Detail programu/oboru

Učitelství hudební výchovy pro 2. stupeň základní školy a střední školy - maior

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Hudební výchova se zaměřením na vzdělávání. 

Cílem studijního programu je poskytnout jeho absolventům ucelené magisterské vzdělání, které je připraví pro profesi učitele hudební výchovy na 2. stupni ZŠ a SŠ. Studijní program zohledňuje proporčnost kognitivní, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy, přičemž oborové poznatky získané v bakalářském stupni jsou v souladu se standardy učitelské přípravy MŠMT dále systemizovány a aplikovány v oborové didaktice a odborných předmětech s ní úzce souvisejících.
Absolventi studijního programu jsou kompetentní samostatně vytvářet školní vzdělávací programy ve vzdělávací oblasti Umění a kultura. Jsou připraveni vyučovat hudební výchovu se všemi jejími aspekty ve sféře znalostí a dovedností.
Studijní program staví na tvůrčí činnosti v oblasti hudební výchovy a její didaktiky. Oborová složka je zaměřena na hlubší porozumění hudebněvýchovné problematiky, která se promítá do výuky hudební výchovy na základní a střední škole. Hudební jevy a pojmy jsou představovány v širších souvislostech a vztazích mezi jednotlivými druhy vědy a umění. Hudebně didaktická složka je založena na poznatcích získaných v hudebně pedagogickém výzkumu a na osvědčených postupech ověřených v praxi.
Hudebně teoretická a pedagogická složka může být následně prohloubena v doktorském studijním programu, např. Hudební teorie a pedagogika.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe. Součástí  je zpracování diplomové práce.

Učitelství sborového zpěvu pro 2. stupeň základní školy a střední školy - minor

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Sborový zpěv se zaměřením na vzdělávání.

 Cílem magisterského studia programu Učitelství sborového zpěvu ve sdruženém studiu se studijním programem učitelství pro 2. stupeň základní školy a střední školy je vybavit absolventa rozsáhlými vědomosti a praktickými dovednostmi v odborných disciplínách aprobačního předmětu tak, aby byl schopen je aplikovat společně s oborově didaktickými disciplínami do hudebně pedagogické praxe ve vzájemné provázanosti všech složek v rovině teoretické i praktické. Záměrem studia oboru je výchova sbormistra působícího ve školních zařízeních typu základních škol, základních uměleckých škol, středních škol (především gymnázia, střední pedagogické školy a pedagogická lycea), dále sbormistra amatérských, poloprofesionálních a profesionálních sborových těles, působících při různých kulturních institucích a církvích, popř. odborného pracovníka v zařízeních pro zájmovou činnost dětí a mládeže či v oblasti kultury a vzdělávání dospělých, který je schopen vzdělávat ve smyslu současných inovativních trendů. Povinný základ studia tvoří předměty, které se týkají rozvíjení dirigentských dovedností v nejširším slova smyslu. Velký důraz je v tomto typu studia kladen na didaktickou rovinu přípravy budoucího sbormistra, na didaktiku sborového zpěvu, na metodiku pěvecké výchovy ve sboru, na metodiku nácviku sborových skladeb, metodiku popularizace hudby a organizační aspekty práce sborového kolektivu a na sborový management. V rámci bloku povinně volitelných předmětů se student může zaměřit na získání vědomostí a praktických dovedností potřebných pro práci regenschoriho, nebo pro řízení vokálně instrumentálních souborů, případně může dále rozvíjet své instrumentální dovednosti. Student se může profilovat i směrem k teorii interpretačního umění. Předměty tohoto programu jsou vyučovány i v anglickém jazyce.

Studijní program v plánu minor respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství hudební výchovy pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška je talentová (celkem 30 bodů) má část ústní (15 bodů) a praktickou (15 bodů). 
Ústní část – motivační pohovor na hudebně-pedagogické téma, hudební teorie, dějiny hudby, všeobecný kulturní rozhled, přehled o zaměření a obsahu alespoň 3 hudebněvýchovných a hudebněvědných periodik vydávaných v ČR a v zahraničí.
Praktická část – v rozsahu výstupních požadavků praktické části státní závěrečné zkoušky bakalářského studia Hudební výchova se zaměřením na vzdělávání. Její obsah viz web katedry hudební výchovy PedF.
Podle svého uvážení si uchazeč zajistí vlastního korepetitora.

Uchazeč musí u talentové zkoušky z HV získat nejméně 5 bodů (z 15) z ústní a 5 bodů (z 15) z praktické zkoušky. Pokud uchazeč v jedné z částí zkoušky získá méně než 5  bodů, hodnotí se celá talentová zkouška jako neúspěšná = 0 bodů.

2) Učitelství sborového zpěvu pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška je talentová (max. 30 bodů), má část praktickou (20 bodů) a ústní (10 bodů). 

Praktická část
Sbormistrovské vystoupení s vlastním korepetitorem nebo nahrávkou v délce 15–20 minut. Program zahrnuje skladby nejméně ze dvou stylových období. Na připravených skladbách předvede uchazeč taktovací, instrumentální a pěvecké dovednosti.

Ústní část

Cílem motivačního pohovoru je prokázání schopnosti komunikace v hudebně teoretické a hudebně historické oblasti se zaměřením na sborovou problematiku. Tematické okruhy: dějiny sborového zpěvu, sborová a kantátová literatura, sluchová analýza.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy (pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Test je tvořen 20 znalostními otázkami (20 bodů) a 5 otázkami (10 bodů) k řešení modelových situací.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/).

