Detail programu/oboru

Učitelství hudební výchovy pro 2. stupeň základní školy a střední školy - maior

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Hudební výchova se zaměřením na vzdělávání. 

Cílem studijního programu je poskytnout jeho absolventům ucelené magisterské vzdělání, které je připraví pro profesi učitele hudební výchovy na 2. stupni ZŠ a SŠ. Studijní program zohledňuje proporčnost kognitivní, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy, přičemž oborové poznatky získané v bakalářském stupni jsou v souladu se standardy učitelské přípravy MŠMT dále systemizovány a aplikovány v oborové didaktice a odborných předmětech s ní úzce souvisejících.
Absolventi studijního programu jsou kompetentní samostatně vytvářet školní vzdělávací programy ve vzdělávací oblasti Umění a kultura. Jsou připraveni vyučovat hudební výchovu se všemi jejími aspekty ve sféře znalostí a dovedností.
Studijní program staví na tvůrčí činnosti v oblasti hudební výchovy a její didaktiky. Oborová složka je zaměřena na hlubší porozumění hudebněvýchovné problematiky, která se promítá do výuky hudební výchovy na základní a střední škole. Hudební jevy a pojmy jsou představovány v širších souvislostech a vztazích mezi jednotlivými druhy vědy a umění. Hudebně didaktická složka je založena na poznatcích získaných v hudebně pedagogickém výzkumu a na osvědčených postupech ověřených v praxi.
Hudebně teoretická a pedagogická složka může být následně prohloubena v doktorském studijním programu, např. Hudební teorie a pedagogika.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe. Součástí  je zpracování diplomové práce.

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy - minor

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Český jazyk se zaměřením na vzdělávání.

Studijní program připravuje pro praxi plně kvalifikované učitele českého jazyka a literatury na základních a středních školách, příp. absolventy s předpoklady pro další lingvistickou a literárněvědnou práci na vědeckých a vědecko-pedagogických bohemistických pracovištích a na všech takových místech, kde se předpokládá důkladná znalost českého jazyka a literatury.
V jazykové části jsou oborové kompetence získané v bakalářském studiu dále obohacovány o zastřešující filologické předměty orientované přímo k učitelské praxi. Prohloubené poznání pomezních lingvistických disciplín je zabezpečeno soustavou povinně volitelných předmětů. Dosavadní oborové znalosti jsou transformovány v didaktickou znalost obsahu a za zohlednění nejnovějších psychodidaktických poznatků využity k předávání kompetencí oborovědidaktických.
Literární část studia rozvíjí a upevňuje kompetence nabyté v bakalářském bohemistickém studiu, zejména schopnost odborně všestranně poučené a kreativní interpretace literárních děl, a propojuje je s didaktickými a vzdělávacími aspekty. Oborové znalosti studenta jsou rozšiřovány povinným předmětem Světová literatura, povinný předmět Didaktika literatury se soustředí na všestranný rozbor textů s cílem vychovat žáky k uvažování o významech a smyslu literárních děl, k rozvoji čtenářství, k hlubokému a fundovanému uvažování o (literárním) umění a textu a o budování jeho významu při četbě. Povinné předměty jsou doplněny povinně volitelnými předměty.
Ústřední pozornost studijního programu je zacílena k oborové didaktice, posílené jednak Integrovanou náslechovou praxí z českého jazyka, jednak souvislými reflektivními oborovými praxemi. Program je provázen doporučenými volitelnými předměty, které se orientují mimo jiné na aktuální otázky současné didaktiky.

Studijní program v plánu minor respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství hudební výchovy pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška je talentová (celkem 30 bodů) má část ústní (15 bodů) a praktickou (15 bodů). 
Ústní část – motivační pohovor na hudebně-pedagogické téma, hudební teorie, dějiny hudby, všeobecný kulturní rozhled, přehled o zaměření a obsahu alespoň 3 hudebněvýchovných a hudebněvědných periodik vydávaných v ČR a v zahraničí.
Praktická část – v rozsahu výstupních požadavků praktické části státní závěrečné zkoušky bakalářského studia Hudební výchova se zaměřením na vzdělávání. Její obsah viz web katedry hudební výchovy PedF.
Podle svého uvážení si uchazeč zajistí vlastního korepetitora.

