

Ad 1: Absolvovaný (studovaný) bakalářský studijní program – posuzuje se míra příbuznosti absolvovaného bakalářského studijního programu:

Identický program/obor (tzn. Pedagogika, Pedagogika se zaměřením na vzdělávání) – 20 bodů.

Úzce příbuzný program/obor: (např. Speciální pedagogika, Sociální pedagogika, Andragogika, Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku, Vychovatelství, Učitelství pro mateřské školy) – 10 bodů.

Příbuznost absolvovaného bakalářského studijního programu/oboru posuzuje garant studijního programu na základě doložených podkladů.

Ad 2: Prospěch v rámci bakalářského studia – posuzuje se aritmetický průměr všech klasifikovaných studijních povinností (zkoušek a klasifikovaných zápočtů) za 1. – 5. semestr absolvovaného (studovaného) bakalářského studia:

Do 1,2 – 10 bodů

Do 1,5 – 6 bodů

Do 2,0 – 2 body

Více než 2,0 – 1 bod

Uchazeč předloží doklady o absolvovaném (studovaném) bakalářském studijním programu (diplom a dodatek k diplomu, příp. potvrzení vydané vysokou školou) k přihlášce ke studiu. Průměrný prospěch ze všech povinných a povinně volitelných předmětů 1. – 5. semestru bakalářského studijního programu je nutno prokázat potvrzením vydaným vysokou školou, na které uchazeč příslušný program studoval nebo studuje.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy (pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Test je tvořen 20 znalostními otázkami (20 bodů) a 5 otázkami (10 bodů) k řešení modelových situací.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/).

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu.

Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude na základě dodaných dokumentů posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání v oborové složce a oborově didaktické složce učitelské přípravy. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů. Požadavek na oborovou složku a oborově didaktickou složku učitelské přípravy v předchozím bakalářském studiu je stanoven v součtu na 62 kreditů za každý studijní program, do kterého se uchazeč hlásí ve sdruženém studiu. Počet požadovaných kreditů platí i pro studium s tzv. plným plánem (tzv. jednooborové studium).

Všichni uchazeči, kteří splňují podmínku stejného nebo příbuzného studijního oboru/programu, včetně uchazečů z oborů/programů se zaměřením na vzdělávání vykonají přijímací zkoušku z pedagogicko-psychologické přípravy (tj. pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, didaktika) k prověření příslušných kompetencí pro přijetí do navazujícího magisterského studia v učitelských studijních programech. 

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 29. 02. 2024.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 29. 02. 2024) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 04. 2024, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 05. 2024.

Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství výchovy ke zdraví pro 2. stupeň základní školy a střední školy

DRNKOVÁ, Barbora. Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie a hygiena: pro zdravotnické obory. Praha: Grada, 2019.ISBN 978-80-271-0693-6.(důraz je kladen především na kapitolu 3 Obecná epidemiologie a 4 Speciální epidemiologie).

DUFFKOVÁ, Jana, URBAN, Lukáš a DUBSKÝ, Josef. Sociologie životního stylu. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-123-6.

DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie. Vyd. 2., přeprac. a dopl. Olomouc: Epava, 2000. ISBN 80-86297-05-5.

HRNČÍŘOVÁ, Dana a Jolana RAMBOUSKOVÁ. Výživa a zdraví [online]. 2019. Dostupné z: https://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace/Vyziva_zdravi_2019_web.pdf.

JEDLIČKA, Richard a kol. Poruchy socializace u dětí a dospívajících: prevence životních selhání a krizová intervence. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5447-5 (důraz je kladen především na část I. Socializační proces, jeho faktory a koncepce, II. Problémy norem a normality chování a III. Zvládání zátěže a nebezpečí krize).

JOCHMANNOVÁ, Leona, ed. a kol. Psychologie zdraví: biologické, psychosociální, digitální a spirituální aspekty. Vydání 1. Praha: Grada, 2021. ISBN 978-80-271-2569-2.

KALINA, Kamil. Klinická adiktologie. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-4331-8.

KLÍMA, Jiří, ET. AL. Pediatrie pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada, 2016.

KOLIBA, Peter et al. Sexuální výchova pro studenty porodní asistence a ošetřovatelství. 1. vydání. Praha: Grada, 2019. ISBN 978-80-271-2039-0.

KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 3. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-568-4.

MACHOVÁ, Jitka. Biologie člověka pro učitele. 2 vyd. Praha: UK, Karolinum, 2016. ISBN 978-80-246-3357-2.

MACHOVÁ, Jitka a kol. Výchova ke zdraví. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada, 2015.

MARÁDOVÁ, Eva. Vybrané kapitoly z didaktiky výchovy ke zdraví. Praha: UK, Pedagogická fakulta, 2014. ISBN 978-80-7290-662-8.