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu.

Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude na základě dodaných dokumentů posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání v oborové složce a oborově didaktické složce učitelské přípravy. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů. Požadavek na oborovou složku a oborově didaktickou složku učitelské přípravy v předchozím bakalářském studiu je stanoven v součtu na 62 kreditů za každý studijní program, do kterého se uchazeč hlásí ve sdruženém studiu. Počet požadovaných kreditů platí i pro studium s tzv. plným plánem (tzv. jednooborové studium).

Všichni uchazeči, kteří splňují podmínku stejného nebo příbuzného studijního oboru/programu, včetně uchazečů z oborů/programů se zaměřením na vzdělávání vykonají přijímací zkoušku z pedagogicko-psychologické přípravy (tj. pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, didaktika) k prověření příslušných kompetencí pro přijetí do navazujícího magisterského studia v učitelských studijních programech. 

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 29. 02. 2024.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 29. 02. 2024) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 04. 2024, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 05. 2024.

Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství hudební výchovy pro 2. stupeň základní školy a střední školy

KOFROŇ, J. Učebnice harmonie. Praha: Editio Bärenreiter, 2002 a jiná vydání.

SEDLÁK, F.; VÁŇOVÁ, H. Hudební psychologie pro učitele. Praha: Karolinum, 2013.

SMOLKA, J. a kol. Dějiny hudby. Brno; Praha: Togga, 2001.

STUCHLÍKOVÁ, I.; JANÍK, T.  et al. Didaktiky expresivních oborů: tvorba a její reflexe ve výchově a vzdělávání. Brno : Masarykova univerzita, 2015.

ZENKL, L. ABC hudebních forem. Praha: Editio Bärenreiter, 2006 a jiná vydání.

Notový materiál evropské klasické nástrojové hudby 17.–21. stol.

Hudebněvýchovná a hudebněvědná periodika – příklady: Hudební výchova, Hudební věda, Aura musica, Živá hudba, Slovenská hudba, International Journal of Music Education

Učitelství sborového zpěvu pro 2. stupeň základní školy a střední školy

PECHÁČEK, S. Česká sborová tvorba 1800-1950. Praha : UK – PedF, 2002

PECHÁČEK, S. Česká sborová tvorba II (baroko a klasicismus). Praha : UK – PedF, 2012

VALOVÝ, E. Sborový zpěv v Čechách a na Moravě. Brno : UJEP, 1972

SMOLKA, J. A KOL. Dějiny hudby. Brno; Praha : Togga, 2001

EBEN, P.; BURGHAUSER, J. Čtení a hra partitur. Praha : Editio Supraphon, 1990

Party a partitury evropské klasické vokální a vokálně instrumentální hudby 18.–20. stol. Notový materiál.

Pedagogicko-psychologická příprava

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je totožná se studijní literaturou předmětů, které tvoří pedagogicko-psychologickou přípravu v bakalářských studijních programech se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku.

Úvod do pedagogiky

Bendl, S. (2014). Nárys sociální pedagogiky. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Průcha, J. (2015). Přehled pedagogiky. Praha: Portál.

Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.


Základy psychologie

Helus, Z. (2006). Sociální psychologie pro učitele. Praha: Grada.

Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada.

Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.

Základy didaktiky

Hattie, J. (2022). Prokazatelné učení. Metodická příručka pro učitele: maximalizace vlivu na proces učení. Praha: Edukační laboratoř.

Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.

Vališová, A., & Kovaříková, M. (2021). Obecná didaktika a její širší pedagogické souvislosti v úkolech a cvičeních. Praha: Grada.

Základy speciální pedagogiky

Slowík, J. (2016). Speciální pedagogika. Praha: Grada.

Valenta, M. et al. (2014). Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál.

Učitelství hudební výchovy pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Předpokládané uplatnění absolventa v následujících pracovních pozicích

Primární uplatnění:

- učitel hudební výchovy na 2. stupni základní školy a na škole střední.

Sekundární uplatnění:

- asistent pedagoga, volnočasový pedagog v zařízeních pro zájmovou činnost dětí, mládeže a dospělých v uvedeném oboru;

- pracovník ve státní správě nebo soukromé sféře v oblasti kultury, osvětové činnosti, vzdělávání dospělých.

Učitelství sborového zpěvu pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent je plně kvalifikován pro pedagogickou práci ve školských zařízeních typů: základní škola, základní umělecká škola, střední školy (gymnázium, střední pedagogická škola, pedagogické lyceum). Může nalézt uplatnění ve státní správě nebo v soukromé sféře, v zařízeních pro zájmovou činnost dětí a mládeže, v církvích či v oblasti kultury, vzdělávání a zájmové činnosti dospělých. Absolvent je vybaven vědomostmi a praktickými dovednostmi ve složce oborově předmětové. Je schopen aplikovat získané poznatky společně s pedagogicko-psychologickými a oborově didaktickými disciplínami do hudebně pedagogické praxe ve vzájemné provázanosti všech složek v rovině teoretické i praktické (konkretizace složek je uvedena v charakteristice oboru). Je plně kvalifikován jako sbormistr v oblasti pedagogické, umělecké, organizační nebo sociální.