Uchazeč musí u talentové zkoušky z HV získat nejméně 5 bodů (z 15) z ústní a 5 bodů (z 15) z praktické zkoušky. Pokud uchazeč v jedné z částí zkoušky získá méně než 5  bodů, hodnotí se celá talentová zkouška jako neúspěšná = 0 bodů.

2) Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška prověřuje jak dosažené znalosti a dovednosti z bakalářského studia Český jazyk se zaměřením na vzdělávání, tak jazykovou kompetenci uchazeče/uchazečky. Očekává se také znalost aktuálních témat bohemistiky, která jsou řešena současnými bohemistickými časopisy.

Zkouška vychází z obsahu dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního programu Český jazyk se zaměřením na vzdělávání v aktuálním akademickém roce (viz Studijní informační systém).

Přijímací zkouška má charakter písemného testu.

Písemný test sestává ze dvou částí, a to z
(1) části jazykové a
(2) z části literární.
Z celkového počtu 30 bodů může uchazeč získat 16 bodů z (1) jazykové části a 14 bodů z (2) části literární. Délka trvání písemného testu je 40 min.

Přijímací zkouška z českého jazyka je stejná u programů s plány maior/minor i plného studijního plánu. Pokud se uchazeč přihlásí na maior/minor i plný studijní plán, koná přijímací zkoušku jen jednou.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy (pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Test je tvořen 20 znalostními otázkami (20 bodů) a 5 otázkami (10 bodů) k řešení modelových situací.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/).

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu.

Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude na základě dodaných dokumentů posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání v oborové složce a oborově didaktické složce učitelské přípravy. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů. Požadavek na oborovou složku a oborově didaktickou složku učitelské přípravy v předchozím bakalářském studiu je stanoven v součtu na 62 kreditů za každý studijní program, do kterého se uchazeč hlásí ve sdruženém studiu. Počet požadovaných kreditů platí i pro studium s tzv. plným plánem (tzv. jednooborové studium).

Všichni uchazeči, kteří splňují podmínku stejného nebo příbuzného studijního oboru/programu, včetně uchazečů z oborů/programů se zaměřením na vzdělávání vykonají přijímací zkoušku z pedagogicko-psychologické přípravy (tj. pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, didaktika) k prověření příslušných kompetencí pro přijetí do navazujícího magisterského studia v učitelských studijních programech. 

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 29. 02. 2024.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 29. 02. 2024) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 04. 2024, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 05. 2024.

Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství hudební výchovy pro 2. stupeň základní školy a střední školy

SMOLKA, J. A KOL. Dějiny hudby. Brno; Praha: Togga, 2001

KOFROŇ, J. Učebnice harmonie. Praha: Editio Bärenreiter, 2002 a jiná vydání.

ZENKL, L. ABC hudebních forem. Praha: Editio Bärenreiter, 2006 a jiná vydání.

SEDLÁK, F.; VÁŇOVÁ, H. Hudební psychologie pro učitele. Praha: Karolinum, 2013.

Notový materiál evropské klasické nástrojové hudby 17.–21. stol.

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Základní literatura pro morfematiku a terminologii:

ADAM, R. – BENEŠ, M. – BOZDĚCHOVÁ, I. – MARTÍNEK, F. – PROKŠOVÁ, H. – SYNKOVÁ, P. Gramatické rozbory češtiny (výklad a cvičení s řešeními). Praha: Karolinum, 2017.

pro morfologii:

ADAM, R. Příručka k morfologii češtiny (výklad a cvičení s řešeními). 2. vyd. Praha: Karolinum, 2019.

ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN, 2011 (morfologie, tvoření slov).

SOJKA, P. Učebnice české morfologie s cvičebnicí pro studující bohemistiky a příbuzných oborů. Praha: Karolinum, 2022.

zejm. pro morfologii a pravopis:

PRAVDOVÁ, M. – SVOBODOVÁ, I. (eds.). Akademická příručka českého jazyka. 2., upravené a rozšířené vydání. Praha: Academia, 2019.

pro lexikologii:

MALIŠ, O. – MACHOVÁ, S. – SUK, J. Současný český jazyk. Lexikologie (Nauka o tvoření slov, lexikografie, slang). Praha: Karolinum, 1997.

pro stylistiku:

HOFFMANNOVÁ, J. a kol. Stylistika mluvené a psané češtiny. Praha: Academia, 2016.