MASARYK, Radomír. Medzi človekom a ľuďmi: kapitoly zo sociálnej psychológie. Bratislava: IRIS, 2010. ISBN 978-80-89238-35-4.

MATOUŠEK, Oldřich a kol. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2013.

PEMOVÁ, Terezie a Radek, PTÁČEK. Sociálně-právní ochrana dětí pro praxi. Praha: Grada, 2012.

SUKOVÁ, Irena. Označování potravin: průvodce pro spotřebitele. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2014. ISBN 978-80-7434-169-4.

ŠÍMA, Alexander a SUK, Milan. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 17., doplněné vydání. Praha: C.H. Beck, 2022. ISBN 978-80-7400-880-1 (důraz je kladen především na: I. Obecná část, II. Ústavní právo, IV. Kodex práva soukromého – 4. Rodinné právo, X. Trestní právo hmotné - 1. Trestný čin a 4. Tresty a ochranná opatření).

VALIŠOVÁ, Alena a KOVAŘÍKOVÁ, Miroslava. Obecná didaktika a její širší pedagogické souvislosti v úkolech a cvičeních. Praha: Grada, 2021. ISBN 978-80-271-3249-2.

VÝROST, Jozef, ed., SLAMĚNÍK, Ivan, ed. a SOLLÁROVÁ, Eva, ed. Sociální psychologie: teorie, metody, aplikace. Praha: Grada, 2019. ISBN 978-80-247-5775-9. (důraz je kladen především na: ODDÍL A - Teorie sociální psychologie).

Pedagogicko-psychologická příprava

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je totožná se studijní literaturou předmětů, které tvoří pedagogicko-psychologickou přípravu v bakalářských studijních programech se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku.

Úvod do pedagogiky

Bendl, S. (2014). Nárys sociální pedagogiky. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Průcha, J. (2015). Přehled pedagogiky. Praha: Portál.

Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.


Základy psychologie

Helus, Z. (2006). Sociální psychologie pro učitele. Praha: Grada.

Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada.

Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.

Základy didaktiky

Hattie, J. (2022). Prokazatelné učení. Metodická příručka pro učitele: maximalizace vlivu na proces učení. Praha: Edukační laboratoř.

Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.

Vališová, A., & Kovaříková, M. (2021). Obecná didaktika a její širší pedagogické souvislosti v úkolech a cvičeních. Praha: Grada.

Základy speciální pedagogiky

Slowík, J. (2016). Speciální pedagogika. Praha: Grada.

Valenta, M. et al. (2014). Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál.

Učitelství výchovy ke zdraví pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent studijního programu Učitelství výchovy ke zdraví pro 2. stupeň základní školy a střední školy prokazuje široké znalosti vědních oborů předmětové aprobace výchovy ke zdraví, zná principy jejich struktury a jejich vztahy k příbuzným oborům. Je vybaven teoretickými vědomostmi a praktickými dovednostmi potřebnými pro realizaci výuky výchovy ke zdraví a příbuzných předmětů. Je schopen interdisciplinárně propojovat učivo, aplikovat moderní didaktické metody, tvůrčím způsobem rozpracovávat příslušné vzdělávací oblasti celostátních kurikulárních dokumentů do kurikula konkrétní školy, koordinovat programy výchovy ke zdraví na základních a středních školách. Své interdisciplinární znalosti o lidském zdraví dokáže uplatnit i v poradenské činnosti v oblasti ochrany zdraví a bezpečí dětí a v rámci prevence rizikového chování dětí a mládeže. Na základě získaných kompetencí bude schopen projektovat vzdělávací programy zaměřené na podporu zdraví v interdisciplinárním pojetí i mimo resort školství.

Učitelství pedagogiky pro střední školy

Absolvent studijního programu Učitelství pedagogiky pro střední školy prokazuje široké znalosti vědních oborů předmětové aprobace pedagogika, zná principy jejich struktury a jejich vztahy k oborům příbuzným. Je vybaven teoretickými vědomostmi a praktickými dovednostmi potřebnými pro realizaci výuky pedagogiky a příbuzných předmětů, je schopen interdisciplinárně propojovat učivo, aplikovat moderní didaktické metody, tvůrčím způsobem rozpracovávat příslušné vzdělávací oblasti celostátních kurikulárních dokumentů do kurikula konkrétní střední či vyšší odborné školy. Má rovněž základní kompetence pro plánování a realizaci empirických výzkumů v oblasti školství a vzdělávání.

Absolvent studijního programu v plném plánu disponuje též pokročilými znalostmi a dovednostmi z oblasti sociální pedagogiky a sociální práce vč. didaktiky těchto oborů.