ČECHOVÁ, M. a kol. Současná česká stylistika. Praha: ISV, 2003 (příp. ČECHOVÁ, M. a kol. Stylistika současné češtiny. Praha: ISV, 1997; příp. ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M. – MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: NLN, 2008).

ČMEJRKOVÁ, S. Čeština v síti: Psanost či mluvenost? NŘ 80, 1997, s. 225–247.

pro syntax:

GREPL, M. – KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, © Masarykova univerzita, Brno, 2012–2020, příslušná hesla.

pro vývoj jazyka:

LAMPRECHT, A. – ŠLOSAR, D. – BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986.

pro syntetizující pohled:

KOL. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, 2012.

Základní literatura pro dějiny literatury a literární vědu:

HRUŠKA, P. (ed.) a kol. V souřadnicích volnosti: česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích. Praha: Academia, 2008.

JANOUŠEK, P. – ČORNEJ, P. (eds.). Dějiny české literatury 1945–1989. Praha: Academia, 2007– 2008. 4 sv.

MOCNÁ, D. – PETERKA, J. a kol. Encyklopedie literárních žánrů. Praha: Paseka, 2004.

PETERKA, Josef. Teorie literatury pro učitele. 3. vyd. Jíloviště: Mercury Music & Entertainment, 2007. ISBN 978-80-239-9284-7.

ŠIDÁKOVÁ FIALOVÁ, A. (ed.). V souřadnicích mnohosti: česká literatura první dekády jednadvacátého století v souvislostech a interpretacích. Praha: Academia, 2014.

Všeobecně:

Dále se vyžaduje znalost studijní literatury dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního programu Český jazyk se zaměřením na vzdělávání (viz SIS), a znalost současných bohemistických časopisů.

Pedagogicko-psychologická příprava

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je totožná se studijní literaturou předmětů, které tvoří pedagogicko-psychologickou přípravu v bakalářských studijních programech se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku.

Úvod do pedagogiky

Bendl, S. (2014). Nárys sociální pedagogiky. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Průcha, J. (2015). Přehled pedagogiky. Praha: Portál.

Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.


Základy psychologie

Helus, Z. (2006). Sociální psychologie pro učitele. Praha: Grada.

Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada.

Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.

Základy didaktiky

Hattie, J. (2022). Prokazatelné učení. Metodická příručka pro učitele: maximalizace vlivu na proces učení. Praha: Edukační laboratoř.

Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.

Vališová, A., & Kovaříková, M. (2021). Obecná didaktika a její širší pedagogické souvislosti v úkolech a cvičeních. Praha: Grada.

Základy speciální pedagogiky

Slowík, J. (2016). Speciální pedagogika. Praha: Grada.

Valenta, M. et al. (2014). Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál.

Učitelství hudební výchovy pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Předpokládané uplatnění absolventa v následujících pracovních pozicích

Primární uplatnění:

- učitel hudební výchovy na 2. stupni základní školy a na škole střední.

Sekundární uplatnění:

- asistent pedagoga, volnočasový pedagog v zařízeních pro zájmovou činnost dětí, mládeže a dospělých v uvedeném oboru;

- pracovník ve státní správě nebo soukromé sféře v oblasti kultury, osvětové činnosti, vzdělávání dospělých.

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent se především uplatní jako učitel českého jazyka a literatury na základních a středních školách. Rovněž se může uplatnit jako učitel vyšší odborné školy nebo učitel v jazykových školách. Volba učitelské profese je jeho prioritou.
Má rovněž předpoklady a kvalifikaci pro lingvistickou a literárněvědnou práci na vědeckých bohemistických pracovištích a na místech, kde se předpokládá důkladná znalost českého jazyka a literatury (redaktor, editor, publicista, tiskový mluvčí apod.).
Díky svému širokému historicko-kulturnímu rozhledu a rozvinutým komunikačním dovednostem se může flexibilně uplatnit i v jiných příbuzných humanitně orientovaných zaměstnáních.